Cizí stolice lékem budoucnosti? Vědci vidí naději ve fekální transplantaci
Cizí stolicí k lepšímu zdraví. Tak by se dala nazvat pro někoho kontroverzně vypadající léčebná metoda nazvaná fekální transplantace. Přenos zdravé stolice do těla pacienta má famózní výsledky. Důvodem úspěchu je mikrobiom - tedy soubor bakterií, virů a hub v našem těle. Vědci nyní zjišťují, že špatný stav mikrobiomu může mít za následek i depresi, kožní nádor, ale i jiný nález.
Mikrobiom už lékaři aktivně využívají při léčbě dráždivého tračníku. Metoda sice vypadá kontroverzně, ale podle dosavadních výsledků má skvělé úspěchy. Jedná se o fekální transplantaci.
Jak název napovídá, jde o vložení cizího mikrobiomu do střeva dárce. „Homogenizovaná stolice je aplikována do střev – buď hluboko do tenkého střeva prostřednictvím zavedené sondy či endoskopu, nebo je možné podání do tlustého střeva nálevem nebo pomocí koloskopu. V zahraničí, například v USA, jsou k dispozici kapsle, které se polykají,“ vysvětlil již dříve Blesk Zprávám způsob transplantace přednosta Interní kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice Pavel Kohout.
Do těla pacienta se tak dostane soubor, ve kterém převažují velice zjednodušeně „hodné“ bakterie.
Dárce je nejlépe z rodiny, vznikají i banky
Jednu z úspěšných operací popsala také Petra, která dokonce napsala knihu „Transplantace střevní mikroflóry mě vyléčila z depresí“. Největší problém této metody pro běžného pacienta je podle ní její nedostupnost a nedostatek kvalitních, stoprocentně zdravých dárců. „Dárce musí být stoprocentně zdráv, pokud je dárkyní žena, nesmí například užívat ani hormonální antikoncepci,“ vysvětluje Petra.
Na fekální transplantaci jsme se ptali i předsedkyně České mikrobiomové společnosti Heleny Tlaskalové-Hogenové, která se účastnila tiskové konferenci o mikrobiomu na půdě Akademie věd ČR. „Existuje řada publikací, které sledují účinky fekální transplantace. Co je zajímavé a překvapivé, je to, že to nemá jen krátkodobý efekt zlepšení,“ řekla expertka Blesk Zprávám.
„Musí se samozřejmě najít vhodný dárce. Dárci bývají nejčastěji zdraví členové rodiny. Samozřejmě je velký problém s tím, aby se do příjemce nepřenesly nějaké choroboplodné zárodky. Výběr dárců je proto velice přísný a dělá se řada mikrobiologických a serologických vyšetření,“ doplňuje.
Stolice nicméně nezůstává vždy jen v rodině. Dárcovství už je běžnou věcí i u tohoto „lidského produktu“. Opět ale platí, že aby mohl člověk darovat, musí být perfektně zdravý. Ostatně stav svého mikrobiomu můžeme opravdu výrazně ovlivnit tím, jak žijeme. „Zatímco svůj vlastní genom ovlivnit nemůžeme, mikrobiom a celkové zdraví můžeme ovlivnit svým životním stylem - stravou, pohybem a dalšími faktory,“ poznamenala Tlaskalová-Hogenová na tiskové konferenci.
Odbornice pak zdůraznila, že aktuální výzkumy se zaměřují na to, jak léčit mikrobiomem i jiné choroby či jak jim dokonce předcházet. Podle ředitele Národního ústavu duševního zdraví Cyrila Höschla může dokonce existovat souvislost i mezi stavem mikrobiomu a vznikem některých psychických nemocí. To dokazuje i příběh Petry, které metoda pomohla s léčbou depresí.
Vědci nyní zkoumají i vliv mikrobiomu na poruchy autistického spektra. Mikrobiom se totiž utváří v prvních dvou až třech letech našeho života a právě v tomto časovém období se většinou začínají projevovat první příznaky autismu.
„Musím zdůraznit, že přenos střevních mikrobů je prozatím oficiálně uznávanou léčbou jen u klostridiových infekcí (závažných střevních zánětů). U ostatních druhů chorob se přenosy stolice zkouší v rámci výzkumných projektů,“ doplňuje Tlaskalová-Hogenová.
Díky rozmanitosti vlivů mikrobiomu si tak tento pořádný kus našeho já zaslouží mezioborový přístup. „Nejen současná covidová krize nám jasně ukázala, že složité věci se mají řešit systémově. A mikrobiom je taková systémová věc. Pro jeho výzkum je důležité nejen medicínské zázemí, ale také znalosti molekulární biologie, biochemie, fyziky, biofyziky i sociálních věd,“ dodala na tiskové konferenci předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
vznikají i banky. ?? Trochu to připomíná vtip z doby socialismu, proč je koruna hnědá. Protože je krytá československým zlatem - hovnem.