Čtvrtek 28. března 2024
Svátek slaví Soňa, zítra je Velký pátek / Taťána
Oblačno, déšť 14°C

Bondovky, Star Wars i Iron Man jsou plné chyb, sepsuli čeští vědci americké filmaře

  • Autor: Sabina Dračková - 
    28. 12. 2019
    05:30

    Film Star Wars: Vzestup Skywalkera ovládl v premiérovém týdnu česká kina, když přilákal na 200 tisíc diváků. Ani tady přitom nechybí oblíbené figury amerických filmařů - ohlušující vesmírné bitvy, výbuchy nebo létající hrdinové. Jenže podle vědců z Akademie věd ČR scenáristé a režiséři Hollywoodu porušují zákony vědy. Nesrovnalosti jsou v bondovkách nebo seriálu Hra o trůny. Naopak některé z filmů, které mají rekordní tržby, vycházejí z aktuálních vědeckých poznatků. Některá pozitiva má proto filmový Iron Man, i když také tam se najde řada „ale“.

    Ne všechno, co vypadá na první pohled nereálně, musí být hned nesmysl. Tvůrci se vědou občas nechávají inspirovat nebo jsou prorocky napřed. Ve svých filmech zhmotňují technologie, ukazují vynálezy, inovace a výzkumy, které pocházejí z laboratoří. Některé filmy se pak stávají inspirací pro vědce.

    Ve filmu 2001: Vesmírná odysea například režisér Stanley Kubrick nechal herce používat chytrou elektronickou krabičku, která se dá považovat za předchůdce tabletu. Film se přitom natáčel už v roce 1968. Tablet se ale objevil i ve starších sériích seriálu Star Trek.

    Film Star Wars: Impérium vrací úder (1980) zase ukázal bionické náhrady končetin. Pomohly hlavnímu hrdinovi Luku Skywalkerovi, když přišel v souboji se světelnými meči o ruku. V akčním filmu Total Recall (1990) s Arnoldem Schwarzeneggerem se objevila samořiditelná auta. I ta už se dočkala a například v USA vyjela na silnice.

    V honbě za uchvácením diváka se filmaři od reality často ale spíš odkloní. Podívejte se, jak špičky ve svých oborech zhodnotily filmové trháky. Jak se současná věda dívá na Ironmanovo brnění, laserové vesmírné bitvy a zombie apokalypsu? Co je s trochou nadsázky možné a co je holý nesmysl, prozradili Blesk Zprávám experti z Akademie věd ČR.

  • 1.Hvězdné války (Star Wars)

    Ze série Star Wars vědce upoutala scéna ve filmu Rogue One. Při vesmírné bitvě na planetě Scarif o stavební plány Hvězdy smrti se střílí laserovými zbraněmi na letouny protivníků. Diváci pozorují barevné záblesky a na konci zažehne Hvězda smrti super laser, který má zničit celé planety.

    Expert Václav Šobr upozornil na to, že se ve vzduchoprázdném vesmíru nešíří zvuk. Zvuk se totiž šíří jen v hmotném prostředí obsahujícím alespoň nějaké částice, zatímco ve vesmírném vakuu žádné nejsou. „Z hlediska praktičnosti je na místě úvaha, zda by se zvuky střel letících kolem vesmírného stíhače neměly simulovat,“ uznává nicméně toto filmařské doplnění odborník z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a ELI Beamlines.

    Nesmyslné jsou kromě zvuků i lasery

    Další problém je ale u barevných záblesků. Ve vesmírném vakuu by paprsek byl vidět jen na místě, kam laser dopadl na cíl. Stejně jako funguje laserové ukazovátko. Neviditelné by záblesky byly i proto, že se pohybují rychlostí světla.

    Turbolasery, které se ve Star Wars používají, jsou prý holý nesmysl. Stlačený plyn v kanónu se urychluje směrem k cíli, tedy k nepříteli, kterého je potřeba sestřelit, a tak vzniká ve filmu laserová střela. K tomu je potřeba urychlovač částic. 

    Ty, které existují, ale nejsou schopné urychlit tolik atomů. „V současném výzkumu urychlování částic je ale hlavní otázkou efektivita procesu urychlení. Například u nás v ELI Beamlines jsme schopni zrychlit pár atomů, právě třeba laserem. V kanónech hvězdných lodí ve Star Wars jde však o miliardy miliard atomů,“ porovnal film se současnými možnostmi Šobr.

  • 2.Hra o trůny (Game of Thrones)

    Podle Československé filmové databáze jde o čtvrtý nejoblíbenější seriál ze všech. I tak ve Hře o trůny vědci našli nesrovnalosti. Konkrétně v desáté epizodě šesté série. Na hradbách Zimohradu tady dva hlavní hrdinové Sansa Stark a Jon Snow mluví o tom, čím si za poslední roky prošli.

    Hlavním tématem je pro ně to, že musejí držet spolu a jejich rody musí spolupracovat, protože přichází zima. To dokazuje i sníh, který je všude kolem. Zima představuje v celém seriálu pro hrdiny řadu problémů. 

    Kit Harrington Kit Harrington | HBO

    V desítkách dílů autoři divákům vysvětlili i vymyšlené dějiny jejich fiktivní země. Mluví se o enormně dlouhém zimním cyklu. „Před tisíci lety přišla noc, která trvala jednu generaci. Králové na svých hradech ztuhli k smrti, stejně jako pastýři ve svých chatrčích,“ vypráví legendu jednomu z hrdinů stará chůva.

    Další, co předurčilo klima ve světě Hry o trůny, je i jistá Zkáza valyrijské civilizace. Při té mělo dojít k řadě zemětřesení, explozí kopců, tekoucí lávě i vařící se vodě v jezerech. To přisuzovali výbuchům sopek.

    Neví se, co způsobilo obrovskou zimu

    „Z dějin víme, že sopka Samalas na ostrově Lombok v Indonésii dokázala v roce 1257 ochladit klima celé planety tak, že teplotní rozdíl pocítila i vládnoucí přemyslovská dynastie v českých zemích,“ uznává Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

    Při erupci sopka vychrlí prach, plyny, oxid uhličitý a siřičitý. Ten pak po různých změnách v atmosféře dokáže měnit teplotu v atmosféře. „Pokud se aerosol ocitne v troposféře, zachytí teplo vyzařované z povrchu Země a dojde k zahřívání. Pokud se ale aerosol dostane do stratosféry, začne odrážet sluneční záření dopadající na Zem a planeta se tak bude ochlazovat,“ vysvětlil Brož, co dokáže sopka udělat s teplotou.

    Aby se dalo říct, jestli mohla zimu jako v seriálu Hra o trůny způsobit sopečná činnost, je scénář nedotažený. „George R. R. Martin pro jednoznačnou odpověď nenapsal do příběhu dost vodítek,“ zmínil geofyzik.

  • 3.Interstellar

    Hrdinové v tomto britsko-americkém trháku mají za úkol najít mimo naši galaxii místo, kde by mohli žít lidé, protože na Zemi už to nepůjde. Když se astronauti Cooper a Brand vrátí z průzkumu jedné z planet, čeká je šok. 

    Na planetě strávili pouhé dvě a půl hodiny, jejich kolega ale mezitím ve vesmírné lodi zestárl o 23 let. Astronaut Cooper si pak pouští videozprávy, které mu celé roky ze Země posílaly jeho děti.

    Družice, které krouží na oběžné dráze Země, také musejí počítat s mírně rychlejším tokem času. Čím dál jsou od zdroje gravitace, tedy od Země, tím čas plyne rychleji.

    Pro Millerovu planetu, na které astronauti ve filmu přistáli, je ale v zdrojem gravitace nedaleká obrovská černá díra. Taková vzdálenost zajišťuje, že ten, kdo je na této planetě, prakticky nestárne.

    Na planetu se nedá dostat. A ani na ní přežít

    Problém je podle fyzika Jiřího Grygara v tom, že by se na této planetě vůbec nedalo žít, lidé by totiž okamžitě shořeli. „Je vystavena tak obrovskému žáru, že žádný skafandr astronauty neochrání. Hvězdy se drtí na malé kousky, aby pak spadly do černé díry, i sama planeta se velmi rychle vypaří,“ uvedl Grygar z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

    3514060:gallery:true:true

    I kdyby existoval tak odolný skafandr, nepomohlo by to. Na planetě totiž ani vůbec nejde přistát. „Když Millerova planeta obíhá kolem veledíry téměř rychlostí světla, je technicky v podstatě vyloučené na ní přistát, protože by kabina s astronautem musela pronásledovat planetu srovnatelnou rychlostí, aby na ní měkce přistála. Podobně zpáteční start by byl mimořádně energeticky náročný,“ dodal Grygar.

  • 4.Živí mrtví (The Walking Dead)

    Další ze seriálů, který se u nás řadí mezi ty vůbec nejoblíbenější. Je plný napůl mrtvých zombie, kteří chtějí dostat i poslední živé lidi. Proti zombie viru se snaží najít doktor Jenner lék. Kvůli tomu natočil svoji manželku při vyšetření na magnetické rezonanci, když se i ona měnila na zombie.

    Podle zjištění v seriálu má patogen zombie viru v sobě každý člověk. Normálně je neaktivní, když člověka ale kousne zombie, přijde bouřlivá reakce imunitního systému.

    Záběry ze seriálu The Walking Dead. Záběry ze seriálu The Walking Dead. | AMC

    Přichází bolesti, vysoké horečky a extrémní únava. Člověku nepomůžou ani léky a umírá. Potom ale zmíněný patogen zpátky aktivuje část mozku, která se jmenuje mozkový kmen. Ta zajišťuje dýchání a reflexy. Bytost najednou může chodit a používat základní systémy.

    Do provozu se ale už nedostane frontální lalok a mozková kůra, díky které obyčejně lidé umí mluvit a mají paměť. I když tvůrci vymysleli zombie gen do detailu, na něco přeci jen zapomněli.

    Zombíci by měli otravu krve, těla by nefungovala

    Odbornice Eliška Selingerová z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR připomněla, že něco podobného, jako je zmíněný zombie patogen, opravdu existuje. Všichni máme v mozku zdravou variantu jedné konkrétní bílkoviny. Kdo sní třeba maso nakažené nemocí šílených krav, získá i špatnou variantu této bílkoviny.

    Ta se dá získat ale třeba i kanibalismem. „Špatně tvarovaná varianta se začne v mozku hromadit a postižený nakonec umírá,“ vysvětlila Selingerová.

    Okamžitě po smrti se spouští v těle řada reakcí. Rozložení iontů mezi buňkami a mezibuněčným prostorem se ihned rozruší. „Tělo za živa má dost problém poradit si i s menší nerovnováhou. Nejsem si jistá, jak by se s tím vyrovnal zombie metabolismus. Pokud by do té doby znovu nezemřel na sepsi z rozkladačných bakterií,“ uvedla genetička.

  • 5.Iron Man

    Tony Stark jako Iron Man v létajícím brnění ve filmech nejednou zachránil celou situaci - ať už ve vlastních snímcích nebo v sérii Avengers. Nejinak tomu bylo i při bitvě o New York, když otočil jadernou hlavici směrem na nepřítele. Poté mu došla energie a padal volným pádem, před jistou smrtí ho zachránil skok Hulka.

    Mezi superhrdiny, kteří zachraňují Zemi i celý vesmír, se dostal obyčejný člověk Tony Stark díky svým geniálním nápadům. Má totiž podle scénáře k dispozici „reálné“ vynálezy. 

    Podle vědců z Akademie věd jeho brnění sice popírá zákony fyziky, některé technologické aspekty ale opravdu vycházejí ze současných vědeckých poznatků. Iron Man používá stejně jako vědci zlato, titan a karbonová vlákna.

    Stejně tak už IT experti začínají pracovat na počítačovém asistentovi, který by byl podobný tomu, jaký má k dispozici Tony Stark a byl by schopný komunikovat na úrovni lidské bytosti. Ve společnostech Amazon nebo Google dokonce takové už používají, jsou ale o dost primitivnější než jejich filmoví příbuzní. 

    Záběr z filmu Avengers Záběr z filmu Avengers | Reprofoto Youtube

    Co je ale nereálné, je pohyb, který Iron Man za letu dělá. „Představte si, že jedete autem, máte na sobě pás a někdo prudce zabrzdí. Co udělá vaše tělo? Bude se snažit setrvat v pohybu, jenže bezpečnostní pás vaše tělo zastaví. V závislosti na rychlosti auta a výkonu brzd tak ucítíte buďto pouhé škubnutí, nebo i pořádný, až nepříjemný záškub,“ připomínají vědci.

    Tony Stark by byl minimálně slepý, pravděpodobněji ale dávno rozdrcený

    Když ale Iron Man zabrzdí nebo ho chytne Hulk, okamžitě by mu při tak prudkém zastavení díky přetížení selhaly veškeré orgány. Navíc by člověka, kterým Tony Stark ve filmu je, potrápilo tunelové vidění, tedy ztráta zraku v plném vědomí nebo ztráta vědomí. To podle genetičky způsobuje nedostatek krve a kyslíku.

    Filmaři navíc Iron Manovi věnovali brnění, které může dosáhnout i rychlosti zvuku, tedy 1225 km/h, což je více než dopravní letadlo.

    Ve zmiňované scéně by na železného muže působilo přetížení přinejmenším 100 G a i přes zachycení Hulkem by se mu patrně potrhaly cévy a orgány v těle.

    „Tělo běžného smrtelníka vydrží asi 4 až 6 G. Trénovaní piloti se speciálním vybavením vydrží až 9 G – asi tak na sekundu. Při větší zátěži se všechna krev vtlačí do nohou a mozek zůstane na suchu,“ popisuje Eliška Selingerová z Ústavu molekulární genetiky a dodává, že druhá možnost je, že se směrem k mozku vymrští krev i s vnitřními orgány. 

    Rekordmanem ze 70. let je Eli Beeding, který vydržel v jednom okamžiku až 82,6 G, ale jen na nepatrný zlomek sekundy. „Tak třeba má Iron Man šanci, pokud ho Hulk zastaví v podstatě okamžitě. Druhý za rekordmanem, John Stapp, přežil až 46,2 G, ovšem z experimentů si odnesl několik zlomených žeber nebo krátkodobou ztrátu zraku,“ upozornila Selinger.

  • 6.James Bond

    Ve filmu Spectre z roku 2015 Jamese Bonda při výslechu zachrání jeden ze supervynálezů, který má k dispozici. S pomocí Bond girl vyhodí nepřítele do povětří. Ta po něm totiž mrští Bondovy náramkové hodinky, ve kterých je schovaná bomba.

    Bondovské vychytávky, jako je vystřelovací sedadlo nebo proměnitelná SPZ, mohou působit reálně. „Ve filmu Thunderball (1965) se objevila dálkově ovládaná garážová vrata. V díle Diamanty jsou věčné (1971) vzbudilo rozruch identifikační zařízení fungující na otisk prstu, které je dnes běžnou součástí chytrých telefonů, a v trháku Vyhlídka na vraždu (1985) se objevil robotický pes ovládaný rádiovými vlnami, který patří v současnosti do roztomilé výbavy téměř každé domácnosti s dětmi,“ připomínají experti z Akademie věd.

    Přehnaná exploze na tak malé hodinky

    Nápad schovat do hodinek bombu už byl ale přes čáru. Kromě toho, že mají standardní hodinový strojek, protože ukazují čas, mělo by se do nich vejít ještě alespoň šest gramů výbušniny.

    „Výbuch šesti gramů této látky by zaručeně zranil lidi v okruhu jednoho metru od ohniska exploze,“ řekla Adéla Šimková z Ústavu organické chemie a biochemie. Takové množství by tedy sotva stačilo na zranění padoucha, rozhodně by ale nedokázalo způsobit takovou explozi jako ve filmu.

    To ale není všechno, hodinky jsou moc malé na to, aby se do nich vešla jakákoli rozbuška. „Elektrická rozbuška potřebuje silný elektrický výboj, který může být generován třeba hodně silnou baterií, jenže pro tu v hodinkách nezbývá místo. Aby mohl Bond padoucha úspěšně zastavit, musel by tedy mít o dost větší hodinky, pak by to možné bylo,“ připustila Šimková.

  • Aktuální dění

     

    Izraelsko-palestinský konflikt:

    ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

    Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

    votomtoje ( 28. prosince 2019 07:46 )

    Star Wars se odehrává v jiné galaxii, v jiném čase a za jiných fyzikálních zákonů, takže v klidu!

    majojo ( 28. prosince 2019 05:47 )

    Z těchto poznatků Hollywood určitě nebude nejmíň týden spát. To ti naši přední vědci-akademici fakt nemají nic jiného užitečného na práci, než se šťourat ve srágorách?

    Zobrazit celou diskusi