Králíci zavření v klecích: EU přišla s výtkou. Český expert zmínil hrozící problémy

Evropský úřad ve své téměř stostránkové zprávě uvádí, že ke zjištěním dospěl na základě dotazování expertů v Evropské unii, protože konkrétních dat na téma neexistuje dostatek. Především apeluje na to, aby proběhlo intenzivní zkoumání welfare (životní pohody) králíků v celé sedmadvacítce států a bylo s čím pracovat, jelikož záležitosti se chce věnovat dál. 

Na základě expertních rozhovorů nicméně EFSA uvádí, že tradiční klece jsou nejméně vhodné kvůli jejich nedostatečné velikosti. Problémy, které kvůli nim mohou u králíků vzniknout, jsou podle úřadu spojeny s odpočinkem, kožními onemocněními či teplotní nepohodou. Další posuzované chovné systémy jako obohacené klece, venkovní či částečně venkovní systémy či organické systémy vyšly lépe.

Výživné maso, jehož spotřeba klesá 

Přitom králíci jsou po slepicích nejčastěji chovaná zvířata v klecích v Evropské unii. Největší chovy se nachází ve Francii, Španělsku, Maďarsku, Portugalsku a Itálii, ale najdeme je i v Česku. Králičí maso je velmi ceněno, především proto, že je mimořádně dobře stravitelné a vhodné i pro děti. Obsahuje fosfor, vápník, zinek a další mikroprvky, plus se může chlubit nízkou úrovní cholesterolu, tuku a sodíku.

„Narovnat se bylo luxus.“ Lidé se na protest proti klecovému chovu zavírají do klece, poslanci rozhodnou o zákazu

Přesto spotřeba králičího masa v posledních letech v Česku klesla. Jak uvádí ministerstvo zemědělství ve své situační zprávě, mezi lety 2010 a 2017 se spotřeba snížila z 2,2 kilogramů na obyvatele/rok na 0,7 kilogramů. To je pokles o více než 68 procent. Stále však Češi konzumují více králičího masa než jejich evropští kolegové. „ I přes zdánlivě nízkou tuzemskou spotřebu tohoto druhu masa se ČR v tomto ukazateli řadí na přední místa v Evropě,“ uvádí ministerstvo.

Většina králičího masa na českém trhu pochází z dovozu. V roce 2018 se ho k nám importovalo 1007 tun, především ze Španělska a Číny. Vyvezlo se ho 211 tun.

Expert zmínil problémy. Třeba vyšší riziko infekce

Docent Zita z katedry chovu hospodářských zvířat na ČZU v Praze říká, že celá problematika je složitá a nelze v ní dělat unáhlená rozhodnutí. Dnešní králíci brojlerového typu určeni pro faremní výkrm byli dlouho šlechtěni a geneticky selektováni tak, aby jim chovné podmínky vyhovovaly. Proto některá opatření, byť zamýšlená dobře, mohou podle experta zvířatům v konečném důsledku ublížit.  

„Pro tyto brojlerové králíky je klecový systém ustájení přijatelnější než například původní kotce s podestýlkou, stejně jako např. preferují individuální ustájení v rámci chovu samic,“ podotýká Zita s tím, že při posuzování jednotlivých způsobů by se vedle vědeckých poznatků měly brát v potaz i zkušenosti chovatelů.

Krabička se tváří jako česká, obsah je z ciziny. Drůbežáři varují před vejci z dovozu

Expert potvrzuje, že velikost prostoru pro pohyb králíků a počet jedinců ve skupině je velmi diskutované téma. Je to ale zároveň téma, které má hodně rovin. „Větší prostor by zlepšil např. pohybové aktivity jedinců, ale ve spojení s větším počtem zvířat ve skupině má za následek několik negativních vlivů, z nichž je důležité vyzdvihnout především větší míru stresu a s tím spojenou agresivitu dospívajících králíků, která může mít za následek mnohačetná zranění, dále pak horší růstovou schopnost, nižší příjem krmiva a jatečnou výtěžnost a zároveň také vyšší riziko infekce,“ uvedl Zita.

Návrat k nejpřirozenějším podmínkám? Může být rizikový

Pozitivně hodnotí docent například vyvýšené plošiny v klecích. „Výhodou je kromě zvětšení podlahové plochy větší možnost pohybových aktivit (skákání). Plošiny mohou králíci využít také jako úkryt v případě potřeby,“ vysvětlil, jak je zvířata využijí. A zmínil podlahy -  ty jsou podle Zity kritickým prvkem celého chovu. „Drátěná podlaha je vhodnější např. z hygienického hlediska, zatímco plastové plošiny jsou pohodlnější. Králíci nejméně preferují plošiny s hlubokou podestýlkou,“ popsal expert.

Mrtvá štěňata, krysy a množení. Z praktik šéfky útulku hrůzy mrazí, psů se vzdát nechce

„To ukazuje na to, že preference králíků a přání spotřebitelů nejsou vždy ve společné harmonii. Důležité je se této problematice nadále věnovat, protože případný návrat k co nejpřirozenějším podmínkám může přinášet zvířatům spíše určitá rizika,“ dodal Zita.

I proto říká, že jednoznačně nejlepší systém pro chov určit nelze. Některé alternativní prvky, jako zmíněné plošiny, se nicméně již v praxi běžně užívají.