Pondělí 25. leden 2021
Svátek slaví Miloš, zítra Zora
Oblačno, sněžení 2°C

Cenzura Trumpa: Za hranou, nebo oprávněná? Hlavní problém gigantů leží někde jinde

Autor: Markéta Mikešová - 
14. ledna 2021
05:20

Sociální sítě a technologické společnosti se dlouho dušovaly, že do politiky zasahovat nebudou. Postupem času ale začaly zjišťovat, že příspěvkům lidí musí dát určitý řád, a teď to vypadá, že do vlastního pojetí regulace nakročily naplno. Útok na americký Kapitol, při kterém zemřelo pět lidí, je vyburcoval k velkému kroku – zakázaly profil prezidenta Donalda Trumpa a stejně silně šlapou po jeho příznivcích a jejich vyjádřeních. V ilegalitě dokonce skončila celá jedna nová síť. Nastala doba cenzury? Odpověď není jednoduchá. Větší problém ale číhá jinde.

K pochopení celé šíře problému je třeba se vrátit do doby před více než deseti lety, kdy sociální sítě teprve nabíraly na popularitě. Když vznikal Facebook, Twitter a další, v počátku šlo o pouhé deníky lidí, kde si kamarádi navzájem popisovali, jak se cítí a co právě dělají. Bylo to hodně osobní a nevinné. I tehdy sice platila určitá pravidla, co je možné psát, byla však volnější. Zakázaný byl jen obsah, který podněcoval k nenávisti či byl explicitně sexuální.

Tehdy byly sociální sítě hlavně prostor pro nadšence a mladé osoby, kteří se nebáli nových technologií. Komunikace přes internet a budování virtuálních profilů se však ukázaly natolik atraktivní, že sítě postupně začaly lákat i širší veřejnost a z původních tisíců uživatelů se staly desetitisíce, pak stovky tisíc, miliony, stovky milionů a nyní můžeme mluvit o miliardách.

Takové množství lidí s sebou přineslo řadu výzev i příležitostí. Facebook například dlouho zápasil s hledáním finančního modelu, projekt jednoduše nevydělával a zpoplatnit své užívání nechtěl. Rozhodl se tak, že bude prodávat reklamní plochu, potenciálních očí, které na ni budou koukat, má hodně. Měl navíc něco, co nikdo jiný v historii – podrobné osobní údaje, které o sobě lidé naprosto dobrovolně prozradili. Mohl tedy reklamu efektivně cílit podle zájmů uživatelů, tehdy se zrodily dnes známé doporučující algoritmy, díky kterým je Facebook extrémně ceněné inzertní místo.

Ale není to jen Facebook. Podobný princip existuje na většině velkých sociálních sítí i platformách provozovaných dalšími technologickými společnostmi typu Google a Amazon. Pokud jejich služby jsou zdarma, můžete počítat s tím, že vydělávají na vašem čase a pozornosti.

Rok 2016 vše změnil

Jenže proč zůstávat u pouhých reklam, řekněme na prací prášek nebo oblečení? Masa lidí by se teoreticky mohla využít i pro sociální experimenty. Tuto otázku si před časem Facebook skutečně položil. Jak popsala autorka Shoshana Zuboffová v knize Age of Surveillance Capitalism, sociální síť v roce 2012 provedla experiment, kdy lidem (61 milionům uživatelů) na „zdi“ ukazovala nenápadná vodítka, která je měla inspirovat přijít k volbám. Výsledek byl úspěšný, podle propočtů k volebním urnám dorazilo o 340 tisíc více osob.

Výsledek byl dokonce natolik úspěšný, že Facebook o této studii dlouho veřejně nemluvil. Debatu obstarali pouze datoví vědci, kteří se výzkumu účastnili. Na vědecké rovině také tehdy diskuze skončila, představa takové síly sociálních sítí byla ještě stále příliš abstraktní.  

Pak ale nastal rok 2016, kdy se vše změnilo. Došlo k dvěma důležitým světovým událostem, jednak první prezidentské kampani prezidenta Donalda Trumpa a jednak k referendu o odchodu Velké Británie z Evropské unie. Obě kampaně, jak se zpětně ukázalo, byly ovlivněny interakcí s lidmi na sociálních sítích prostřednictvím kontroverzní společnosti Cambridge Analytica. V případě Trumpa se řešily i dezinformační snahy ze strany Rusů.

Detaily jsou obecně známy, tak do nich není třeba zacházet. Jednoduše se ukázalo, že sociální sítě jsou velmi vhodným nástrojem, jak ovládat veřejné mínění. Uživatelé mohou být jednoduše vystaveni obsahu, který může být nepravdivý a navíc tento nepravdivý obsah je jednoduché vložit. Důsledky jsou pak celospolečenského a politického rázu.

Skrývání příspěvků? Původně hlavně kvůli covidu

Facebook a další sítě okamžitě po těchto událostech začaly čelit kritice, že nemají dostatečné pojistky a dezinformační obsah se na ně jednoduše vplíží. Navíc data lidí lze snadno zneužít (tak operovala Cambridge Analytica). Bylo zahájeno vyšetřování a došlo i na výslech šéfů společnostní před evropskými a americkými vládními garniturami. Sítě musely slíbit, že se situací něco udělají.

A udělaly, byť ne hned. Postupně začaly nasazovat celou škálu opatření, týkající se hlavně možných dezinformací a fake news. Podezřelé příspěvky začaly být automaticky označovány jako závadné, algoritmy začaly hledat tzv. boty – automatické systémy, které šíří nesmysly. Tyto snahy vygradovaly, když propukla pandemie koronaviru a konspirace, jako popírání viru a roušek, začaly reálně ohrožovat životy lidí. Právě koronavirus donutil technologické společnosti kontrolní systémy pořádně „vymakat“.

V době pandemie také běžela v Americe nová prezidentská kampaň a sociální sítě měly po zkušenostech z roku 2016 obavy, že opět nastane divoký západ. Zmíněné kontrolní systémy proto nasadily i na volební sdělení. Omezily přijímání reklam s volební tematikou, příspěvky tzv. fact-checkovali externí pracovníci.

Nastala mírně schizofrenní situace. Společnosti na jednu stranu byly kritizovány, že nedělají dost na ochranu lidí (dezinformace), a na druhou se začaly objevovat názory, že kontrola a mazání obsahu je omezování svobodného (alternativního) názoru. Současný výsledek už známe – Trump volby prohrál, začal tvrdit, že to celé bylo podvod, tato jeho vyjádření začala být skrývána, a když vyjádřil podporu útočníkům na Kapitol, jeho účty byly smazány úplně.

Zákaz dostali také uživatelé se stejnou rétorikou a nyní Facebook oznámil, že zakazuje i psaní věty „stop the steal“. Stalo se tak v reakci na varování FBI, že se chystají další ozbrojené protesty. Když pak tito uživatelé utekli na alternativní síť nazvanou Parler, technologické firmy jí přerušily hosting, takže musela skončit taky. Důležité je podotknout, že toto mazání nevyplývá z žádného zákona ani nařízení, společnosti k tomu přistoupily samy a dobrovolně.

„Takhle rychle nereagovali ani komunisté“

Ano, po firmách byla požadována určitá ochrana. Ale nezašla příliš daleko? Někteří politici jsou přesvědčeni, že ano. „Je nepřípustné, aby samy platformy rozhodovaly o tom, co smazat a co ne. O tom, co je legální a co ne, by měly rozhodovat nezávislé soudy,“ míní europoslanec a místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti) a dodává: „Pokud se ty firmy snaží (vcelku úspěšně) vytvářet prostor pro veřejnou diskuzi a mají fakticky monopol na svém segmentu trhu, tak musí podléhat regulaci, která může ve výsledku znamenat, že v tom prostoru musí nějaký projev strpět.“

Podobně mluví na Twitteru jeho kolega z Evropského parlamentu Jan Zahradil (ODS). Podle něj by se segment sociálních sítí měl legislativně demonopolizovat. A spokojen není ani ekonomický expert občanských demokratů Jan Skopeček. „Smazání účtů prezidenta USA na Twitteru jsem odsoudil okamžitě jako strašlivý zásah do svobody slova,“ napsal.

Poslanec ANO Patrik Nacher zase upozorňuje na disonanci mezi dřívějším požadováním zásahu a teď odmítáním zásahu. „Zajímavé. Obhájci teze, že sociální sítě jsou soukromé a mohou si v podstatě dělat, co chtějí, neb uživatel na začátku odsouhlasil pravidla, jsou zároveň titíž lidé, kteří se před čtyřmi roky po minulých prezidentských volbách na ty samé sítě tak rozčilovali, že nezasáhly…“

Překvapilo jej nicméně rychlé odpojení sítě Parler. „Dotáhl jsem to za dva dny na 200 sledujících a… vypnuté servery. Takhle rychle nereagovali ani komunisti, holt digitální doba,“ konstatuje Nacher. Stejně tak prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček byl zaražen. „Na síti Parler jsem byl od loňska, nyní je zrušena pro podrývání naší skutečnosti. Na síti Gab jsem od roku 2018. Podrývá dál, budoucí osud je zřejmý. Pro nejhorší časy mám v kanceláři repasovaný psací stroj. Ten odpojit nelze,“ uvedl.

Kritika ovšem zaznívá i od politických špiček. Mluvčí německé kancléřky Angely Merkelové pro agenturu Reuters uvedl, že o nezbytných omezeních svobody by měly rozhodovat zákonodárci, ne soukromé společnosti. „S ohledem na to kancléřka považuje za problematické, že prezidentovy účty byly natrvalo zrušeny,“ sdělil a podotkl, že Merkelová je o tom názoru přesvědčena navzdory tomu, že s Trumpem se nikdy nemusela. Podle kancléřky bylo dostačující, když příspěvky byly označovány jako nepřesné.

Dočekal: Trumpa měli smazat dávno

Odborník na sociální sítě Daniel Dočekal je však přesvědčen, že zásah byl správný. „Smí smazat někoho jako Trump? Samozřejmě, že smí. Měli ho smazat? Já si třeba myslím, že ho měli smazat už dávno. Nebo ho prostě přestat ukazovat, jak to udělají běžným lidem,“ řekl pro Blesk Zprávy.

Důvod, proč sociální sítě reagovaly zrovna teď, je podle něj spojený s panikou. „Přeci jenom, Kapitol je v USA národní symbol. A tradičně je tu i druhá rovina, ‚předvídání' možné právní/společenské/finanční odpovědnosti. S výměnou prezidenta je vhodné myslet na to, jak to bude posuzovat ten nový. Protože ten starý už nemůže udělat nic,“ vysvětluje Dočekal.

Co tento nový precedent bude znamenat do budoucna, však dle jeho názoru odhadnout nelze. „Problém je, že jsme se dostali příliš daleko v tom, že všichni (a ne jenom Facebook) příliš dlouho ignorovali to, co se děje – pokud mají nějaká platná pravidla, tak musí platit i pro Donalda Trumpa (ale také pro jakékoliv další představitele z jiných zemí),“ podotýká odborník.

Ústava zakazuje pouze státní cenzuru

V souhrnu na jednání sociálních sítí lze mít pouze názor. Mazání obsahu porušujícího podmínky si jako soukromé společnosti mohou dovolit. Jak americká, tak česká ústava sice cenzuru zakazuje, týká se to však cenzury ze strany státu. Je navíc otázka, jestli se vůbec v tomto případě skutečně o cenzuře mluvit dá.

To, jak sítě operují se svým reklamním systémem a nakládají s daty uživatelů, je už věc druhá. V Evropě a USA na toto téma probíhá řada antimonopolních vyšetřování. Připomíná to i Dočekal: „Síla big-tech je ještě něco jiného, daleko většího. Facebook a Google společně ovládají většinu trhu s inzercí, například. Apple a Google ovládají trh s mobilními aplikacemi. Existuje řada dalších věcí, co mají možná i zásadnější dlouhodobý vliv než Donald Trump nebo Parler.“

V mezičase se někteří lidé snaží vymyslet, jak se ze současné komplikované situace dostat. Například Tim Berners-Lee, člověk, který stojí za protokolem World Wide Web (WWW), aktuálně pracuje na „vylepšeném internetu“, kde bude kontrola nad obsahem a osobními daty zpět v rukou běžných lidí, zatímco bude zachován sociální aspekt známý ze sociálních sítí.

Video Co bude s Trumpem? Možná vlastní reality show, říká analytik - Markéta Volfová, Lukáš Červený

Templ ( 14. ledna 2021 10:45 )

Je to těžké svinstvo, toto si ta liberální prasata prostě dovolit nesmí 🤮🤮🤮

pfoto1 ( 14. ledna 2021 09:48 )

Ještě že u nás máme Blesk a ten cenzuru nikdy nepřipustí

johnny stopper ( 14. ledna 2021 09:09 )

Trump může být obžalován z podněcování, ale odstraňovat jeho profily přesně ukazuje proč ho voliči volili. Jejich motivem je nedůvěra. Po zkušenostech už nebudou důvěřovat ani sociálním sítím, ani médiím i kdyby měly pravdu. Politici a ta parta miliardářů si ještě nezvykli, že s internetem skončily jejich možnosti ovlivňování elektorátu. Vznikají nové sítě, internet existuje i bez oligopolů. Upřednostňujme demokracii, nikoliv apartheid.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud