Antibiotika přestávají fungovat, zemřou miliony lidí. Mohou za to i léky proti alergii
Je obecně známým faktem, že vysoká konzumace antibiotik způsobuje, že tělo na ně hůř reaguje. Nový výzkum Evropské molekulární biologické laboratoře (EMBL) ale ukázal, že za problém nejsou odpovědná jen antibiotika. Jejich rezistenci podporují i další léky, jmenovitě hlavně antihistaminika (proti alergii) a statiny. Dokáží totiž změnit růst bakterií ve střevech. Autoři výzkumu se přiznali, že je zjištění vyděsilo.
Antibiotika jsou považována za revoluční lék, který zachránil (a zachraňuje) miliony lidí po celém světě. Jsou takovým základním bodem medicíny, jelikož dokáží pomoci s širokou škálou problémů. Vzrůstající rezistence proti nim je tedy vnímána jako velká hrozba pro celé lidstvo.
Výzkumníci z EMBL se tak rozhodli zkoumat, jak odolnost proti antibiotikům ovlivňují ostatní běžné léky. Vybrali k tomu vzorek 1000 léků, u kterých zkoumali jejich efekt na střevní mikroflóru. S tou rezistence na antibiotika přímo souvisí.
Výsledkem bylo zjištění, že negativní efekt má čtvrtina ze zkoumaných medikamentů. Mezi nimi byla i populární léčiva, jako je simvastatin (lék ke snižování cholesterolu), tamoxifen (lék proti rakovině prsu) nebo loratidin (lék na alergické rýmy). Z celkového množství byly nejvíce zastoupeny právě léky na alergie.
Problém v organismu nastává, když člověk pilulky bere každý den. A to je běžné hlavně u těžkých alergiků. Léky ve střevech podporují vývoj nechtěných bakterií, ze kterých se dále klubou rezistentní kmeny, úplně stejně jako u antibiotik.
„Je to děsivé. Spousta lidí tyto léky bere dlouhá časová období,“ popisuje ve studii doktor Nassos Typas z EMBL. „Střevní mikroflóru vlastně ovlivňují léky ze všech možných skupin. Nejprominentnější jsou antihistaminika, antipsychotika, léky proti bolesti a rakovině, antihypertenziva a antikoncepce,“ pokračuje doktor.
Co je antibiotická rezistence
Jako rezistence proti antibiotikům se nazývá situace, kdy přestanou působit na nemoci, které jimi dříve byly běžně léčeny. To se může stát, když člověk užívá antibiotika v nesprávných dávkách nebo je bere v situacích, kdy nejsou třeba.
Světová zdravotnická organizace (WHO) již varovala, že pokud se současný trend nezmění, společnost dojde k tzv. postantibiotické éře. Mohlo by se tak stát, že běžné infekce, jako například chlamydie, začnou lidi zabíjet.
K vážným příkladům rezistence už došlo. Například bakterie Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok) byla v polovině minulého století úspěšně léčena penicilinem. Dnes jsou ale téměř všechny její kmeny na penicilin odolné, tudíž nezbývá tolik léčiv, které lze použít. Podobné situace budou přibývat. Nepomáhá ani fakt, že antibiotickou rezistencí mohou díky přenášení genů disponovat i bakterie, které jejich působení nikdy vystaveny nebyly.
Odhaduje se, že ročně kvůli rezistenci na antibiotika umře jen na malárii, HIV a tuberkulózu 700 tisíc lidí. Do roku 2050 by to mohlo být 10 milionů lidí. Během posledních 30 let přitom nebylo objeveno mnoho nových antibiotik.
Výzkum byl zveřejněn v odborném časopise Nature.
Jo, přesně, ale když se to snaží amíci nějak zregulovat (zřeba ebola v Africe), tak tam hned vtrhnou Lékaři bez hranic a je po srandě.