Akcie za miliardy, na které Češi zapomněli: Na vyzvednutí už jen necelých sto dní. Nemáte je?

„Byl to mimořádný experiment, který se nestává každou generaci. Ale hlavně to byla možnost, jak se lidé – většinou bez znalosti kapitalismu – mohli dostat k nějakému majetku,“ řekl pro Blesk Zprávy ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Podle něj ale hodně lidí nevědělo, jak s takovým majetkem naložit a jak se o něj starat. „Pak tady bylo také dost lidí, kteří zvolili tzv. jistotu desetinásobku, a tu možnost tak trochu promrhali. Byl to takový první střet s tou kapitalistickou realitou, na kterou řada Čechů nebyla připravena."

Harvardské fondy vytunelované Viktorem Koženým: Přijdou o poslední akcie?

Nalezené ztracené miliardy

Pozůstatkem kuponové privatizace z devadesátých let minulého století je až tři čtvrtě milionu nezařazených majetkových účtů. Podle projektu Zapomenuté miliardy leží na dvou stech tisících z nich hodnotné akcie v celkové hodnotě více než deset miliard korun. Podle odhadů analytiků projektu přišli Češi za posledních 15 let o 7,3 miliardy korun na dividendách a o 2,6 miliardy korun na ostatních pohledávkách.  

Důvody jsou podle Křečka dva: „Je to velice nízkou finanční gramotností celé řady Čechů, kteří se bohužel o svůj majetek špatně starají. Další věc je to, že mnoho z těch lidí si ty akcie sami nekoupili, ale zdědili je a nejspíš na ně zapomněli.“

Jak to funguje?

O nalezení akcií mohou online požádat všichni, kteří se narodili do roku 1975, kteří se mohli zúčastnit kupónovky, bez ohledu na to, jestli kuponovou knížku fyzicky stále mají, nebo ne. Od 10. 6. 2021 mohou službu využít i případní dědicové. 

„Já si myslím, že je přínosný projekt, protože stále je tady dost lidí, kteří nemají jasno ohledně svých aktiv z dob kuponové privatizace. Teď jde o to, jak taková iniciativa bude úspěšná,“ řekl Blesk Zprávám ekonom Lukáš Kovanda s tím, že 29 let poté je to pro většinu lidí velká historie.

„Václav Klaus mi zachránil život,“ přiznal Tříska. A Klausovou pozlobila paměť

Kuponová privatizace byla jednou z forem ekonomické transformace, kterou si tehdejší Československo prošlo. Jejími otci byli Dušan Tříška, Tomáš Ježek a Václav Klaus. Přestože od její první vlny uběhlo letos 29 let, dodnes budí emoce, na obou stranách spektra.

Podle ekonomického experta ODS Jana Skopečka byla privatizace něco, co prostě muselo proběhnout. „Dneska si málokdo vzpomene, že poslední zelinář nebo pekař patřil státu. Kuponová privatizace měla mnoho pozitivních efektů. Lidé se začali zajímat o investiční nástroje tehdejších západních ekonomik," vysvětlil pro Blesk Zprávy Skopeček.

Viktor Kožený je bez peněz: Zablokovali mu 440 milionů!

Podle Jiřího Dolejše z KSČM byla kuponová privatizace sice originální a mimořádná metoda, ale velmi nefér k drobným majitelům kuponových knížek. „Většina lidí zklamaná byla, protože ty vlastnické podíly byly zobchodované přes investiční fondy a v podstatě se jednalo jen o přesun majetku a ne o vytvoření efektivní vlastnické struktury," řekl pro Blesk Zprávy Dolejš. Největším problémem kromě způsobu privatizace byla podle něj i velmi vágní legislativa. „Kde není žalobce, není soudce. KSČM opakovaně navrhovala nepromlčitelnost privatizačních zločinů, ale nikdy nám to neprošlo. Zkoušeli jsme to na Andreje Babiše, ale bohužel," uzavřel Dolejš.