Děti v „žárovkové“ školce trpí, hrozí psychická újma i insomnie. Experti: Je to krize

Autor: Nikola Forejtová - 
8. března 2020
06:00

Umělé světlo nás provází celý den a noc. Doma, ve škole, v práci i dopravních prostředcích na nás svítí bílá žárovka nebo bílá zářivka. Člověk tak každý den dostává palbu světla, na které jeho organismus není zvyklý. To může podle expertů způsobovat nespavost, rozhozený metabolismus a i pomalejší kognitivní funkce. Podle lékařky Michaely Vančatové působí umělé světlo nepříznivě především na děti a jejich psychiku. Experti se pak v radách shodují: Dostaňte do místností denní přirozené světlo a omezte světlo v noci.

„Člověk, ale i jiné druhy zvířat, se vyvinul za přírodních podmínek. Ve dne jsme tak byli vystaveni velké expozici světla – slunce má v létě hodnotu i 100 tisíc luxů – a noci jsme trávili ve tmě, případně u světla z ohně, které má jen jednotky luxů. Dnes nám tento rozdíl v několika řádech chybí,“ vysvětluje Blesk Zprávám světelný technik Hynek Medřický.

V učebnách a kancelářích se svítí ve stovkách luxů a doma je tomu podobně. Máme tedy málo světla ve dne a v noci je ho zase moc. 

Oko, které se vyvíjelo několik miliónů let, je zvyklé posílat signály tělu o tom, kolik je hodin a kdy má být aktivní. „Elektrické světlo se vždy dělalo proto, abychom viděli. Jsou tu pro vizuální efekt. Nikoho nezajímalo, jaký vliv to bude mít na nevizuální (non image forming) složku oka. V něm gangliové buňky přijímají energii, která už v umělém světle není. V tom spektru se to propadá zrovna v té oblasti, díky které se nám zlepší kognitivní výkon,“ doplňuje Medřický Blesk Zprávám.

„Pro člověka to může být, když to přeženu, fatální. Vyvíjíme se od nepaměti v systému, kdy se střídá tma a světlo, máme svůj cirkadiální rytmus. Světlo nám dává signál, ať žijeme aktivně. Mozek nám tak méně častěji dává signál, aby tělo začalo odpočívat, protože se nedočká tmy,“ řekl Blesk Zprávám již dříve odborník z Astronomického ústavu AV ČR Pavel Suchan k tématu o světelném znečištění.

Pro srovnání. Měsíc v úplňku vytváří 0,25 luxu. Na Václavském náměstí je v noci 30 luxů. „Zrovna nedávno bylo v Táboře na silnici 104 luxu a 90 luxů ve středu okna. Norma je 5 luxů,“ dodává Medřický.

Video Suchan: Světelný smog může být pro člověka i přírodu fatální. Praha svítí až k hranicím - Redakce Blesk

Škodí umělé světlo hlavně dětem? 

Odborníci pak stále více upozorňují na vliv umělého osvětlení na děti. „Denní světlo je zcela nenahraditelné. Dnešní umělé světlo je jednotvárné, bez přirozené dynamiky a blahodárných účinků na lidský metabolismus. Dostatek denního světla působí pozitivně nejen na dětskou psychiku, ale i na psychiku dospělých,“ říká lékařka Michaela Vančatová.

Každý si přitom možná vzpomene na zimní rána, kdy byla třída plná šedého zářivkového světla. Na takové světlo - respektive na spektrum barev, které světlo vyzařuje - zareagují gangliové buňky v oku jinak, než jak by zareagovaly na přirozené denní světlo. To ovlivňuje naše vnitřní centrální biologické hodiny. 

Děti by se tak podle Medřického neměly od devatenácté hodiny večerní koukat ani do tabletů a telefonů. Ty totiž vyzařují světlo také plné „modré barvy“, která je výrazně zastoupena ve světle v poledne. 

Negativních následků může být celá řada. „Zrak se nám nezkazí, ale dopad na organismus je důležitý. Biologické hodiny jsou řízené světlem a my od nich nemáme zpětnou vazbu, neřeknou nám, že jsme přišli o melatonin (spánkový hormon). Často lidé trpí spánkovou deprivací,“ míní Medřický a za pravdu mu dávají i jiní experti. 

Přidávají k tomu také tloustnutí, ztrátu vitality, podrážděnost, celkovou únavu a jeden výzkum dokonce zkoumal vliv světla na tvorbu nádorů u žen, kvůli hormonální nerovnováze. „Kdyby měla Světová zdravotnická organizace vyhlašovat pandemii, bylo by to kvůli světlu,“ dodává s nadsázkou Medřický. 

Otevřete okna, volte dobré žárovky

Dnešní LED zdroje mají teplotu cca 4 000 K, to ale neukazuje, jak jsou zastoupeny spektrální barvy. Podle Medřického by se měla zavést ta světla, která jsou nejpodobnější slunečnímu svitu a denní době. 

Některé školky a školy už se odvážily se světelnou situací něco udělat. Rekonstruují tak prostory, aby do místnosti přicházelo co nejvíce denního světla, a instalují tzv. světlovody, které světlo regulují a změkčují. 

Základní škola v Čakovicích či mateřská škola v Lysé nad Labem prošly rekonstrukcemi, které přivedly do budov více denního světla. „Zabudované světlovody pomáhají splnit hygienickou normu osvětlení pro školní, pracovní a výukové prostory. V mateřské škole jsou pak využity navíc speciální velké rozptylovače, které denní světlo změkčují. Děti tak již nemusí být neustále pod umělým osvětlením,“ říká Jakub Brandalík ze společnosti Lightway.

Některé školy už se snaží pomocí větších oken a světlometů zajistit dětem kvalitní a přirozené světlo v učebnách. Na snímku Mateřská školka Lysá nad Labem.Některé školy už se snaží pomocí větších oken a světlometů zajistit dětem kvalitní a přirozené světlo v učebnách. Na snímku Mateřská školka Lysá nad Labem. | Lightway

bizon_pepa ( 8. března 2020 08:55 )

Ono to spis vypadá jako PR článek.

cepp ( 8. března 2020 08:44 )

"Děti by se tak podle Medřického neměly od dvanácté hodiny večerní koukat ani do tabletů a telefonů."

Chtěl bych vidět dítě, které od půlnoci šmejdí prstíčkem po telefonu. Nemáte v článku chybu?

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud