Pátek 29. března 2024
Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt
Oblačno, déšť 14°C

Poslankyně přišla kvůli meningokoku o nohy: Proti zákeřné infekci chce očkovat více dětí

Autor: ula, ČTK - 
24. dubna 2021
06:05

Meningokoková infekce může postihnout kohokoliv, od kojenců až po dospělé. Je nepředvídatelná, postupuje velmi rychle a často vede až k úmrtí. Loni se v Česku meningokokem nakazilo 25 lidí, počet případů tak meziročně klesl na polovinu, což lékaři přičítají koronavirovým opatřením. Tři pacienti ale zemřeli, v jednom případě šlo o malé dítě. Předsedkyně zdravotnického výboru Věra Adámková a poslankyně Andrea Brzobohatá (obě ANO) chtějí pozměňovacím návrhem k novele zákona o pojištění rozšířit okruh dětí, kterým bude hrazeno očkování. Brzobohatá před lety sama onemocněla meningitidou a lékaři jí museli amputovat dolní končetiny.

Každý rok si 24. dubna Světový den meningitidy dává za úkol zdůraznit důležitost prevence a informovanosti o této nemoci. Letos by měla být kampaň největší – Světová zdravotnická organizace totiž schválila plán na porážku meningitidy do roku 2030. Účinnou ochranou proti nákaze je očkování.

V loňském roce v Česku onemocnění postihlo 25 osob, tři lidé zemřeli a celosvětově toto onemocnění postihuje kolem 2,5 milionu lidí ročně.

V posledních letech počet nemocných u nás klesá. Nejvíce případů, a to sedm, bylo loni v Moravskoslezském kraji, dále v Ústeckém, kde onemocněli čtyři lidé, a v Praze, kde se nakazili tři lidé. Nejvíce nemocných bylo loni mezi dětmi a mladými dospělými, ve věkových kategoriích do 19 let odborníci zaznamenali 16 případů.

Loni zemřeli tři lidé, kteří se nakazili meningokoky typu B, C a W, proti kterým existuje očkování. Mezi zemřelými bylo jedno dítě ve věku jeden až čtyři roky, jeden mladý člověk mezi 15 a 19 lety a jeden člověk ve věku 25 a 34 let. Podle Státního zdravotního ústavu ČR (SZÚ) meningokoky typu B nejvíce postihují malé děti do jednoho roku. 

Kvůli pandemii lidé odkládají očkování

„Počty IMO (invazivní meningokokové onemocnění) v roce 2020 jsou zhruba na polovičních hodnotách ve srovnání s rokem 2019. Vzhledem k nastaveným opatřením proti šíření onemocnění covid-19, dochází ke snížení i dalších infekčních onemocnění přenášených vzdušnou cestou, mezi něž patří i IMO. Lze však očekávat, že po ukončení těchto opatření se postupně začnou počty IMO zvyšovat, a proto je nezbytné pokračovat v ochraně proti IMO očkováním,“ apeluje MUDr. Pavla Křížová, CSc., vedoucí NRL pro meningokokové nákazy, ze SZÚ.

„Nejvyšší počty IMO byly v roce 2020 zjištěny v nejmladších věkových skupinách. Je však vhodné chránit očkováním i adolescenty, u nichž je počet IMO na druhém místě v pořadí. Očkováním mají být chráněni také pacienti s poruchami imunity – toto očkování je hrazeno z pojištění od roku 2018. Přestože počty IMO nejsou dramaticky vysoké, zůstává vysoká smrtnost tohoto onemocnění a u přeživších pacientů dochází k devastujícím, celoživotním postižením, které mění kvalitu života přeživších i jejich rodin," dodává Křížová.

Dopad pandemie covid-19 vede k tomu, že lidé odkládají očkování. Dá se předpokládat, že počet případů meningokokové meningitidy vzroste ve chvíli, kdy se lidé začnou opět shromažďovat.

Očkování pro více dětí

Rozšířit okruh dětí, které mají ze zdravotního pojištění hrazené očkování proti meningokokům, chce pozměňovací návrh k novele zákona o zdravotním pojištění. 

Pozměňovací návrh počítá podle předsedkyně zdravotnického výboru Věry Adámkové s tím, že by očkování proti typu B bylo hrazené až do jednoho roku věku dítěte. Podle ní někteří rodiče očkování do šesti měsíců nestihli a platit vakcínu může být pro některé z nich finančně náročné, i když na ni pojišťovny přispívají.  

Poslankyně Andrea Brzobohatá, která sama nákazu prodělala, chce navíc návrh rozšířit i na adolescenty. Návrh může podle Adámkové ještě doznat změn, dosud měl ale podle ní podporu poslanců napříč politickým spektrem.

Příznaky meningitidy

Prvotní příznaky onemocnění jsou lehce zaměnitelné s obyčejnou chřipkou, anebo dokonce s covidem-19. Meningokoková meningitida se přenáší z osoby na osobu kapénkovou infekcí, což je obzvlášť rizikové vzhledem k tomu, že někteří lidé mohou bakterii pouze šířit, aniž by se u nich infekce projevila.

Pokud nemoc propukne, při prvních čtyřech až osmi hodinách připomíná chřipku – nemocný má horečku, pociťuje bolest hlavy, krku, nemá chuť k jídlu. Během 12–15 hodin se dostavuje například ztuhlost šíje, světloplachost a v poslední fázi od 15 do 24 hodin od propuknutí nastává zmatenost, křeče, bezvědomí a případně až úmrtí v důsledku septického šoku. Čím včasnější je lékařská pomoc a nasazení antibiotik, tím větší šance pacient má. Bohužel – pro své počáteční nespecifické symptomy může být onemocnění pozdě diagnostikováno a následky můžou být fatální.

Hluchota, slepota, amputace končetin

Přibližně jeden z 10 lidí, kteří se nakazí bakteriální meningitidou, na ni zemře. Přibližně jednoho z pěti lidí pak postihnou celoživotní následky – selhání důležitých orgánů – například ledvin, hluchota, slepota, mozková obrna, epilepsie, neurologické poruchy, amputace částí těla – nejčastěji končetin z důvodu nekrózy, mentální retardace a další.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

XLADI ( 24. dubna 2021 08:33 )

To u některých neprojde. Je moderní očkování odmítat. Injekce dítě stresuje a lepší je budovat přirozenou imunitu. Tyhle křupany nechápu. Neuvědomují si že díky očkovánímjsou některé nemoci téměř vymýceny a těch pár co tím onemocní jsou léčitelní. Neštovice si každý rok vyžádaly desetitisíce obětí a jen díky očkování je to první vymýcená nemoc.

Zobrazit celou diskusi