Praha svítí až k hranicím. Světelný smog může mít fatální důsledky, tvrdí expert

Autor: Nikola Forejtová - 
20. 9. 2019
06:20

V České republice už se nenachází žádné místo, kde bychom mohli najít absolutní tmu. Podle experta na světelné znečištění a pracovníka Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavla Suchana by nám ale nepomohlo ani zhasnout, okolní státy by nás totiž prosvítily. Světelný smog ale nebere jen hvězdnou oblohu, pomalu ničí i lidské zdraví, zabíjí zvířata a nejdrastičtější efekt má pak na rostliny, jak odborník uvedl v pořadu Blesk Zpráv Epicentrum. 

„Na noční obloze můžeme vidět 3000 hvězd, v menších městech stovky a v těch větších, jako je Praha nebo Brno, napočítáme jen desítky,“ konstatuje expert Pavel Suchan z Akademie věd ČR. 

Světla se zkrátka nezbavíme. Přes den k nám proudí ze Slunce a po západu z pouličních lamp, velkých průmyslových center, z nasvícených památek i z naších domovů.

„Z přísně fyzikálního hlediska se o znečištění nejedná, je to spíše soubor negativních jevů. Vypadá to jako drobnost, že někde se svítí. Ale ono to je opravdu drama. Zatímco ve dne světlo potřebujeme, tak v noci je světlo jed a my s ním podle toho musíme zacházet,“ zmínil Suchan. 

Evropa je světelným znečištěním přímo zahlcenaEvropa je světelným znečištěním přímo zahlcena | Astronomický ústav AVČR

Světlo ve tmě? Jed pro naše zdraví

Světlo nám ale neukrajuje jen hvězdy, ale pomalu nám ničí i naše zdraví. „Pro člověka to může být, když to přeženu, fatální. Vyvíjíme se od nepaměti v systému, kdy se střídá tma a světlo, máme svůj cirkadiální rytmus. Světlo nám dává signál, ať žijeme aktivně. Mozek nám tak méně častěji dává signál, aby tělo začalo odpočívat, protože se nedočká tmy,“ připojil odborník z Astronomického ústavu AV ČR.

Suchan přidal i srovnání: „Úplněk má hodnotu osvětlení čtvrtiny luxu. Na Václavském náměstí máme skoro 40 luxů.“ 

Člověku se tak pomalu boří přirozený cyklus, mohou mu „bláznit“ hormony a mozek mu vysílá umělé signály, které ho nutí být aktivním či mít třeba hlad. Suchan v Epicentru navíc potvrdil, že nadměrné světlo může tak způsobovat obezitu, přispívat ke vzniku nádorového onemocnění či k psychické nepohodě.

Pavel Suchan, pracovník Astronomického ústavu AVČR v pořadu Epicentrum  - za sebou má obrázek toho, jak by vypadalo zhasnuté velkoměstoPavel Suchan, pracovník Astronomického ústavu AVČR v pořadu Epicentrum - za sebou má obrázek toho, jak by vypadalo zhasnuté velkoměsto | Blesk:Michal Protivanský/CNC Michal Protivansky/CNC

Podobně fatální má pak umělé světlo vliv i na zvířata, především na hmyz, mořské želvy a ptactvo. Škodné jsou také stromy, které si kvůli světlu nikdy nepřestanou myslet, že je teplo, a mohou tak například umrznout. 

Řešení je podle Suchana relativně jednoduché. Trendem v posledních letech je hlavně svítít účelově - tedy směrovat světlo dolů, nikoliv nahoru a tlumit intenzitu v době nočního klidu.

„Co se týče argumentů podpůrců umělého světla, že by mohla tmavá místa lákat zloděje, tak si myslím, že ten, kdo chce něco ukrást, to ukradne. Nehledě na denní dobu,“ uvedl odborník. Dodal, že už jedná i s ministerstvem životního prostředí o plánu do budoucna. 

Smrt Karla Gotta

Parte Děti Karla Gota Záznam zádušní mše O životě Karla Gotta Dědictví Bertramka

Hrob

Zemřel Karel Gott, držitel čtyř desítek Zlatých slavíků. Sledujeme, co se děje po veřejném rozloučení a pohřbu nejznámějšího českého zpěváka

zlymikes ( 20. září 2019 06:42 )

I v naší vesnici se moudří zastupitel zapojili do likvidace tmy a za statisíce zřídili osvětlení v cestě v polích,kde v noci proběhne jeden zajíc a dvě myši.

Zobrazit celou diskusi
Další videa