Prasečí chřipka zabíjela i v Česku. Nový virus děsí, Čína je podezřele v klidu
Velké pozdvižení vyvolal minulý týden objev nového chřipkového viru schopného přenést se z prasat na lidi. Svět už si jednou zažil, jak vážná pandemie prasečí chřipky může být, a tak odborníci neberou informaci na lehkou váhu. Před deseti lety na příbuzný virus zemřelo 284 tisíc osob, přičemž číslo může být až dvojnásobné. Zdravotnické organizace proto začínají připravovat krizové plány a varují, že další pandemie není vyloučená. Čína, kde se nový virus objevil, ale zůstává v klidu a vzkazuje – studie není nejkvalitnější.
Prasečí chřipka patří mezi ty největší epidemie, které svět za posledních 20 let zažil. Nemoc se velice rychle rozšířila po celé zeměkouli a jedinou záchranou bylo, že ve vyspělých zemích neměla příliš vysokou smrtnost, navíc došlo k celkem rychlé masové vakcinaci.
Vše začalo v lednu 2009. V Mexiku se tehdy objevil nový typ chřipky, který byl později identifikován jako A/H1N1. V tu chvíli se ale o nemoci ještě nevědělo, větší šíření nastalo až v březnu – během pár dní onemocnělo přes 300 osob a nárůst pak pokračoval v následujících měsících. Situaci nepomáhalo, že virus hodně mutoval a počáteční smrtnost v Mexiku byla alarmující.
Jak se ale prasečí chřipka dostala za hranice, smrtnost začala klesat. Rychle se rovněž opustilo od jména „prasečí chřipka“, protože je nepřesné – genetická analýza ukázala, že ve skutečnosti jde o kombinaci prasečího, ptačího a lidského chřipkového viru, a tak se začal používat název „mexická chřipka“. Což se na druhou stranu nelíbilo zase Mexičanům.
Celá pandemie nakonec skončila lépe, než se čekalo. Kolik lidí celkem onemocnělo, se sice neví – spekuluje se, že včetně osob s mírnými příznaky jich mohlo být až 1,4 miliardy – ale zemřelo pouze 248 tisíc osob, byť Světová zdravotnická organizace (WHO) nevylučuje, že toto množství je dvojnásobné. V Česku onemocnělo mexickou chřipkou 2477 osob a 102 lidí jí podlehlo.
„Pouze“ se uvádí proto, že jde zhruba o stejný počet osob, který ročně zemře na celém světě na obvyklou chřipku. Problém tak nebyla konkrétně prasečí chřipka, ale chřipka jako taková – jde o nebezpečnou nemoc bez ohledu na její kmen a obezřetní bychom měli být před každou její mutací.
Prasečí chřipka nás nikdy úplně neopustila
Mimochodem, virus A/H1N1 tu s námi už zůstal, nikam nezmizel. Podobná situace svět pravděpodobně čeká u současného koronaviru SARS CoV-2. Jen se o mexické chřipce přestalo mluvit poté, co proti ní byla vynalezena vakcína, která do jisté míry šíření zpomalila. Touto vakcínou se očkuje dodnes, protilátky proti mexické chřipce obsahuje standardní protichřipkové očkování.
Vakcína Tamiflu bylo vůbec téma. Česko si jich objednalo 700 tisíc, ale nakonec použilo necelých 100 tisíc a zbytek se musel vyhodit. Očkování proti chřipce každý rok vzniká nové, protože chřipkové viry rády mutují, a vakcíny tak mají omezenou trvanlivost.
Podobně masivní množství očkovacích látek tehdy objednávaly všechny země. Šéf zdravotní sekce Rady Evropy Wolfgang Wodarg později prohlásil, že výroba vakcín byl důvod, proč WHO pandemii vyhlásila – podle něj organizace „šla na ruku“ farmaceutickým společnostem, které díky tomu vydělaly miliony dolarů.
„Je to jeden z největších zdravotních skandálů století (…) Tímto způsobem tak mají farmaceuti zajištěn obrovský zisk, aniž by finančně riskovali. Stačilo jen počkat, až WHO oznámí pandemii, a smlouvy se rozeběhly,“ nechal se slyšet expert.
Velký pandemický potenciál
Ale zpět od konspirační teorie. Riziko chřipky, ať už lidské, prasečí nebo ptačí, je nezpochybnitelné. Stačí zmíněný půl milion obětí ročně. V tomto kontextu a navíc kontextu současného koronaviru by nová pandemie prasečí chřipky nebyla dobrou zprávou.
Nově objevený virus nazvaný G4 EA H1N1 je přitom s virem A1/H1N1, který způsobil pandemii před deseti lety, příbuzný. A co víc, podle čínských vědců má „velký pandemický potenciál“.
Odborníci na něj narazili při výzkumu na jatkách a veterinárních klinikách mezi lety 2011 a 2018, kdy prasatům odebírali vzorky z nosní sliznice. Otestováno bylo přes 30 tisíc prasat. Nejen že našli nakažená zvířata, ale existuje vážné podezření, že virus již přeskočil na lidi.
„Všechny důkazy ukazují, že G4 EA H1N1 je rostoucí problém na prasečích farmách, a k čím většímu šíření bude docházet, tím více ohrožení budou lidé,“ uvedli čínští vědci v prohlášení. Podle nich je potenciálně nakaženo až 20 procent pracovníků jatek, kde se nakažená prasata vyskytla.
Obavy má i americká lékařka a popularizátorka vědy Esther Choo. „Rok 2020 ještě neskončil,“ podotkla na twitteru s tím, že letos ještě stále může přijít další katastrofa. A citovala svého kolegu, který je expertem na infekční nemoci: „Málokdy mám strach, ale tohle je třeba sledovat. Tento kmen chřipky je velmi, velmi nebezpečný.“
Čínský ministr zkritizoval celý výzkum
Podobné pocity zažívá James Wood z oddělení infekčních chorob Cambridgeské univerzity. Podle něj G4 ukazuje, jak některé nemoci mohou jednoduše skákat z jednoho druhu na druh. Nicméně biolog Carl Bergstrom z Washingtonské univerzity podotkl, že je třeba mít na paměti, že virus tu existuje od roku 2011 a zatím k masové nákaze osob nedošlo.
Důvody k panice nevidí ani čínský ministr zahraničí Wang-I. Prostřednictvím svého mluvčího vzkázal, že vzorek použitý ve studii není dostatečně reprezentativní a potřeboval by být větší. Úřady podle něj situaci sledují, ale stále jde o podkmen H1N1, takže „zas tak nic nového“.
Čína bývá opakovaně kritizována, že význam šíření nemocí snižuje. O aktuálním koronaviru údajně věděla mnohem dříve, ale světu jeho přítomnost dlouho tajila, kvůli čemuž se teď dostala do sporu s několika státy. Vyjádření představitelů tamní komunistické strany nutně neodráží realitu, a tak i o nebezpečí G4 můžeme zatím jen spekulovat.
Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) každopádně nechce nic nechat náhodě a již začalo pracovat na krizových plánech pro případ, že se nový prasečí virus skutečně rozšíří.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.