Málokdo si uvědomuje, že pro odsouzence jejich trest nespočívá pouze v tom, že musí strávit řadu měsíců, potažmo let, za mřížemi. I po propuštění se řada z nich potýká s nepříjemnostmi, které začasté končí pádem do dluhové spirály, což představuje lákadlo pro další páchání přestupků, například drobných krádeží. A návrat za mříže se tím pádem začíná rýsovat.
Od dětí k trestancům
Předejít takovému vyústění se Radka se svou kolegyní Monikou Jiráskovou (34) snaží pomocí edukativní divadelní hry nazvané Peníze nerostou na stromech. „Primárně byla a je určena žákům druhého stupně základních škol, které interaktivní formou učí základy finanční gramotnosti,“ vysvětluje zkušená divadelnice s tím, že jde o jakýsi názorný příklad toho, aby lidé nekončili v exekucích, dluzích, insolvencích a podobně.
Jak hra vypadá? „Společně s naší hlavní postavou, Tomášem, účastníci - odsouzení procházejí některé životní situace, ve kterých se ještě lze vyhnout velkému finančnímu průšvihu,“ uvádí Radka Tesárková. Většinou se jedná o situace, které lze řešit stylem „buď a nebo“. Odsouzení se hlavní postavě snaží poradit, aby se rozhodla správně.
V současné době koronaviru divadelní spolek Ty-já-tr převedl představení pro děti 2. stupně základních škol do on-line světa:
»Nepříjemné místo«
Premiéru si divadelní soubor Ty-já-tr odbyl ve věznici Kuřim ve společenské místnosti. Obavy nebo tréma z toho, jak divadelníky zdejší osazenstvo přijme, zas tolik nebyly. I když určitá skepse tam podle Radky panovala. „O tom, za co si odsouzení odpykávají trest, jsme informace neměli. Celkově prostředí věznice není vůbec příjemné místo,“ připouští s tím, že na bližší seznámení a sžití s prostředím nebyl ani moc čas kvůli pandemii koronaviru. Také z toho důvodu byla premiéra i dočasnou derniérou.
„Přitom v první chvíli byli trochu překvapení a zaskočení, že na »přednášce« chceme od všech aktivní účast, spolupráci na konkrétních úkolech,“ podotýká režisérka. „Byly jsme s kolegyní rády, když pak přede všemi řekli svůj názor a sdělili svoje zkušenosti, diskutovali. A my jsme byly překvapené, jak se tak inteligentní lidé, kteří v hledišti valnou většinou byli, mohou dostat do vězení.“
Velice na ní zapůsobilo i vstřícné a vlídné chování některých. „Odsouzení nám dokonce nabídli, že nám po představení odstěhují techniku a výpravu k autu. »My vás viděli z okna, jak to táhnete. To dáme my. Přece ženy nebudou nosit těžké věci,« překvapili nás,“ uvádí režisérka. „Někteří z nich byli jen po málo starší než moji žáci z dramaťáku.“
Pomoc znevýhodněním
Jakmile to epidemiologická situace umožní, hodlá se Radka se svými herci do českých věznic vrátit. „Je to velká a zajímavá výzva,“ uvědomuje si, že ji i v profesním životě posunula o nějakou tu úroveň výš. Není to tak dávno, kdy s představeními Entetýky a Endele vendele putovala po zahraničí, kde pro děti v českých školách formou divadelních her připomínala českou kulturu.
Už nyní ale v hlavě nosí další projekty pro jiné zájmové skupiny – třeba pro seniory nebo klienty azylových domů. Velmi by se také divadelní formou chtěla věnovat problematice tzv. šmejdů čili podloudných prodavačů, kteří důchodcům draze prodávají nejrůznější cetky, a proti nimž Blesk také dlouhodobě bojuje. „Zatím jsme nenarazili na vhodného partnera, který by s námi tento projekt realizoval,“ krčí Radka rameny.Z toho důvodu také pro další projekty divadelního souboru shání finanční prostředky na rozjetí dalších projektů pro znevýhodněné skupiny, které by pokryly alespoň ty nejnutnější náklady. Po dobu vládních opatření, která umrtvila kulturu v celé zemi, totiž Ty-já-tr, stejně jako jiné profesionální či amatérské divadelní spolky, hrát nesmí. Tudíž ani vybírat vstupné.
Blesk Podcast: Čeští vězni se díky koronaviru podívali domů, říká vězeňský psycholog Jiří Marek