Kontrola vajíček před Velikonocemi: Kvůli polským antibiotikům jich bude víc

Zesílené kontroly začaly podle ministerstva v polovině března, budou pokračovat do konce měsíce. Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé se do ČR nyní vozí i vejce z Nizozemí, kde se loni řešila fipronilová aféra. Obchodní řetězce podle ní tak možná prodávají zboží, které na „Západě“ nechtějí.

Podle ředitele Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv Jiřího Bureše se v polských chovech i na základě veřejných dat spotřebovává na jednotku produkce dvojnásobek antibiotik oproti ČR. Ministerstvo uvedlo, že v ČR se spotřeba dlouhodobě snižuje – mezi lety 2010 a 2016 o 38 procent.

Na Výstaviště dorazilo jaro: Pražané v záplavě květin malovali vejce a učili se dekorovat

V loňském roce veterináři zakázali uvolnit na český trh 250 000 vajec z dovozu, o rok dříve 1,1 milionu vajec. V ČR se podle údajů ministerstva loni vyrobilo 2,3 miliardy kusů vajec. V posledních letech stavy nosnic rostou – v roce 2015 jich bylo 8,9 milionu, loni skoro 9,3 milionu. Podle Jandejska nejde o velký posun, alespoň se podle něj zastavil trend poklesu. Ročně sní v průměru každá osoba v ČR kolem 250 vajec na osobu.

Na skořápce každého vejce musejí být kódované informace o chovu, výjimka je u podniků do 50 nosnic. První číslo na vejci označuje, o jaký typ chovu drůbeže jde, dále je na něm označení země původu a registrační číslo chovu. Pokud jde o chov v ekologickém zemědělství, je první číslo kódu 0. Pokud jde o chov ve volném výběhu, značí se 1, dvojka znamená chov v halách na podestýlce a trojka chovy v obohacených klecích.

Jak netradičně obarvit vajíčka? Vyberte si z 50 způsobů!

Tradiční velikonoční jídla: Nejlepší mazanec, beránek, nádivka a další dobroty

Vše o Velikonocích najdete zde >>>