Sobota 27. únor 2021
Svátek slaví Alexandr, zítra Lumír
Oblačno 7°C

Cenzura a šifrování: proč uživatelé utíkají od WhatsAppu k Signalu a Telegramu?

Autor: mav - 
18. ledna 2021
20:25

Mobilní aplikace pro zprávy a chaty WhatsApp si zavařila změnou podmínek, někteří uživatelé mají obavy o její budoucí slučování s Facebookem a Instagramem. Jako alternativu pro šifrovanou komunikaci volí platformy Telegram nebo Signal. Co jsou zač?

„Používejte Signal,“ tweetoval lakonicky Elon Musk, technologický vizionář, který se do začátku roku střídá s Jeffem Bezosem na pozici nejbohatšího muže planety. Aktuálně se věnuje elektromobilům Tesla a kosmické firmě SpaceX, ovšem o internetu taky něco ví, zbohatnul na internetovém adresáři Zip2 a poté online platební službou PayPal.

Už před třemi lety se veřejně pustil do Facebooku a ostentativně nechal zrušit facebookové stránky Tesly a SpaceX (vlastní profil tam neměl). Sarkastickým "Co je Facebook?" reagoval na twitterovou výzvu Briana Actona, spoluautora WhatsAppu, že „je načase smazat Facebook“.

Acton k tomu vyzýval po provalení skandálu poradenské firmy Cambridge Analytica. Ta pokoutně získala data uživatelů Facebooku a prodávala je politikům, zřejmě tím roku 2016 pomohla ke zvolení Donalda Trumpa prezidentem.

Pro Actona ovšem bojkot Facebooku byl osobní záležitostí. V roce 2009 stál u vzniku aplikace WhatsApp pro právě se rozmáhající iPhone. Jednu z (dodnes) nejpopulárnějších aplikací koupila roku 2014 firma Facebook za 19 miliard dolarů (dnešním kurzem přes 400 mld. Kč); o tři roky později Acton ve zlém odešel, prý kvůli sporům o směřování aplikace a slučování jejích dat se sociální sítí Facebook.

Něco z jeho obav se naplňuje právě teď. Začátkem roku WhatsApp aktualizoval podmínky použití a zásady ochrany osobních údajů s tím, že kdo nesouhlasí, do 8. února službu opustí. A zvedl se povyk (českých uživatelů se to netýká, Evropská unie má pro osobní data přísnější pravidla).

WhatsApp je dlouhá léta na čele popularity mobilních aplikací, za rok 2020 byl nejstahovanější aplikací pro iphony i mobily s operačním systémem Android a v únoru se služba pochlubila dvěma miliardami uživatelů. Většina z nich si ho oblíbila jako bezplatnou alternativu SMS, která umí i skupinové konverzace či posílat obrázky a videa. Pro menšinu uživatelů je důležité soukromí: oproti SMS či jiným službám šifruje WhatsApp konverzaci přímo v uživatelově mobilu, nemohou ji tak přečíst hackeři, mobilní operátoři a poskytovatelé internetu ani policie a tajné služby.

Část důvěryhodnosti WhatsApp ztratil, když ho koupila firma Facebook, další kapkou byl plán ho se sítěmi Facebook a Instagram spojit a další pak lednová změna podmínek. Najednou začala bodovat konkurence, zejména se hovoří o aplikacích Signal a Telegram.

Bez reklam a šmírování

S první z nich přišel zmiňovaný Brian Acton přímo v reakci na změny v jeho někdejším WhatsAppu, kvůli kterým ho opustil. Založil pak nadaci Signal a věnoval 50 milionů dolarů na vývoj konkurenční aplikace pro zprávy.

Základem je šifrovaná komunikace a zcela minimální získávání osobních údajů od uživatelů; identifikuje je pouze pomocí telefonního čísla, nic jiného o nich služba neví. Znamená to, že služba nemůže nijak vyhodnocovat své uživatele a třeba jim pak cpát reklamu na míru, což je základní byznys model Facebooku a dalších. Jenže Signal je neziskový a nic takového neřeší.

Na druhou stranu nenabízí uživatelům tolik funkcí jako konkurence, omezuje se na posílání zpráv a audio/videohovory. A je finančně závislý na dárcích. Nabídl mu Musk jen slovní podporu, nebo i něco ze svého bohatství?

Kdo chce bohatší funkce, volí Telegram, který už funguje osmým rokem. Má podobný příběh jako Signal: založili ho bratři Nikolaj a Pavel Durovovi, tvůrci sociální sítě VK (Vkontakte), která dominuje ruskému trhu. Svůj odchod z firmy i z Ruska někdejší ředitel Pavel Durov vysvětloval nalháním lidí od Vladimira Putina, aby předal policii osobní data uživatelů.

Mezitím ale už bratři založili Telegram, který přesunuli do Německa a později do Dubaje. Také jde v první řadě o aplikaci pro šifrované zprávy, ale nabízí toho víc: například skupiny až pro 200 tisíc členů či kanály, kterými mohou vlivní uživatelé oslovovat veřejnost; ty nejpopulárnější mají několik milionů fanoušků.

Obavy Putina i ájatolláhů

Populární je třeba mezi disidenty v Rusku a dalších nedemokratických zemích bývalého SSSR. V osmdesátimilionovém Íránu má Telegram podle Rádia Svobodná Evropa na 40 milionů uživatelů, třebaže se ho vláda snaží zakazovat či cenzurovat. Jiné sociální sítě však blokuje ještě důkladněji.

Telegram se dušuje, že soukromá data uživatelů s nikým nesdílí, ani s firmami, ani s vládami. Proti Signalu sbírá o něco víc uživatelských dat, zejména jejich kontakty, pořád však daleko méně než WhastApp. A potřebuje vydělávat na reklamách.

Video Jaké soukromí nabízí chatovací aplikace - Živě.cz

Obě šifrované aplikace těžily z pochybností o WhatsAppu; Telegram zaznamenal dvojnásobný přírůstek uživatelů oproti předcházejícímu týdnu, už jich má přes 500 milionů. Signal si v týdnu před čtvrtým lednem stáhlo 246 tisíc uživatelů, v tom následujícím 8,8 milionu. WhatsApp naopak zaznamenal čtrnáctiprocentní propad nových stažení, jakkoli se snažil dopad nových podmínek a dezinterpretací zmírnit.

„Aplikace WhatsApp byla vytvořena na základě jednoduchého principu: veškerá vaše komunikace s rodinou a přáteli zůstává jen mezi vámi a konkrétními příjemci. To znamená, že vaše soukromé konverzace v aplikaci WhatsApp budou vždy zabezpečeny koncovým šifrováním,“ ujišťuje platforma na svém webu. „WhatsApp ani Facebook tedy vaše osobní zprávy číst nemohou. Neuchováváme žádné záznamy o tom, komu uživatelé posílají zprávy, ani komu volají. Dále také nemáme přístup k informacím o poloze, kterou v aplikaci WhatsApp sdílíte, a nesdílíme vaše kontakty s Facebookem.“ Změny se týkají jen volitelné komunikace s firmami, dodává WhatsApp, a pro jistotu odkládá lhůtu o tři měsíce. Rozmyslí si uživatelé odchod?

Soukromí na prodej

„Lidé už nechtějí směňovat své soukromí za bezplatné služby,“ uvedl na svém telegramovém kanále Pavel Durov. „Už nechtějí být rukojmími technologických monopolů, které si myslí, že jim projde cokoliv, když mají velké množství uživatelů.“

Zájmu o Signal a Telegram napomáhají i jiné události, zejména dramata okolo Donalda Trumpa a tvrdého jádra jeho zastánců, kteří nevěří listopadové volební prohře. Po cenzuře fake news, konspiračních teorií a prostě lží ze strany sociálních sítí Twitter, Facebook, Instagram a YouTube (po útoku na sídlo Kongresu platformy dokonce zablokovaly Trumpovy účty) přecházeli ultrakonzervativci a rasisté na necenzurovanou sociální síť Parler. Té však gigant Amazon přestal poskytovat místo na svých serverech.

Na aplikacích Telegram a Signal mohou Trumpovci napřímo komunikovat bez obav, ale jejich sdělení se jen tak nedostanou k širšímu publiku, jako tomu bylo ještě donedávna na Facebooku. A i Telegram začal v novém roce, po útoku radikálů na Kapitol, s cenzurou: „Naše podmínky použití explicitně zakazují veřejné výzvy k násilí,“ řekl serveru TechCrunch mluvčí Telegramu Mike Ravdonikas. „V posledních 24 hodinách jsme zablokovali desítky kanálů, které vyzývaly k násilí tisíce odběratelů.“

Vrásky šifrovaná komunikace dělá tajným službám jak diktátorů, tak demokratických zemí, logicky se k ní uchylují nejen bojovníci za svobodu a lidská práva, ale také zločinci či teroristé. Má převážit svoboda, nebo bezpečí? „Navrhuji zakázat slova. Mám informace, že s jejich pomocí komunikují teroristé,“ napsal před pár lety na VK jeho zakladatel Durov.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa