Každý druhý kelímek na jogurt je jedovatý, odhalil výzkum. Bioplast také nepotěšil

Výzkumníci, kteří pocházeli mimo jiné z Norské univerzity vědy a technologie a Univerzity Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu, zkoumali celkem 34 různých každodenních produktů vytvořených z osmi druhů plastů. Pozitivní na přítomnost určitých toxických látek jich bylo 74 procent.

Autor studie, biolog Martin Wagner, v textu uvedl, že cílem bylo zjistit a informovat veřejnost, které plasty je vhodné používat a které ne. „Ale ukázalo se to jako komplikovanější,“ napsal profesor. Místo toho, aby výsledky identifikovaly jeden materiál, ukázalo se, že problém toxicity plastů je rozšířený a týká se téměř všech druhů.

Nakupování bez obalu i nebezpečné dotáčení vody do PET lahví: Češi bojují s plasty

Wagner nicméně upozorňuje na jednu věc – to, že plasty jsou toxické, neznamená nutně, že jsou nebezpečné pro lidi. Výzkumníci je testovali takovým způsobem, kterým je běžný člověk nikdy nepoužije – kelímek od jogurtu například nevloží do mikrovlnné trouby. Ovšem tvrzení, že plasty jsou bezpečné, dokud se nepoužijí nevhodně, bude zřejmě třeba znovu ověřit.

„Problém je, že tyto plasty jsou vyrobeny z komplexního chemického koktejlu, takže často nevíme, jaké látky obsahují produkty, které používáme. U tisíce chemikálií nedokážeme říci, jestli jsou bezpečné, nebo ne,“ říká biolog. „Je to proto, že je velmi těžké tyto látky zachytit. Výrobci o tom možná ví, možná ne, ale i kdyby věděli, nemusí to uvádět na obalu,“ dodává.

Co přesně studie zjistila

Zvolených 34 produktů bylo vytvořeno ze sedmi plastů, které mají největší tržní zastoupení. Patřily sem například polypropylene (PP) a polyvinylchlorid (PVC). Osmým druhem byla průmyslově produkovaná kyselina polymléčná (PLA) spadající do skupiny bioplastů – ta ještě velké tržní zastoupení nemá, ale často bývá uváděna jako ekologičtější varianta.

Výzkumníci ve zkoumaných produktech našli 4000 chemikálií, přičemž 80 procent z nich bylo neznámých. Zda jsou toxické, bylo testováno různě – například jestli dokážou nabourávat hormony (přílišné vystavení endokrinním disruptorům může vést k problémům s plodností nebo rakovině).

Problém se objevil u tří ze čtyř produktů. Nejvíce toxické byly předměty obsahující PVC a polyuretane (PUR), nejméně polyetylenetereftalát (PET) a polyethylene s vysokou hustotou (HDPE).

Boj o brčka: Zákazníky naštvala papírová v McDonald's, nedají se recyklovat

Bez neznámých chemických látek se neobešel ani bioplast PLA. Jedovaté substance obsahovaly všechny zkoumané produkty vyrobené z něj. „Co se týče toxicity, je to to samé. Chemikálie v bioplastech jsou pro nás stále velkou neznámou,“ upozorňuje Wagner.

V konečném důsledku tak nelze lidem podat doporučení ani návod, jak poznat, že plast je bezpečný, nebo ne. „Zkoumali jsme čtyři kelímky na jogurty a toxické byly dva. Ty další dva ale ne,“ vyzdvihla Lisa Zimmermannová, další autorka studie.

Bude tak záležet především na odpovědnosti výrobců a prodejců, aby se snažili prodávat ty nejbezpečnější materiály. Stejně tak musí toxicitu omezovat legislativa. „Musíme přestat démonizovat plasty. Ale vzhledem k tomu, že žijeme v době plastové, musíme zajistit, že nebudou nijak ohrožovat naše zdraví,“ myslí si Wagner.

Základní druhy plastů

1) PET (polyetylentereftalát) – Nemají se používat víckrát než jednou, jelikož pak se z nich mohou uvolňovat těžké kovy. Recyklační symbol 1.

2) HDPE (polyetylen s vysokou hustotou) – Známý také jako mikroten. Velmi odolný a bezpečný plast, vhodný pro kontakt s potravinami. Recyklační symbol 2.

3) PVC (polyvinylchlorid) – Toxicita tohoto materiálu je známá, doporučuje se vyhýbat obalům vyrobeným z něj. Recyklační symbol 3.

4) LDPE (polyetylen nízké hustoty) – Poměrně bezpečný plast, vyrábí se z něj například izolace na kabely, odpadkové koše nebo skluzavky na hřištích. Recyklační symbol 4.

5) PP (polypropylen) – Opět velké nebezpečí nehrozí, pokud není vystaven přílišnému horku. Můžeme se s ním potkat například u jogurtových kelímků. Recyklační symbol 5.

6) PS (polystyren) – Potenciálně toxický plast, nesmí do kontaktu s potravinami. Z toho důvodu se používá jen ke konkrétním účelům. Recyklační symbol 6.

7) PC (polykarbonát) – Ze všech zmíněných plastů nejhorší. Uvolňuje se z něj látka BPA, která narušuje hormony. Provádějí ale pokusy, jak vytvořit PC, aniž by obsahoval BPA.