7°C
Drůbežárny tiskly na vajíčka dražší kabát, šokuje reportáž. „Nemožné,“ tvrdí komora
Reportáž České televize odhalila, že některé drůbežárny tisknou na vajíčka špatné údaje o chovu a vejce z klecových chovů opatřují číslovkou 2 - tedy tou, která patří na vejce z podestýlky. Chovatelé se ale brání, podle nich jde o manipulaci a nic takového není možné, kvůli evidenci. Za stranu drůbežáren se postavila i Státní veterinární správa, která zde provedla kontrolu. Kauza ale zarezonovala veřejností a vyvolala obavy o kvalitu zboží, které si lidé v obchodech kupují. Přispívá také k debatě o zákonu, který by měl do roku 2027 vymýtit klecové chovy v Česku.
Snímky ze skryté kamery potvrdily obavu ochránců zvířat - drůbežárny vydávají vejce z klecových chovů za ta z podestýlky. Na případ upozornili Reportéři ČT, kteří se do drůbežáren vydali. Zjistili, že se vejce míchají dohromady a na skořápky je jim tištěn odlišný kód. Levnější vejce jsou tak oblečená do dražšího kabátu.
„Vejce je identické. Nikdo není schopen rozeznat, jestli je to z podestýlky, nebo je to z klece,“ říká v reportáži ČT Martina Lichovníková z Ústavu chovu a šlechtění zvířat Mendelovy univerzity.
Jednou z nich je podle Reportérů ČT Osík u Litomyšle, kterou provozuje Agropodnik Hodonín z koncernu Agrofert. „Tak samozřejmě že když jsou nějaké objednávky, jako velké, že chtějí třeba podestýlku, tak nejsme schopni to dát. Takže se jedou normální klecové do toho, vůbec se to nedělí. To nepoznáš, prostě tam máš akorát šarži, že podestýlka je označena dvojkou a klecovina trojkou. Jenom podle toho poznáš, že je to podestýlka, nebo klec. Když jsou velký objednávky, tak se to nedá udělat, takže naše mašina to značí na dvojku všechno a jede se,“ říká zaměstnankyně drůbežárny.
„Míchání je vyloučeno,“ brání expertka drůbežárny
Blesk Zprávy se ptaly na Státní veterinární správě, jak na podnět reagovala. „Veterinární inspektoři provedli důkladnou kontrolu obou chovů. Kontrola v prvním z chovů - v Pardubickém kraji, Litomyšl - neprokázala, že by zde docházelo k vydávání vajec z klecového chovu za vejce z volného chovu. Ve druhém případě kontrola ještě nebyla ukončena a stále probíhá,“ reagoval na dotaz tiskový mluvčí Petr Majer.
Za drůbežárny se staví i předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. „Je vyloučeno, aby docházelo v ČR k míchání vajec, a nemůže se jednat o systémovou chybu. Vše je přesně evidováno: počet nosnic v jednotlivých systémech ustájení, počet snesených vajec i jejich distribuce. Je přesně dohledatelné, kam které vejce bylo dodáno,“ vypočítává Dlouhá pro Blesk Zprávy.
Drůbežárny se pak brání tím, že zaměstnankyně, které jsou v reportáži oslovovány, jsou jen „dělnice“, které nemají ponětí o logistice drůbežárny. Předseda představenstva druhé zmíněné drůbežárny Bohemia Vitae z Jindřichova Hradce pak v písemném vyjádření jakákoli pochybení odmítl s tím, že materiál byl účelově sestříhán.
Autorka zveřejněných záběrů si ale tvrdě stojí za svým a své tvrzení dokládá tím, že v Jindřichově Hradci i krátce pracovala. „Míchání klecových a podestýlkových vajec se tam děje každý den. Na velkých pásech přijíždí vajíčka z klecového chovu a potom v půlce směny nebo ke konci směny se přisypou z palet podestýlková vajíčka,“ popisuje a na její stranu se staví i ochránci zvířat OBRAZ.
Chovatel: Děje se to, je to pro ně jednodušší
„Tato jejich obrana je krajně nedůvěryhodná. Zaměstnankyně vystupuje na záznamech velmi sebejistě a očividně ví, o čem mluví. Navíc máme k dispozici i další záznamy a vyjádření, které podvod potvrzují. Je zjevné, že se míchání a podvodné značení vajec děje,“ čilí se předseda spolku OBRAZ Marek Voršilka.
O tom, že se podobná praktika v drůbežárnách děje, je přesvědčen i chovatel Jan Král, člen předsednictva Asociace soukromého zemědělství ČR. „Samozřejmě, že je to možné. Kamarád, který chtěl v tomto oboru taky podnikat, to viděl dokonce na vlastní oči. Dokonce se na to i ptal a ten pán, co je prováděl, říkal: My máme většinu těch podestýlkových, tak je to nakonec pro zákazníka výhodný,“ popsal Blesk Zprávám.
„Pro ně je jednoduší to zfalšovat. Zákazník to prostě chce za dvě koruny, ale to já za dvě koruny nevyrobím,“ doplňuje jedním dechem Král, který svých 12 tisíc nosnic chová na podestýlce.
Pomůže zákaz klecových chovů?
„Ze záznamu je patrné, že je to naprosto běžná praxe, se kterou se drůbežárny před svými zaměstnanci nebo uchazeči o zaměstnání nijak netají. Vypadalo to, že je to prostá denní rutina (…) Jediný způsob, jak podvádění zamezit, je klecové chovy úplně zakázat,“ konstatoval pro Blesk Zprávy Voršilka.
Úplný zákaz klecových chovů nyní míří do třetího čtení do Sněmovny. Jako bod pořadu by se mohl objevit už v pátek, jak zmiňuje dále Voršilka. Problémem pro zákon ale je, že nezískal podporu zemědělského výboru Sněmovny, který rozhodoval o pozměňovacích návrzích k novele zákona na ochranu zvířat proti týrání. Tato událost by ale podle Voršilky mohla mít svůj vliv.
Proti přijetí zákazu je ale řada samotných chovatelů. „Já jsem proti tomu, aby se někomu něco nakazovalo. Když lidi chtějí jíst něco levného, tak to nebude tolik kvalitní a zdravý a zároveň to není možné vyrobit v hale, kde uděláte polovinu toho, co uděláte v klecích (…) Nevím, proč bychom měli kvůli pár podvodníkům trpět,“ zmiňuje Král a dodává, že jsou navíc chovatelé naštvaní, protože nedávno museli dva roky zpátky investovat do obohacení klecí, z čehož by se stala nevýznamná investice.
„Zemědělci se snaží zákaz klecových chovů zmařit šířením různým dezinformací a strašením veřejnosti (...) Naše údaje jsou podložené odbornými analýzami. Ekonomická analýza od docenta Částka z Masarykovy univerzity dokazuje, že pro drůbežáře je přestavba ekonomicky únosná a zvládli by ji ufinancovat i bez jakékoliv finanční podpory tím, že by se cena vejce zvýšila asi o 20-40 haléřů, což je běžný cenový rozdíl mezi vejcem z klece a z podestýlky už dnes,“ brání zákon Voršilka pro Blesk Zprávy.
Co se týče samotné ceny, chovatelé Blesk Zprávám vysvětlují, že cena se odrazí i podle investic, které musí chovatelé do chovu dát - především pak do nákupu větších prostor kvůli halovému chovu a kvůli novým technologiím. „Cena se navíc bude zvyšovat tak jako tak,“ dodává Král.
Zákon by měl navíc platit až od roku 2027. „Tento rok není vybrán náhodně. V roce 2012 drůbežárny pořizovaly obohacené klece, které mají 15letou životnost, ta jim končí tedy právě v roce 2027. Investovat do nových technologií by drůbežáři tedy museli i bez zákazu. Zákaz jen zařídí to, aby neinvestovali znovu do klecí, ale přešli na jiný způsob chovu. Nejčastěji to budou zřejmě voliéry. Slepice se ve voliérovém systému může proběhnout, hrabat v podestýlce, popoletět si mezi jednotlivými patry,“ doplňuje Voršilka.
I Král a Dlouhá ale zmiňují investice, které proběhly před dvěma lety. Řada chovatelů tak stojí aspoň za tím, aby zákon začal platit až po uplynutí životnosti technologií. „Z mého pohledu je nutné, aby případný zákaz chovu nosnic v obohacených klecích byl v rámci celé EU. Jinak budou chovatelé nosnic v ČR ekonomicky znevýhodněni. Chovatelé nosnic dle možností rekonstruují a aktuálně je již v podlahových systémech ustájení přes 30 % nosnic,“ dodává Dlouhá.
„Pokud by zákaz klecových chovů začal platit pouze v České republice, naši chovatelé by museli zavřít chovy a po státu by oprávněně požadovali zhruba sedm miliard korun na kompenzace,“ uvedl také Toman v úterý na jednání Agrární komory, podle kterého by to znamenalo ztrátu pracovních míst na venkově.
Za zákon se nicméně postavili poslanci za TOP 09, ale také Piráti. Proti jsou pak povětšinou z hnutí ANO.
V reportáži se mi líbil ten vůl, který se rozčiloval, že lidé, kteří se nechali zaměstnat v drůbežárně, aby zjistili realitu zneužili zaměstnání a mají být potrestáni. Slušný člověk by se omluvil za podvody a okrádání.