V Česku roste intenzita nenávistných projevů. Vnitro: Neonacisté jsou na vzestupu

Autor: ČTK - 
15. února 2020
00:25

V Česku se ve druhém pololetí loňského roku dále zvyšovala intenzita nenávistných projevů. Své aktivity obnovili někteří neonacističtí aktivisté. Anarchisté a komunisté naopak procházejí obdobím stagnace a nedaří se jim oslovit veřejnost. Vyplývá to ze zprávy o extremismu za posledních šest měsíců loňského roku, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra.

Podle zprávy dále štěpila společnost tradiční témata, objevila se ale i nová témata. Zpráva zmiňuje například kauzu kolem sochy sovětského maršála Ivana Koněva v Praze 6. Podle rozhodnutí zastupitelstva městské části Praha 6 z loňského září má Koněvův pomník nahradit památník osvobození Prahy na konci druhé světové války. U sochy se kvůli tomu v druhé polovině loňského roku konalo několik demonstrací.

Podle zprávy kauza ukázala, že dřívější ideologičtí oponenti mohou nalézt v některých případech společné téma. Proti odstranění sochy společně demonstrovali dogmatičtí komunisté, příslušníci domobran, zástupci dezinformačních médií, protiimigranští a protimuslimští aktivisté i bývalí neonacisté.

„Docházelo i k paradoxním situacím, kdy například protest za zachování sochy sovětského vojevůdce doprovázela hudba bývalého neonacisty Tomáše 'Ortela' Hnídka,“ uvádí zpráva.

Loni policie evidovala méně extremistických trestných činů

Za loňský rok zaznamenala policie 170 trestných činů s extremistickým podtextem, o devět méně, než předloni. Objasněno bylo 96 z nich. Ministerstvo vnitra to uvedlo ve zprávě o extremismu za druhé pololetí roku 2019.

Nejčastěji, v 61 případech, zaregistrovali policisté trestné činy podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, projev sympatií k takovému hnutí nebo popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy. Následovalo podněcování k nenávisti vůči skupině osob, kde policie loni zaznamenala 41 případů, a násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci, kde bylo registrováno 27 případů. Úmyslné ublížení na zdraví motivované extremismem zaznamenala policie v pěti případech, tři z toho objasnila.

Obnovení pravicového extrémismu

Na pravicové scéně se podle zprávy po letech stagnace obnovily aktivity neonacistického hnutí. Způsobili to zejména staří aktivisté, kteří rezignovali na tradiční pravicově extremistické strany.

Nejaktivnějším subjektem byla v loňském druhém pololetí Národní a sociální fronta, která na konci srpna uspořádala v Hořicích mezinárodní setkání pravicových extremistů. Na akci přijeli extremisté z Německa, Maďarska, Slovenska, Ukrajiny, Švédska nebo Ruska. Dělnická strana sociální spravedlnosti podle zprávy dál procházela obdobím úpadku.

Domobrany sdružovaly podle dokumentu pouze desítky lidí důchodového a předdůchodového věku a fakticky nevyvíjely žádné aktivity. Protestovaly pouze proti návrhu zákona, který připravilo ministerstvo vnitra a který zakazuje a trestá vznik ozbrojených skupin, jako jsou domobrany nebo milice.

„Nezřídka zaznívala myšlenka, že ministerstvo vnitra záměrně utlačuje 'vlastenecké' síly, aby usnadnilo islamizaci České republiky,“ uvádí zpráva s tím, že Zemská domobrana nicméně ke konci loňského roku sama ukončila činnost.

Roztříštěné anarchistické hnutí v daném období sázelo na téma ekologie, uvádí zpráva. Po vyklizení Kliniky dočasně polevily squatterské aktivity, v rámci solidárních akcí byly podporováni stíhaní či věznění anarchisté. Mezi dogmatickými komunisty rezonovaly kauzy pomníků a památníků.

Nenávistná média proti migrantům a LGBT

Média šířící nenávistné předsudky zintenzivnila témata, která byla zaměřena proti migrantům, věnovala se ale i kauze Koněvova pomníku. V srpnu, kdy se v Praze konal průvod gayů, leseb, bisexuálů a transsexuálů (LGBT) Prague Pride, zmiňovala tato média také ohrožení české společnosti „homosexualismem“.

Zpráva upozorňuje, že pro mnoho extremistů se tzv. alternativní média stala jediným validním zdrojem informací. „Pravicově extremističtí a jiní nenávistně se profilující politici a aktivisté jejich činnost velmi oceňují a ochotně využívají mediální prostor, který jim nabízejí. Dochází k obsahovému prolnutí alternativních médií a oficiálních PR produktů nenávistně profilovaných politických subjektů,“ doplňuje zpráva.

Náboženský extremismus

V kapitole týkající se nábožensky motivovaného extremismu zmiňuje zpráva soud s Dominikem Kobulnickým. Mladík původem ze Slovenska čelí obžalobě z přípravy teroristického útoku. Senát pražského městského soudu ho v listopadu potrestal za obecné ohrožení 6,5 lety vězení. Státní zástupce i Kobulnický si ponechali lhůtu pro případné odvolání.

Zpráva dále upozorňuje na případ bývalého pražského imáma Samera Shehadeha, který je se svým bratrem a jeho družkou obžalován z účasti na teroristické skupině a financování terorismu. Verdikt v případu plánuje Městský soud v Praze vynést 28. února.

Dokument také dodává, že se rozšířilo spektrum lidí, kterým jsou zasílány urážky a výhrůžky. Nejde už jen o příslušníky národnostních, etnických nebo náboženských menšin, ale i lidskoprávní aktivisty, pracovníky neziskových organizací či politiky. Alarmující jsou podle zprávy také výhrůžky adresované některým novinářům, kteří se věnují rasistickým a xenofobním subjektům.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Aktuálně: Koronavirus

Volby 2020 (podzim)

Krajské volby 2020 Senátní volby 2020

Další videa
Články odjinud