12°C
Krabička se tváří jako česká, obsah je z ciziny. Drůbežáři varují před vejci z dovozu
Často se na světlo světa dostávají informace o antibioticích v mase a vejcích, nebo o tom, jak slepice trpí v klecových chovech. Podle zástupců drůbežářů a veterinářů je to ale všechno trochu jinak. Chovy jsou prý velmi tvrdě hlídané. Antibiotika se používají jedině při léčbě zvířat - v krmivu, jak se někdy tvrdí, prý nejsou. Stejně tak by lidé neměli mít strach z toho, že si koupí vejce označené trojkou - jde o vejce z klecového chovu, která nejsou nijak závadná. Producenti naopak varují před potravinami z dovozu. Tam už se prý dá o dost hůře uhlídat kvalita.
Podle předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé je česká laťka kvality „hlídaných“ vajec nastavená vysoko. Lidé by prý měli mít na paměti, že je lepší zajít pro vajíčka do obchodu, než konzumovat ta z vlastního dvorku.
„Neodrazujeme lidi, aby konzumovali vejce z malochovů a z volných systémů, ale kdyby propukl virus ptačí chřipky, tak není taková jistota, že jsou vejce tak kvalitní jako z uzavřených chovů,“ uvedla Gabriela dlouhá.
Podle ní jsou navíc mnohem kvalitnější česká vejce, než ta ze zahraničí. Právě s těmi zahraničními totiž na podzim „zamávala“ takzvaná fipronilová kauza. Ta celá vznikla kvůli tomu, že v některých státech výrobci přistoupili k likvidaci čmelíků jedem fipronilem, který pronikl i do vajec.
V zahraničí nečistí podestýlku
Podle veterináře Karla Kutlšvara mohla tenkrát být na vině i takzvaná turnusovost. „V České republice existuje praxe, že drůbež se někam přiveze, tam se chová a po nějaké době se vše vyklidí, odstraní se podestýlka a tak dále. Vypadá to jako samozřejmost, ale všude to tak rozhodně nefunguje. Když se podíváme někam, kam vyvážíme například kuřata, a víme, že mají problémy, tak zjistíme, že neodstraňují podestýlku, a že dokonce mě jako veterináři tvrdí, že stará podestýlka zvířatům topí. Znamená to, že je tam hodně čpavku a zatížení bakteriemi z minulých turnusů,“ poznamenal veterinář, podle kterého je český systém hospodaření v drůbežárnách koncepční, dbá na hygienu a imunitu zvířat.
Dlouhá zároveň upozornila na problém, kvůli kterému mnohdy obchodníkům naletíme na česká vejce, která ale pochází odjinud. Krabička vypadá tak, jakoby vajíčka byla z Česka, ve skutečnosti jsou ale ze zahraničí, což prozradí až razítko na vejci. Výrobce nemá za povinnost uvádět zemi původu na obalu.
Za to na samotném vajíčku by měla být kromě kódu, který značí formu chovu, také zkratka CZ. Jiná zkratka znamená jinou zemi původu. Podle odbornice by si lidé měli dávat pozor i na privátní značky obchodů. Pod těmi se často skrývají zahraniční vejce, ale třeba i maso. Pokud chce člověk české produkty, tak je zapotřebí dobře kontrolovat zemi původu.
Dlouhá se také zmínila o kvalitě života nosnic v českých klecových chovech. Podle ní jsou současné klece značně pohodlnější. „Je v nich větší prostor pro nosnice, mají bidýlko a popeliště, nosnice jsou navíc v menších skupinách. Pokud tam propukne nákaza, tak se ta jedna klec jednoduše vymění, utratí se nosnice a nemoc nepostupuje,“ popsala pro Blesk Zprávy.
Dlouhá také kritizovala cenu vajec. Podle ní jsou současné nižší ceny v obchodech jen „lákadlem“ na zákazníky. Farmáři během ledna a února podle Dlouhé prodělali. Vyšší ceny z konce roku se zdaleka neudržely. Ovšem údajně i na konci roku vyráběli drůbežáři vejce za 3 koruny, přičemž na pultech obchodů stály kolem pěti, ale i šesti korun za kus.
Jak si „přečíst“ vajíčko
Co znamená kód na vajíčku? První je číslice, která udává způsob chovu. 1- volný výběh, 2- chov na podestýlce, 3 – klecový chov a 0 – ekologický chov (bio). Pak následuje země původu: CZ, SK, PL a tak dále. Poslední čtyřčíslí označuje registraci chovu.
Domácí produkce pokrývá podle posledních statistik přibližně 60 procent poptávky. Zbytek se tedy dováží.
Potraviny s antibiotiky ze Španělska
Podle ředitele Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv Jiřího Bureše je Česká republika zemí, která odpovědně přistupuje k používání veterinárních léčiv a antibiotik. V Česku podle odborníka je plně fungující systém dohledu nad těmito léčivy. „V České republice jsme nezaznamenali žádný skandál v souvislosti s veterinárními léčivy, nebo antibiotiky,“ uvedl Bureš.
Podle odborníka je v Česku zatížení zvířat antibiotiky na relativně nízké úrovni. Vyšší je třeba v Německu a úplně nejvyšší ve Španělsku. Právě ze Španělska se přitom do Česka dováží velké množství vepřového masa.
Tady je jinej problém, než z jakého jsou chovu a to je krmení a následně svinstvo jak ve vejcích, tak v mase. A tady by měl zasahovat stát a legislativa. Kdo doveze potraviny ze zahraničí a dá je do prodeje bez veterinární kontroly, měl by dostat takovou pokutu, že by mu na dovoz dalších potravin nezbyl ani flok.