Loňský rok se do historie dobývání kosmu zapsal jako ten, kdy se na oběžnou dráhu dostala první posádka soukromé lodi. Rok 2021 přinese jiná vzrušení: nové lunochody, testy obřích raket i první helikoptéru na cizí planetě. Nezpochybnitelný je vzestup soukromých firem, které dokážou řádově snižovat náklady oproti státním agenturám. Po čase také na oběžnou dráhu zamíří další česká družice.
Hned první raketa roku 2021, Falcon 9 společnosti SpaceX startující 14. ledna z Mysu Canaveral, ponese český náklad. Mezi desítkami minisatelitů z řady zemí světa bude i VZLUSat-2: nanodružice Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ), který už jednu na orbitě má.
V rámci programu Space 2030 má VZLÚ za cíl do deseti let vybudovat na nízké oběžné dráze (angl. zkratka LEO, 160-2000 km nad zemí) první českou konstelaci družic, které bude schopna plnit různá zadání dle přání zákazníků. První mise budou zaměřeny právě na sledování země v různých režimech. Hlavním úkolem VZLUSAT-2 je proto ověřit technologie pro pozdější mise. Satelit bude kromě experimentální kamery vybaven jednotkou pro přesné řízení polohy a také další generací přístrojů, které se již osvědčily na předchozím satelitu VZLUSat-1.
„I přes pokročilá testovací zařízení na zemi je nutné ověřovat nové technologie přímo ve vesmíru, v tom jsou nanodružice neocenitelným pomocníkem,“ uvedl Juraj Dudáš, vedoucí oddělení družicových systémů VZLÚ. Třetí družice chystaná na později pomůže i soukromým společnostem, aby získaly náležitou certifikaci a mohly se třeba hlásit jako subdodavatelé do misí ESA
VZLUSat-2 vychází z osvědčené koncepce typu cubesat, která umožňuje podle typu mise na sebe skládat standardizované moduly o rozměrech 10×10×10 cm. Tato konkrétně se skládá ze tří „kostek“. Půjde o devátou vyslanou družici v české (československé) historii: po pěti družicích Magion (1978-1996), satelitu MIMOSA (2003) a cubesatech VZLUSat-1 (2017) a Lucky-7 (2019).
Pro SpaceX s raketami Falcon 9 je vynášení malých i velkých družic rutinou. Zdaleka nejvíc jich patří do programu Starlink, kterým SpaceX hodlá připojit na internet nejodlehlejší kouty.
Loni jich na oběžnou dráhu vyslala na osm stovek a už je začali zkoušet první nadšenci. Pro pořádné pokrytí jich však budou potřeba tisíce, takže falcony s dalšími várkami (obvykle se satelitů vejde na palubu 60) budou startovat několikrát do měsíce několik následujících let.
Podobně jako raketoplány Space Shuttle jsou i dragony na více použití, a tak se Endeavour vrátí na ISS 31. května se dvěma Američany, Japoncem a Francouzem Thomasem Pesquetem z Evropské vesmírné agentury ESA. Druhý dragon, Resilience, je aktuálně na půlroční misi na ISS, opustit ji má rovněž v květnu 2021. A zpátky ke stanici vyletí zřejmě v říjnu, se dvěma Američany a Němcem Matthiasem Maurerem (ESA); čtvrtého člena zatím NASA neoznámila.
Zároveň Muskovi kosmičtí inženýři usilovně vyvíjejí a testují vesmírnou loď Starship. Bude výrazně větší než raketoplán Space Shuttle, má pobrat i sto lidí až k Marsu. Dřív ale bude sloužit k vynášení posádek i nákladů na oběžnou dráhu Země a také na měsíční mise. Firma intenzivně testuje jeden prototyp za druhým; naposledy kus SN-8 vyletěl do dvanácti kilometrů a úspěšně se nachystal na přistání; nezvládl ale dost zpomalit a raketa explodovala. I tak to SpaceX považuje za celkem úspěšný test. Podobné budou brzy následovat, včetně prvního oběhu Země. Rok 2021 firma loni považovala za možný termín první komerční mise Starship, prakticky pravidlem však bývají zpoždění a odklady.
Než se SpaceX odváží posadit do rakety Starship lidi, bude vozit družice. Bude-li dostatečná poptávka – jako že po menších raketách Falcon 9 je jí dost – počítá firma s ohromným snížením nákladů. Jeden start by vyšel na pouhé dva miliony dolarů (43 milionů korun); zatím ceník za standardní let uvádí 62 milionů (1,3 miliardy Kč), a to se jedná o několikrát menší Falcon 9.
Zpoždění nemívá zdaleka jen Elon Musk; k ISS se také má konečně vydat jeho konkurence. Boeing CST-100 Starliner nezvládl před rokem bezpilotní test (ke stanici netrefil, ale úspěšně přistál), chybný software několikrát odložil termín reparátu. Aktuálně je naplánován na 29. březen; pokud se povede, další pokusný let už s posádkou vyletí k ISS nejdříve v červenci.
Valentýn 14. února a romantika se pojí s planetou Venuše, vesmírní fandové se ale touto dobou budou otáčet k Marsu. To k němu totiž dorazí hned tři sondy. Příhodná konstelace pro starty k Rudé planetě je jednou za 26 měsíců, takže všechny startovaly letos v červenci.
Jako první vyletěla první arabská meziplanetární sonda Al Amal (anglicky Hope, česky Naděje). Vyrobili ji američtí odborníci a vynesla ji raketa H-IIA od Mitsubishi z japonského kosmodromu Tanegašima; vývoj i řízení operací ale má na starosti ambiciózní Vesmírné centrum Muhammada bin Rášida v Dubaji a vydělala na ni samozřejmě ropa Spojených arabských emirátů.
Amal na Marsu nepřistane, bude ho obíhat ve vzdálenosti 20 tisíc až 43 tisíc kilometrů. Tuto oběžnou dráhu doporučili Emirátům mezinárodní odborníci, žádná sonda zatím v takové dálce Mars neobíhala. Umožní jí to zkoumat marťanské počasí a podnebí v různých regionech a ročních dobách; zmapuje také písečné bouře, které budou komplikací pro budoucí průzkum planety.
Čtyři dny po arabské sondě odstartovala čínská Tchien-wen-1 (v anglickém přepisu Tianwen-1). Jméno má po poezii Nebeské otázky ze třetího století před naším letopočtem. Pracuje už během letu: z dálky zaznamenává nabité částice a také vypustila maličký satelit se dvěma kamerkami, který bude snímat lander při přistání, zejména kvůli vyhodnocení tepelného štítu.
Na oběžnou dráhu Marsu se dostane v druhé polovině února. Jedna část mise (orbiter) bude obíhat kolem Marsu, mapovat jeho povrch a zkoumat atmosféru, zejména ionosféru. Na povrchu pak v dubnu přistane nepohyblivý lander, z nějž vyjede čtvrttunové vozítko (rover). Společně budou sledovat marťanskou půdu, hledat vodu i stopy života.
Poslední z trojice meziplanetárních misí je americká Mars 2020. Nejzajímavější její součástí je první vesmírná helikoptéra Ingenuity. Nad povrchem rudé planety je atmosféra řídká asi jako na Zemi v nadmořské výšce 34 kilometrů (0,6 % normálního atmosférického tlaku). I to ale pro lehký (1,8 kg), avšak výkonný dron bude stačit. Ostatně se nečekají žádné velké výkony, nepoletí výš než 10 metrů a dál než 300. Během 30 dní se má vznést až pětkrát. Zejména půjde o samotné ozkoušení letecké technologie, pomůže ale mapovat vhodné cesty pro vozítka-rovery.
Jeden rover letí s ním. Jmenuje se Perseverance a zakládá se na svém předchůdci Curiosity, který Mars zkoumá od roku 2012. Jeho mise se plánovala na dva roky, ale slouží pořád dál. I Perseverance bude pátrat po stopách možného dávného života i zkoumat podmínky pro budoucí pobyt lidí na Marsu. Pomůže několik přístrojů od západoevropských zemí.
Cílem Mars 2020 je kráter Jezero, který dostal jméno od města v Bosně. Přistávat má mise 18. února.
Máj, lásky čas, pak pro nadšence do kosmonautiky bude ve znamení rozšiřování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). A to o ruskou laboratoř Nauka. Má zpoždění už dobrých 13 let. Pokud neodstartuje do poloviny roku, vyprší záruky na některé systémy. Start z kosmodromu Bajkonur je tak naplánován na květen.
Souběžně s Naukou poletí na raketě Proton také robotická paže od ESA. Na ISS už jsou podobné tři: kanadská, americká a japonská, žádná ale pořádně nefunguje na ruském segmentu stanice, kam zamíří evropská paže. Sloužit bude třeba k instalaci a výměně solárních panelů, inspekci stanice zvenku, manipulaci s náklady vně stanice i podpoře kosmonautů při vesmírných procházkách. Ovládat půjde zvenku i zevnitř.
Dohromady má přes 11 metrů na délku, celý systém váží šest metráků. Manipulovat může ve stavu beztíže osmi tunami, přesnost se udává na 5 mm.
Další vlastní stanici vyšle na oběžnou dráhu Čína. V rámci programu Nebeský palác (Tchien-kung/Tiangong) už měla dvě menší stanice (2011-2018, 2016-2019); byly z jednoho kusu a dvou či tříčlenné posádky v nich trávily jen několikatýdenní mise. Třetí palác už bude z více modulů. Očekává se hmotnost kolem 80 tun, podobně jako Mir a pětkrát méně než ISS. Stejně jako Mir pojme tři kosmonauty – tedy tchajkonauty, jak se jim říká v Číně. V říjnu Čínská národní vesmírná agentura vybrala 18 nových, tentokrát nejen vojenských pilotů, ale též civilních inženýrů a vědců, jejichž úkolem bude stanici sestavit a obývat.
V roce 2021 má startovat základní modul Tchien-che (Tianhe), 18 metrů dlouhý a 4,2 metru v průměru; v dalších měsících či příštím roce budou následovat dva výzkumné moduly.
V příštích měsících, po několika prodlouženích, doslouží věhlasný Hubbleův kosmický teleskop, jeden z nejúspěšnějších projektů kosmonautiky a astronomie. Byl koncipován, aby jeho modifikace a hlavně údržbu prováděly raketoplány Space Shuttle, které skončily roku 2011. Naposledy NASA jeho misi prodloužila do června 2021.
Letos ho po řadě odkladů má na špičce astronomického výzkumu nahradit Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST). Primární zrcadlo se skládá z 18 segmentů o průměru 1,3 metru (Hubble má jediné zrcadlo o 2,4 m). Webb mimo jiné zvládne pozorovat světlo z výrazně vzdálenějších hvězd, čili světlo, které vyzářily před delší dobou - a umožní tak pozorovat daleké galaxie, jak vypadaly „jen“ pár set milionů let po Velkém třesku.
Nebude na oběžné dráze kolem Země, nýbrž v tzv. Lagrangeově bodu L2: díky výslednici gravitačních sil Slunce a Země bude neustále ve stínu, schovaný za Zemí. Světlo mu nebude překážet v pozorování a hlavně jeho nástroje na snímání infračerveného spektra vyžadují teplotu pod -220 °C.
Kosmický teleskop Jamese Webba je mezinárodním projektem realizovaným pod vedením NASA společně s Kanadskou kosmickou agenturou a s ESA. Do vesmíru šestitunový dalekohled vynese evropská raketa Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně.
V tomto roce se plánují velké comebacky na Měsíc, ba přímo lunární závody. Zatímco NASA zatím poslala na povrch Měsíce 12 astronautů a tři „auta“, americká robotická vozítka jezdila jen po Marsu. Na Měsíci zatím působily jen dva ruské lunochody a dva čínské rovery Nefritový králík (Jü-tchu/Yutu). Další selhaly. V nadcházejícím roce se ale na Luně sejde pestrá společnost.
Na červenec je na Mysu Canaveral naplánován start zbrusu nové rakety Vulcan Centaur (zkušeného podniku ULA, totiž spolupráce firem Lockheed a Boeing), která k Měsíci pošle kosmickou loď Peregrine od soukromé americké firmy Astrobotic.
Peregrine bude takový autobus, na Měsíc doveze 28 „pasažérů“, dohromady 90 kilogramů. Půlka je od NASA, která zaplatila 80 milionů dolarů (1,7 mld. Kč), a půlka od dalších zákazníků. Mezi nimi má startovat sedm rozličných lunochodů, od britského čtyřnohého robůtka Spacebit o váze 1,5 kg po 33kilový rover Andy od Carnegie Mellon University. Cílem je Jezero smrti (Lacus Mortis), totiž planina na severu přivrácené strany Měsíce.
Z Peregrine také vyjede vlastní prototyp od Astrobotic, vozítko CubeRover velikosti krabice od bot. S ním má firma ambice výrazně zlevnit robotický a dálkově řízený výzkum měsíce, až je začne vyrábět „ve velkém“. Do základu si každá univerzita nebo firma objedná či zabuduje výzkumné přístroje podle svých potřeb a možností. Vzorem je výše zmíněný CubeSat, koncept standardizovaných minisatelitů (10×10×10 cm, max. 1,3 kg), které lze snadno (a levně) vypouštět jako sekundární náklad při vynášení velkých družic.
Peregrine (aspoň na vizualizacích) zdobí i logo doručovatelské firmy DHL, která na jeho palubu umístí schránku se suvenýry; od 460 dolarů (9800 Kč) výše může každý poslat na Měsíc třeba milostný dopis, památeční prsten či skautský odznak.
V říjnu bude následovat konkurenční mise Nova-C od texaské firmy Intiuitive Machines, která rovněž dostala skoro dvě miliardy korun od NASA. Ponese metrák nákladu od NASA i soukromých zájemců. Bude umět z povrchu zase vzlétnout a přemístit se jinam.
Na stejný měsíc naplánovali svůj comeback na Měsíc Rusové. Prvního října má k oběžnici vystartovat Luna 25, zamíří do kráteru Boguslawsky poblíž jižního pólu.
Měsíční program Luna obnovuje Roskosmos čtyři dekády po Luně 24. Ta 22. srpna 1976, coby třetí sovětská sonda, poslala na Zem tři vzorky měsíční půdy (regolitu) z víc než metrové hloubky pod povrchem. Jako první prokázala přítomnost vody na Měsíci. Brzy poté měla následovat i mise Luna 25 s Lunochodem 3, chyběly však rakety a finance, a tak rover zůstal v muzeu.
Nová Luna 25 se chystala od konce minulého století, ale zdržely ji problémy s marťanskými sondami i skluzy jiných projektů.
Šestnáct úspěšných misí programu Luna zahrnovalo i dva lunochody, ta chystaná ale bude jen stacionární (lander). Ponese robotickou ruku a devět nástrojů na zkoumání regolitu i měsíčního prachu. Také má ozkoušet přistávací technologii pro své nástupce. Z kosmodromu Vostočnyj Lunu 25 vynese raketa Sojuz-2.1b se třetím stupněm Fregat-M.
Ke konci roku, možná až roku 2022, chystají měsíční reparát také Indové. Mise Čandraján-2 (Chandrayaan-2) v létě 2019 se nepovedla, v září se lander Vikram při přistání odchýlil z dráhy a do povrchu místo jemného přistání narazil asi 180kilometrovou rychlostí. Čandraján-3 bude podobnou misí; u jižního pólu přistane lander s 27kilovým roverem, které budou zkoumat tamní povrch a hledat vodu.
Velká sláva se plánuje na listopad. To má poprvé do vesmíru vyrazit dvoustupňová raketa SLS (Space Launch System), kterou NASA chystá od roku 2011. Ještě před třemi lety NASA hovořila o nejsilnější raketě světa, podle nynějších plánů však ani pozdější posílené verze nepřekonají Saturn V, který vynášel mise Apollo a na nízkou oběžnou dráhu dokázal dopravit 140 tun nákladu. U SLS se uvádí maximálně 130 tun, naopak i Saturn V překoná zmiňovaná SpaceX Starship, která tamtéž zvládne dopravit 150 tun (navíc díky sériové výrobě snad až tisíckrát levněji).
Hlavním úkolem rakety SLS bude nosit posádky k Měsíci v rámci misí Artemis, v chystané lodi Orion. Kapsli pro posádku vyrábí NASA, ESA pak dodává servisní modul. Ten zajišťuje elektřinu a další životní funkce pro astronauty. Ti se ale v kapsli před přistáním odpojí a servisní modul shoří v atmosféře.
První bezpilotní mise Artemis má proběhnout v listopadu 2021. Orion doletí k Měsíci a šest dní ho má obíhat, než se zase vrátí na Zemi. První oblet s posádkou má učinit mise Artemis 2 zřejmě roku 2023, ta další napřesrok by pak na Měsíci měla přistát a dopravit tam první Američanku a třináctého Američana.
Začátkem prosince NASA oznámila množinu devíti astronautů a devíti astronautek, ze kterých se bude vybírat. Už na prvních misích je doplní též Kanaďané; ESA počítá, že se její astronauti připojí později. Brzy se také právě s velkým evropským podílem má začít budovat vesmírná stanice na oběžné dráze Měsíce na podporu misí Artemis i robotických programů. K Měsíci bude Orion brát čtyři astronauty, na zemskou oběžnou dráhu jich uveze i šest.
Vedle kosmických agentur a výzkumných institucí si vesmíru čím dál víc budou všímat také cestovní kanceláře. Kosmické turisty začne v příštích letech na oběžnou dráhu a možná i na ISS vozit SpaceX v Crew Dragonu. Už dřív ale vesmíru může dosáhnout Muskova miliardářská konkurence: Virgin Galactic Richarda Bransona a Blue Origin nejbohatšího muže světa, Jeffa Bezose.
Už před třemi lety dosáhl vesmíru, tedy alespoň podle amerických kritérií (50 mil čili 80 km; většina světa uznává až 100 km), raketoplán VSS Unity třídy SpaceShipTwo. V prosinci se mu však nepovedl další z testů. Zkušební lety se nicméně brzy budou opakovat, při posledním testu se chce do vesmíru podívat sám Branson. Pak už do Unity posadí první vesmírné turisty. Mezi šesti stovkami lidí, kteří si už za zhruba pět milionů korun zakoupili letenky, jsou mj. herec Leonardo DiCaprio a zpěvák Justin Bieber.
SpaceShipTwo na rozdíl od ostatních kosmických lodí nepotřebuje rampu, startuje ze speciálního (a kvůli dvěma trupům hodně podivného) letadla; až když ji vynese do patnáctikilometrové výšky, zažehnou se raketové motory. Přistává pak pomocí křídel jako letadlo. Vše trvá asi dvě a půl hodiny, avšak ve vesmíru šestice pasažérů plus dvoučlenná posádka stráví jen pár minut.
Vůbec první let s posádkou má podniknout New Shepard Bezosovy firmy Blue Origin. Stejně jako první americký astronaut Alan Shepard (Freedom 7 roku 1961) planetu neoběhne, půjde jen o „parabolický skok“. Dosáhne 100kilometrové výšky, což se bere jako hranice vesmíru, až sedm turistů si užije pár chvil stavu beztíže, než na padácích přistanou zpátky v Texasu. Celá mise má trvat asi deset minut.
V patách mu je „větší brácha“ New Glenn, který už bude Zemi obíhat, stejně jako třetí americký astronaut John Glenn (Friendship 7, 962). Na příští rok Blue Origin naplánoval první bezpilotní let. Plány zatím počítají s vynášením družic, ale také kosmické lodě Blue Moon od stejné firmy, která z oběžné dráhy Měsíce na jeho povrch bude dopravovat posádky.
7°C
5 milionů korun se mi zase nezdá tak moc za cestu do vesmíru. To se ještě přihlásilo málo lidí..závidím
