7°C
Remkův nástupce na Měsíc? Agentura hledá posily, bere i padesátileté Čechy
Evropská kosmická agentura (ESA) má po boku amerických a dalších partnerů smělé plány, v příštích letech hodlají dobývat Měsíc. Proto je načase rozšířit řady astronautů. Najde se po skoro půlstoletí nástupce Vladimíra Remka?
Sojuz-28 byl první kosmickou lodí s mezinárodní posádkou, 2. března 1978 vzal Alexeje Gubareva a Vladimíra Remka na sovětskou stanici Saljut-6. I ESA se k Remkovi hlásí jako k „prvnímu evropskému kosmonautovi,“ třebaže letěl v rámci sovětského programu Interkosmos.
„Poprvé po 11 letech ESA hledá nové astronauty. Tito rekruti budou pracovat po boku stávajících astronautů, jak Evropa vstoupí do nové éry kosmických objevů,“ oznámila nyní agentura. Od 31. března do 28. května bude přijímat přihlášky; následovat bude šestikolové výběrové řízení, finální výběr má být hotov do října 2022.
„Čeští občané se mohou hlásit,“ potvrdila Blesk Zprávám mluvčí ESA Barbara Weimerová. „Všechny další detaily vysvětlíme 16. února.“
ESA sdružuje 22 evropských států, Česko přistoupilo roku 2008. Základem rozpočtu jsou mandatorní příspěvky států, třikrát větší finanční objem však mají různé projekty, kterých se země účastní na volitelné bázi. Z třicítky současných i vysloužilých astronautů jen pět pochází z menších zemí, převažují Němci (8), Francouzi (7) a Italové (6).
„Abychom mohli směřovat dál než kdy dřív, musíme se rozhlédnout šířeji,“ uvedl generální ředitel Jan Wörner s tím, že agentura hodně stojí o ženy. „Diverzita by se neměla týkat pouze původu, věku, zkušeností či pohlaví našich astronautů, ale také možná fyzických handicapů,“ dodal David Parker, ředitel ESA pro lidské a robotické mise. „Abychom tento sen změnili v realitu, vedle náboru astronautů spouštím Projekt proveditelnosti parastronauta.“
Kandidáti ani nemusejí být zrovna nejmladší: „Každá kosmická mise představuje extrémně vysokou investici. Z těchto důvodů, a aby každý astronaut mohl podniknout alespoň dvě mise, musí ESA stanovit horní věkovou hranici. Přihlášky od lidí starších padesáti let nemohou být akceptovány,“ popisuje agentura.
Spodní věkovou hranici nespecifikovala, podmínkou je magisterský/inženýrský diplom (fyzika, biologie, chemie, matematika, strojírenství nebo medicína) a pak tři roky praxe. Pokud to nějaký mladistvý génius už zvládnul, šanci by mít mohl. Zkušenost za kniplem letounu je výhodou. Povinná je znalost angličtiny, ruštinu se (coby druhý pracovní jazyk na ISS) úspěšní kandidáti doučí.
Dragon místo sojuzu
Společný evropský sbor astronautů vznikl v roce 2002, dnes má sedm aktivních členů. Šest jich slouží od roku 2009, každý už nejméně jednou letěl v sojuzu na Mezinárodní vesmírnou stanici. Naposledy sojuzem letěl Ital Luca Parmitano; právě před rokem přistál v Kazachstánu po půl roce na ISS, které polovinu té doby velel.
Francouz Thomas Pesquet se má vrátit na ISS 20. dubna, tentokrát však s Američany, v kosmické lodi Dragon společnosti SpaceX. V září by pak měl poprvé, rovněž dragonem, letět do vesmíru služebně nejmladší euroastronaut Matthias Maurer (50, Německo). Dalších 18 astronautů už aktivní službu v ESA opustilo.
Po konečném výběru projdou úspěšní kandidáti ročním základním tréninkem v Evropském astronautském centru v Kolíně nad Rýnem. Další rok už se začnou specializovat, třetí fází výcviku je pak příprava na konkrétní misi a úkoly. Zatím se jedná o půlroční pobyty na ISS, avšak než první nováčci dokončí výcvik, už by měly začínat nové lety na Měsíc.
Tyto mise Artemis stojí na podobném modelu spolupráce jako ISS: vedoucí roli má americká NASA, další partneři přidávají svůj díl (chybí však Rusové). ESA konkrétně dodává přístrojový úsek (Evropský servisní modul) pro kosmickou loď Orion, vyrábí ho Airbus v Brémách. Zakázku na kabinu dostal Lockheed Martin, novou raketu pro lunární mise zvanou SLS pro NASA vyrábí Boeing, pomocné rakety na pevné palivo (boostery, v zásadě stejné jako u raketoplánu Space Shuttle) potom Northrop Grumman.
Ještě není jasné, jak bude vypadat měsíční modul, tzv. HLS (Human Landing System – systém pro přistání lidí). O kontrakt se ucházejí tři firmy (Blue Origin Jeffa Bezose, Dynetics a SpaceX Elona Muska); NASA zadotovala vývoj a na jaře si vybere dvě, aby měla rezervu. Každopádně HLS nepoletí spolu s orionem, už bude na posádku u Měsíce čekat.
V listopadu má startovat první nepilotovaná mise orionu a SLS. Mise Artemis II pak bude oblet Měsíce s posádkou, aktuálně plánovaný na srpen 2023. Na říjen 2024 se pak chystá přistání: v rámci Artemis III stráví první Američanka a další astronaut asi týden na měsíčním povrchu.
Pozdější lety mají zatím vágnější kontury, počítá se ovšem s několikatýdenními pobyty. Do roku 2028 by proto měla být na Měsíci k dispozici stálá základna, a to u jižního pólu. Tam lze najít zmrzlou vodu, z níž snad půjde vyrábět kyslík i raketové palivo.
Vesmírná stanice u Měsíce
Hlavním rozdílem oproti misím Apollo bude stanice na oběžné dráze Měsíce zvaná Lunar Gateway. Tam bude zaparkovaný lunární modul či přistávací loď, která část posádky vezme na lunární povrch. Zbytek astronautů bude obíhat Měsíc podobně jako Michael Collins z Apolla 11, na stanici ale bude víc nástrojů, jimiž budou podporovat své kolegy či řídit nejrůznější lunochody a roboty.
Lunární orbitální stanici dodá francouzsko-italská firma Thales Alenia Space komunikační systém (plánovaný na 2024), obytný modul I-HAB (2026, ve spolupráci s Japonskem) a modul ESPRIT, jakousi benzinku s vyhlídkovou kopulí (2027).
Kanadská agentura CSA/ASC se s NASA dohodla, že některého svého astronauta pošle s trojicí Američanů už na první oblet Měsíce – Artemis II. Podobnou dohodu uzavřela i ESA, zatím má rezervované tři „letenky“ na stanici Gateway. Vizí pak je poslat prvního Evropana na měsíční povrch do konce dvacátých let. Další kapitolou dobývání vesmíru pak má být Mars. Pokud si nyní ESA žádného Čecha nevybere, za pár let se jistě naskytnou další šance.
