Čtvrtek 28. března 2024
Svátek slaví Soňa, zítra je Velký pátek / Taťána
Oblačno, déšť 14°C

Levitující rychlovlak v potrubní poště. Branson závodí v Muskově projektu hyperloop

Autor: Wall Street Journal, mav - 
30. ledna 2021
16:05

V roce 2013 Elon Musk nastínil ideu využít kabinu levitující na magnetickém polštáři ve vakuu a vytvořit superrychlý způsob dopravy, který by mohl spojit Los Angeles se San Franciskem zhruba za půl hodiny. Odstartoval závod, v jehož rámci už dvě firmy přešly z fází fantastických úvah k plánování tratí v praxi, uvádí Wall Street Journal (WSJ).

Kalifornská velkoměsta jsou od sebe cca 550 km daleko. Autem to trvá nejméně šest hodin, vlakem ještě déle. Letadlo cestuje cca půldruhé hodiny, čas strávený mezi centrem a letištěm ani kontrolami na letišti nepočítaje. Kabina hyperloopu může podle Muska ve vypumpovaném potrubí, čili bez odporu vzduchu, svištět až 1300 km/h, rychleji než dopravní letadlo.

„Elon Musk hyperloop znovu objevil pro moderní svět, není to zcela nový koncept, ten už tu byl od 17. století,“ řekla WSJ Roseline Walkerová, bezpečnostní analytička v dopravním výzkumném ústavu TRL. „Z různých důvodů selhaly jednotlivé pokusy ho realizovat.“ Do jisté míry se podobá i potrubní pošta, byť tam nejde o snížení odporu vzduchu, nýbrž o pohon kapsle podtlakem/přetlakem.

Nejrychlejší vlak

A magnetická levitace je v praxi už několik desetiletí: vlaky maglev jezdí v Japonsku od roku 1969, několik kratších tratí fungovalo v Německu, dnes německý Transrapid spojuje Šanghaj s jejím letištěm a korejský systém zase Soul s letištěm Inčchon. Magnetická levitace má proti klasickým vlakům výhodu v jednodušší údržbě (žádné pohyblivé části na vlaku), maglevy nebrzdí tření kolejí. Stále však je problém odporu vzduchu. Japonský maglev L0 tak má maximální provozní rychlost 505 km/h, při testu stanovil rekord 603 km/h. Konvenční rychlovlak TGV přitom na zkušební dráze zvládl 575 km/h.

Odpor vzduchu řeší právě hyperloop, tedy tunely/roury, v nichž je skoro vakuum. Musk koncept zpopularizoval a své propočty dal veřejně k dispozici. „Postavili jsme zkušební dráhu hyperloopu a uspořádali studentskou soutěž, byla to docela psina. Je to pro mě takové hobby,“ uvedl miliardář (který se přetahuje s Jeffem Bezosem o pozici nejbohatšího muže světa) s tím, že sám hyperloop stavět nebude.

Úplně mimo však Elon Musk stát nemusí. Vedle elektromobilů Tesla a vesmírné SpaceX také má firmu Boring Company, která se snaží zefektivnit tunelování. Hyperloop může mít podobu jak nadzemní dráhy, tak podzemní.

Do konceptu se pustila řada univerzitních týmů i firem. Dvě z nich to dotáhly už docela daleko. Virgin Hyperloop i Hyperloop TT získaly desítky milionů dolarů od známých investorů a podepsaly dohody, že by vozily pasažéry i náklady do konce desetiletí – v USA i dalších zemích. Stále je však spousta otazníků kolem bezpečnosti, byznys modelu i fungování revoluční technologie ve skutečném světě.

Hyperloop TT byla založena v Kalifornii roku 2013. Uvádí, že získala od investorů 130 milionů dolarů (2,8 miliardy korun). „Dnes máme 800 partnerů z 60 firem, kteří spolupracují na vývoji,“ řekl pro WSJ její šéf Andés de León. Americká firma má zkušební trať u letiště ve francouzské Toulouse. Na přelomu roku oznámila partnerství s velkými firmami jako Hitachi, Altran a Ferrovial, aktuálně pracuje na třech dalších tratích: u Hamburku, v Abú Zabí (Spojené arabské emiráty) a u Velkých jezer v USA. „Konečně tradiční odvětví začíná v nový koncept věřit,“ říká de León.

Virgin Hyperloop (dříve Hyperloop One) má víc peněz, asi 400 milionů dolarů (8,6 miliardy korun). Spoustu z nich, ale také tvář a značku dodal miliardář Richard Branson. V rámci skupiny Virgin mu vydělávají jiné firmy, aby mohl investovat do moderních technologií jako hyperloop, ale také vypouštění družic (Virgin Orbital) a turistických letů do vesmíru (Virgin Galactic).

CEO Jay Walder připomíná, že mají u Las Vegas delší zkušební trať (500 metrů proti 320), ale také v ní už svezli zkušební pasažéry. Tu čest dostali technologický šéf Josh Giegel a Sara Luchianová, která má na starosti vývoj z hlediska pasažérů. Jeli skromných 172 km/h.

„Byl to monumentální krok vpřed, první lidé, co jeli v hyperloopu. Bereme to jako závod, užíváme si ho,“ přiznává Walder pro WSJ. Ale dodává, že tu nejde jen o soutěžení na trhu, nýbrž o vybudování zcela nového odvětví, k čemuž je konkurence důležitá; a de León souhlasí.

Náskok má Virgin i podle některých analytiků, zejména díky svým patentům a zdrojům. „Mají peníze na vývoj, zdají se teď být v čele závodu, ale kdo ví,“ říká Roseline Walkerová. se kterou Hyperloop konzultuje Evropská komise, kterou potenciál nové dopravy zajímá.

Emiráty budou první?

Dalším krokem pro obě firmy bude vybudovat pětikilometrový úsek, v úmyslu to mají do roku 2025. „Brzy položíme základní kámen v Západní Virginii,“ slibuje Walder. „Doufáme mít v provozu komerční prototyp v Abú Zabí za dva a půl, tři roky.“

Vlády ve Spojených arabských emirátech i pár evropských zemích zhodnotily proveditelnost projektů hyperloop. Obě firmy zvažují také propojování amerických měst maximálně 1500 km vzdálených, například Kansas City a St. Louis nebo Chicago a Pittsburgh. Americké ministerstvo dopravy oznámilo, že některé z projektů by mohly dosáhnout na federální dotace.

„Prakticky všechny rychlovlaky na světě vyžadují neustálé dotace na provoz a údržbu,“ tvrdí mluvčí Hyperloop TT Ben Cooke. „Hyperloop nikoli. Studie proveditelnosti ukázala, že díky nízkým provozním nákladům bude výdělečný.“

Studie proveditelnosti počítá, že vybudovat hyperloop u Velkých jezer, totiž Chicago- Cleveland-Pittsburgh (cca 750 km) vyjde na 40 miliard dolarů (858 miliard korun), ale za prvních 25 let přinese zisk (po započtení provozních nákladů) 30 miliard. To při jízdném 40 dolarů (858 Kč) za úsek Chicago Cleveland (530 km).

Pětkrát dražší než Pendolino

Wall Street Journal ovšem obecně u hyperloopu počítá s vyšším jízdným, za 240 mil (386 km) odhaduje 60-96 dolarů (ke dvěma tisícům korun), což se pro širokou veřejnost jeví příliš. Expres na právě tak dlouhé trati Praha-Ostrava stojí pár set korun; kolik lidí by platilo třeba pětkrát víc za ušetřené tři hodiny, byť je v USA vyšší kupní síla a cestuje se víc?

„Věřím, že financování potíž nebude,“ řekl před rokem pro Post-Gazette Dirk Ahlborn, předseda představenstva Hyperloop TT. Podle něj může u Velkých jezer trvat čtyři roky posouzení dopadu na životní prostředí, dalších šest let by se stavělo. Projekt navíc oživí ekonomiku v celé oblasti, takže by se daným městům a státům mělo vyplatit do dráhy investovat.

Dalším pozitivem oproti létání má být ekologie: hyperloop pojede na elektřinu z obnovitelných zdrojů. „Tleskám Evropské komisi za její odvážnou a ambiciózní klimatickou strategii,“ uvedl Branson. „Věřím, že Virgin Hyperloop může velmi pomoci Evropě dosáhnout její cíle udržitelného rozvoje.“

Firmy musejí také vyladit bezpečnost. „Velké riziko je, že vozidla pojedou vysokou rychlostí ve velmi krátkých rozestupech ve velmi nehostinném prostředí, ve vakuu,“ obává se Walkerová možných následků potenciální nehody. Také se neví, zda z prudkého zrychlení v tunelu bez oken nebude cestujícím špatně. Testovací vehikl Virgin Hyperloop akceleroval z nuly na 216 km/h za 2,3 sekundy, ale to rozhodně nebude tempo v praxi. Studie počítá s mírným zrychlováním 0,1 g. Vysoká rychlost samotná problém nebude, jelikož bude vagon magneticky levitovat v prostředí takřka bez odporu vzduchu, vibrace budou minimální.

Hyperloop TT i Virgin Hyperloop ujišťují, že bezpečnostní systémy už vyvinuly. I tak možná první maglevy ve vakuu nebudou vozit lidi. Virgin Hyperloop promýšlí i dopravu z nákladních přístavů. Hyperloop TT zase počítá, že by vozila zboží rychlostí letadla za cenu lodní přepravy. „Cargo určitě bude na trhu dřív. Možná to nebude zrovna výnosné, ale poslouží to k testování systému i aby si na to lidé zvykli,“ soudí analytička Walkerová. Možná se k přepravě zásilek budou v noci používat tytéž kabiny, které přes den budou sloužit lidem.

V minulých dnech Virgin Hyperloop zveřejnila video, jak by měla cesta vypadat:

Potrubím nebudou jezdit vlaky, nýbrž jednotlivé „vagóny“ pro pár desítek lidí. Můžou tak do každé destinace startovat častěji, ať už podle hustého jízdního řádu, nebo sotva se kabina zaplní. Vagony nebudou cestou stavět, v případě rozvětvených tratí nebude nutné přesedat, každý bude mít svůj cíl.

Není však jisté, že hyperloop povede až do centra města; dostat se do terminálu na okraji by tak k cestě další čas přidalo, stejně jako u létání. A podobné jako na letištích můžou být i bezpečnostní procedury. Ve finále tak nemusí být o moc rychlejší. „Ještě se musí dořešit spousta detailů, než budeme vědět, zda můžou přinést revoluci v dopravě,“ řekla pro WSJ Walkerová.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi