Zjednodušeně řečeno jde o přenos střevní mikroflóry ve formě stolice ze zdravého člověka (dárce) do střeva nemocného pacienta (příjemce) za pomocí předem vyrobených pomůcek z klystýru a hydrocolonu a dalších součástek. Pacientovo střevo se tak osadí novou mikroflórou, která se zde uchytí a způsobí ozdravný proces těla.
Tři roky dárkyní v Německu
Zkušenost s domácími transplantacemi má i žena, kterou Blesk.cz kontaktoval a která dělala dárkyni v Německu tři roky. „Viděla jsem uzdravit se lidi ze všech možných nemocí, jako je roztroušená skleróza, Parkinsonova choroba, deprese, ekzémy, boreliózy, dokonce znám v Německu i jedno dítě, které se vyléčilo z autismu. Po půl roce od transplantace začalo normálně mluvit,“ tvrdí žena, která si přála zůstat v anonymitě (kontakt na ni však Blesk.cz má).
Jak vše probíhá?
Jak zákroky probíhaly? „V Německu probíhá transplantace jednoduše doma v koupelně za pomoci asistentky, tedy zdravotní sestřičky. Transplantace od jednoho dárce přijde pacienta v Německu na 3000 EUR (asi 78 000 Kč), včetně jednorázových pomůcek a práce zdravotní sestřičky,“ popisuje dárkyně, která si po návratu do Česka podala inzerát i tady. Jak uspěla?
Inzerát ze zvědavosti
„Dala jsem si inzerát spíše ze zvědavosti, jestli se někdo ozve, abych srovnala situaci s Německem. Tady v Česku jsem zkusila nasadit jen symbolickou cenu 18 000 Kč. Vzhledem k tomu, že jednorázové pomůcky stojí 12 000 korun, jedná se z mé strany spíše jen o dobrý skutek, vydělat si v Česku na dárcovství opravdu nehodlám,“ vypráví dárkyně.
Podle jejích informací dárcovský systém v Česku nefunguje stejně jako v Německu a všude v zahraničí. „Slyšela jsem, že v Česku si pacienti hledají dárce výhradně mezi svými příbuznými či mezi svými kamarády. Když dáte v Německu inzerát s nabídkou mikroflóry, tak se vám ihned ozve několik zájemců,“ tvrdí žena, podle níž musí mít dárce samozřejmě zdravotní testy na HIV, syfilis, žloutenku typu A a B.
Čechům odvaha chybí
Dárci také musí dodržovat dietu bez uzenin a bez lepku a omezovat příjem cukru na minimum, aby měli kvalitní mikroflóru. „Důležité také je, jak dlouho byl dárce v dětství kojený, to určuje celoživotně kvalitní mikroflóru, já byla kojená dva roky, takže mám výhodu. Ale myslím, že v Česku bude zřejmě trvat ještě mnoho let, než se lidé odváží do toho jít,“ soudí dárkyně.
Expertka: Zajímavá i nadějná terapie
Na názor na transplantaci mikrobiomu, jak se také fekálním transplantacím říká, jsme se zeptali i známé specialistky na zdravotní prevenci a výživu PharmDr. Margit Slimákové.
„Fekální transplantace jsou za mě určitě zajímavou a skoro jistě nadějnou možností terapie nejrůznějších zdravotních potíží. Aktuálně jsou ale, stále ještě více ve fázi experimentální než jednoznačně potvrzených terapií s dlouhodobě pozitivním efektem a bez rizik,“ soudí expertka, která ale přiznala, že k domácím přenosům by byla opatrná. „Chápu jednotlivce se závažnými problémy, kteří se k nim obracejí i za cenu rizik, ale jako zdravotník si nemohu dovolit doporučovat takovéto domácí experimentování,“ konstatuje Slimáková.
