Čtvrtek 28. března 2024
Svátek slaví Soňa, zítra je Velký pátek / Taťána
Oblačno, déšť 14°C

Jako bychom byli u Slunce, těší se astronom Jan Jurčák ze snímků nového teleskopu

Autor: Martin Valeš - 
31. ledna 2020
14:14

Američtí astronomové na Havaji začínají zprovozňovat největší sluneční teleskop. Dalekohled DKIST s rekordním čtyřmetrovým zrcadlem už poskytl první snímky Slunce: s takovými detaily ho ještě nikdo nevyfotil. “Také si podám žádost o pozorovací čas,” prozradil Blesku Jan Jurčák, zástupce vedoucího slunečního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd.

Jaký byl váš první dojem ze snímků?

Pochopitelně mě to potěšilo, vypadá to krásně. V takovém rozlišení jsme Slunce ještě nikdy neviděli. Čtyřmetrový dalekohled je schopen rozlišit detaily řekněme o velikosti 20, 30 kilometrů. Oproti současným třeba 70, 80. 

Co vlastně vidíme?

Vidíme takový klasický povrch klidného Slunce, takhle by skutečně vypadalo, kdybychom se na něj dívali zblízka a neoslnilo nás. 

Sluneční povrch je  zahřívaný pohyby. jako když vaříme vodu a na povrch vystupují bubliny. Zespoda, z teplejšího nitra vystupují bubliny plynu horkého asi 6200 °C. Ty svítí, to jsou ty jasné buňky, hovoříme o tzv. granulaci. Ty pak ochladnou, na nějakých 5900 °C, a v temných linkách mezi nimi zase klesají zpátky dolů do Slunce, kde se ohřejí, a tak pořád dokola. Takhle svítí klidné Slunce.

Můžeme si práci teleskopu představit jako klasické focení? Nebo jak dlouho vzniká jeden takový snímek?

Teleskop je v podstatě spousta čoček, které nakonec světlo přivedou k nějaké jedné konkrétní kameře. Zatím funguje jen jeden z přístrojů, který poskytuje jen takovéto snímky ve viditelném světlu. Expoziční doba jsou řádově milisekundy. Záleží, jaké filtry použijí. Snímky se pořizují pořád dokola, s vysokou kadencí, pak se z nich sestaví i videa. Případně se filtrují a matematicky upravují. K tomu je právě potřeba mít hodně snímků za sebou.

Kamer časem tam bude ještě mnohem více a budou se zaměřovat i na různá další fyzikální pozorování, na spektrum nebo na polarizované záření.

Jak Američané sdílejí taková data? Pomůže nový teleskop i vaší práci?

Politika, jak se data budou sdílet, ještě není úplně jasná. Aspoň já o tom nevím. Ale byl jsem na pracovních setkáních ohledně tohoto dalekohledu, tak by to mělo být, že po roce od pořízení budou data veřejně přístupná. Také ale lze přímo žádat o pozorovací čas v rámci různých výzev, jež se časem objeví.

Také požádáte? Je to reálná šance?

Už nějakou takovou žádost mám. Ještě není aktivní, spíš je to takový návrh, co všechno by s tím přístrojem šlo pozorovat. A až ty výzvy a pozorovací čas zveřejní – což se nedá zatím v blízké budoucnosti očekávat, ale až tam budou všechny přístroje, a musejí být všechny odladěné, takže nejdřív tak za rok a půl… V té době pravděpodobně přijde nějaká výzva. Na začátku ta šance určitě nebude vysoká, ale časem, uvidíme…

Co budete zkoumat vy konkrétně?

Zaměřuji se na aktivní oblasti na Slunci – sluneční skvrny a vliv magnetického pole, jak se právě ty granule, co teď vidíme, mění vlivem magnetického pole a jak se magnetické pole mění vystupováním těchto teplých proudů na povrch. Na to potřebuji i ty ostatní přístroje, samotné snímky mi nestačí.

To pak souvisí s erupcemi?

Ano. Jde o to, jak se magnetické pole konfiguruje ještě ve vyšších vrstvách atmosféry, které na těchto snímcích vidět nejsou. Nad těmi aktivními oblastmi dochází k erupcím a ty posléze mohou ovlivnit Zemi. Lidi až tak ne, hlavně přístroje – družice, rozvodné sítě.

Můžeme čekat brzký pokrok v předpovídání erupcí?

Záleží, v jakém smyslu. My třeba víme, že na Slunci proběhla nějaká aktivita, ale přesně se nedokáže spočítat, jestli nás zasáhne ten výron plazmatu, které Slunce vystřelí do okolního prostoru. A pokud ano, tak za jak dlouho dorazí – to může trvat jeden až tři dny. Ale ano věřím, že se to zpřesní.

Čili to se nešíří rychlostí světla?

Rychlostí světla přiletí hodně intenzivní záření, gama záření a podobné… vysoce energetické částice urychlené na rychlost blízkou rychlosti světla. To my nějak detekovat umíme. Ale ty nejsou pro satelity až tolik nebezpečné, to až ta hlavní masa, co přijde později. 

Evropské země včetně Česka chystají podobně velký teleskop, v čem se bude lišit? Nebo bude i lepší?

Zrovna o tento Evropský sluneční dalekohled, EST, se starám na úrovni České republiky. Liší se zaměřením. Zatímco DKIST je zaměřený na korónu, tzn. je navržený, aby měl v tom přístroji velmi nízké rozptýlené světlo a mohl pozorovat sluneční korónu, to je, řekněme, ta nejvyšší vrstva sluneční atmosféry. Je to velmi řídké, pro laika vakuum, ale erupce a další jevy se dějí relativně vysoko nad slunečním povrchem. A na to je určený DKIST. Kdežto Evropský sluneční dalekohled je zaměřený na nižší vrstvy, abychom věděli, jak se magnetické pole vyvíjí s výškou nad povrchem Slunce. Oproti DKIST bude mít vyšší úroveň rozptýleného světla, na druhou stranu bude mnohem přesnější na měření magnetického pole, přesněji řečeno polarizovaného záření, z nějž se dá spočítat magnetické pole.

Evropský dalekohled, pokud bude realizován, tak bude modernější než DKIST, jehož vývoj se finalizoval před deseti lety, aby mohli začít stavět. Vývoj v těch technologiích je obrovský. 

A také se poučíte od DKISTU? 

Jen do jisté míry, protože design je výrazně jiný, co se týče technického řešení. 

V jaké je projekt fázi? Kdy by se mohlo začít stavět?

Momentálně je to v přípravné fázi, dolaďují se technické plány. To by mělo být hotové do konce roku 2021. A potom záleží na financích - když budou, tak by se v roce 2022 mohlo začít stavět.

Budou tu zajímavé příležitosti i pro české firmy?

Už jsme pořádali nějaká setkání projektové kanceláře se zástupci českých firem, které by případně mohly mít zájem se zúčastnit vývoje některých částí. 

Kanárské ostrovy, havajská sopka, velehory Andy… Proč jsou často teleskopy na tak exotických místech?

To má jednoduchý důvod: kvalita ovzduší a počet jasných nocí. Tedy dní, v případě slunečních dalekohledů. Na ostrovech je typicky velmi klidný vzduch, proudění není rušeno okolní zemí, vzduch není turbulentní. Atmosféra se tak nevlní jako jinde, čili tu tak neruší pozorování. Proto se staví vysoko na ostrovech, případně u velkých jezer, když už na pevnině. Trochu něco jiného je Chile, kde je na hoře Cerro Paranal Evropská jižní observatoř. Tam tedy sluneční dalekohledy nejsou. To je hodně vysoko a je tam sucho, takže atmosféra je také celkem v klidu.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Zobrazit celou diskusi