Farář o mši v „peklu“ tornáda: Myslel jsem, že je má poslední. Létaly střepy i dlažební kostky
Ničivé tornádo za sebou nenechalo jen materiální škody a stovky zraněných, v lidech utkvěly i hrůzné vzpomínky na chvíle strachu, úzkosti a naprostého šoku. Jedním z těch, kteří řádění tornáda přežili a báli se o svůj život, je i farář Marián Kalina z Moravské Nové Vsi. Ten pro web Lidovky.cz popsal chvíle, které považoval za své poslední.
Silné bouřky doprovázené pro Českou republiku nezvyklým jevem - tornádem - přišly nad postižené obce ve čtvrtek večer. Nejvíce jsou postižené Lužice, Mikulčice, Moravská Nová Ves a Hrušky, ale také Hodonín. Právě v Moravské Nové Vsi probíhala ve čtvrtek večer mše, kterou přerušil pomyslný zásah Boží.
„Když v devatenáct hodin začínala mše svatá, začínalo se stmívat. Ale ne tak, jak to bývá běžně, to nebývá v sedm hodin. Přicházely mraky, byly stále hustší. Když jsem vstupoval do kostela, už byla obloha hodně tmavá. První část mše svaté jsme prožili v pořádku, asi po čtvrthodince vypadla elektřina,“ popsal Kalina serveru Lidovky.cz.
Střepy i dlažební kostky ve vzduchu a strach o život
Výpadek elektřiny býval podle Kaliny poměrně běžným neduhem. Brzy ale jemu i přítomným věřícím došlo, že tentokrát nejde o špatné pojistky, ale o nebezpečný a smrtící přírodní jev. Mši musel farář přerušit zrovna ve chvíli proměňování. „Lidi se utíkali schovat pod kůr a s ministranty do sakristie. A přišla první, velmi špatná vlna,“ pokračuje farář.
Brzy začaly v kostele lítat střepy z roztřískaných oken, dlažební kostky a tašky. Podle faráře je snad v Boží moci, že se nikomu v kostele nic nestalo. „Myslel jsem, že je to moje poslední mše svatá,“ konstatoval.
Když bylo konečně po všem, lidé z kostela zjistili, že se přední dveře nedají otevřít. Byly zvenku zatarasené. Nakonec se jim ale povedlo přes sakristii dostat ven, do obrázku zkázy. „Vypadá to jako po třetí světové válce. Máme ale naději, že se nám to povede dát zpátky do pořádku, zbudovat možná ještě lépe,“ uvedl Kalina.
Sám se nyní podílí na úklidových pracích a rozdává farníkům dary od dobrotivých Čechů. Samotný kostel je pak nyní kompletně bez krovu, bez přikrytí. „Momentálně se dělá provizorium, abychom ho mohli zaplachtovat. V provizoriu budeme muset několik týdnů, měsíců vydržet, než zakreslíme projekt na nový krov. V první řadě řešíme pomoc lidem, kteří ztratili střechu nad hlavou. Věřím, že to zvládneme,“ uzavřel farář.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.