Lékaři vmetli Maláčové: eNeschopenku nemilujeme. A mluví o handlu mezi ČSSD a ANO
Za budoucího miláčka lékařů označila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) eNeschopenku. Ačkoliv hovořila o funkčním systému, co ušetří čas, ani lékaři, ani zaměstnavatelé se do eNeschopenek zatím zřejmě nezamilovali. Doktoři si stěžují, zpracování neschopenky trvá České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) řadu hodin a komplikuje to předávání neschopenek specialistům. Ministerstvo ale trvá na tom, že systém je plně funkční a stížnosti lékařů i zaměstnavatelů eviduje. Lékaři dokonce nazývají rychlý start eNeschopenek „politickým obchodem mezi ČSSD a ANO“.
„Bude miláčkem lékařů, protože jim to šetří čas, šetří jim to papírování, je to uživatelsky jednoduchá záležitost,“ řekla Jana Maláčová k eNeschopence v novoročním Epicentru. Novinka má mezi odborníky zkratku ePN.
Jenže miláčkem eNeschopenku rozhodně nenazývá praktický lékař Jiří Bartoš z Moravské Nové Vsi, kterého Blesk Zprávy oslovily. „Paní ministryně a náměstek Robin Povšík a vrcholní představitelé ČSSZ klamou veřejnost siláckými prohlášeními v médiích o skvěle fungujícím systému. Opak je pravdou. Bohužel mám stále větší pocit, že značná část politiků se hlouběji v problematice ePN ani neorientuje,“ hromoval lékař.
52 hodin nezpracovaná eNeschopenka komplikuje i vycházky
Lékaři Jiřímu dávají za pravdu i další kolegové v bílých pláštích. „Když se například praktický lékař snaží předat pacienta specialistovi – ČSSZ trvá zpracování nově vystavené neschopenky řadu hodin. To znemožňuje předávání neschopenek specialistům nebo to, aby si neschopenku vystavenou v nemocnici mohl převzít praktický lékař. Některé eNeschopenky tak v systému visí jako nezpracované už více než 52 hodin a po tuto dobu s nimi není možné pracovat, například měnit dobu vycházek nemocného,“ uvedli krajští zástupci Sdružení praktických lékařů (SPL)
Vystavení jedné eNeschopenky podle lékařů trvá násobně déle než té papírové. „Máme tady bohužel i takové zkušenosti, že lékaři strávili s jednou eNeschopenkou až 40 minut,“ říká MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.
Praktici: Nefungují ani infolinky
„Další problémy nastávají například s vystavováním pro cizince, pojištěné a pracující v ČR. Problémy jsou často i s informacemi z registrů obyvatelstva a obchodního rejstříku. Tyto důležité informace, které se automaticky načítají při vystavování, jsou často neúplné. Vystavující lékař tedy musí trávit zbytečný čas jejich ověřováním a úpravou. Navíc často ani nefungují pomocné a informační linky, na které se mají lékaři v případě problémů obracet,“ dodává k tomu MUDr. Jiří Bartoš.
S kritikou ze strany lékařů ale ministerstvo nesouhlasí. „V tomto případě jde o nedorozumění. Lékař není povinen kontrolovat chyby, v žádném případě se nezabývá např. údajem o IČO zaměstnavatele. Lékař si pouze zobrazí z registrů ČSSZ evidované údaje o zaměstnavateli a dle sdělení pojištěnce je buď potvrdí či případně může vyplnit údaje o zaměstnavateli z klávesnice, opět dle sdělení pojištěnce,“ řekl Jan Brodský z tiskového oddělení resortu.
Brodský připomněl, že na skutečné technické obtíže pamatuje zákon možností vystavit papírovou neschopenku. „Současně také stanoví povinnost elektronické hlášení lékaře odeslat do následujícího pracovního dne, tedy formulář může být odeslán dodatečně například po skončení ordinační doby,“ dodal Brodský.
„Spustit nevyzkoušený systém je vůči pacientům naprosto nezodpovědné. Jedna nejmenovaná fakultní nemocnice dokonce vydala pokyn svým specialistům, aby nevystavovali žádné eNeschopenky a posílali pacienty rovnou za praktiky,“ pokračoval Šonka.
Lékař: Je to politický obchod mezi ČSSD a ANO
Ministerstvo uvedlo, že ČSSZ od 1. ledna do 13. 1. 2020 evidovalo téměř 90 tisíc eNeschopenek. „Je zřejmé, že je lékaři v zásadě bez problému používají,“ doplnil Brodský z ministerstva práce a sociálních věcí.
„Současná podoba ePN ovšem není plně elektronická, její vývoj ustrnul na půli cesty. Dlouhodobě jsme ministryni Maláčovou i vedení ČSSZ upozorňovali na nepřipravenost projektu. Naše požadavky a návrhy bohužel nebyly vyslyšeny,“ zmínil praktický lékař Jiří Bartoš a dodal: „Rychlé a nepřipravené spuštění systému ePN od 1. 1. 2020 chápeme jako politický obchod mezi ČSSD a hnutím ANO, kdy rychlé zavedení ePN bylo požadováno výměnou za zrušení 3 denní karenční lhůty od 1. 7. 2019.“
Problémy mají i zaměstnavatelé
Ministryně Maláčová v Epicentru Blesk Zpráv trvala na tom, že do budoucna si všichni uvědomí pozitiva systému a připomněla, že z eNeschopenky budou mít užitek i zaměstnanci. „Nebudou muset s neschopenkou k zaměstnavateli, nemusí se starat o lístek na peníze, nemusí si pamatovat přesnou adresu zaměstnavatele.“ doplnila.
Jenže na problémy s eNeschopenkou si stěžují i zaměstnavatelé. „K informacím o nemocných pracovnících se nemohou dostat přes portál (ČSSZ), nedostávají ani automatické zprávy,“ uvedla Hospodářská komora, která si nechala udělat průzkum mezi stovkou firem.
Pětina z oslovených podniků uvedla, že má problém s přístupem k informacím přes portál správy sociálního zabezpečení. Stěžovaly si také na to, že nedostávají automatickou notifikaci či informace přes dohodnutý kanál. „Přibližně každá osmá firma dodala, že informace dostává jen od samotných nemocných zaměstnanců stejně jako před spuštěním eNeschopenek,“ dodal mluvčí komory Miroslav Diro.
Náměstek Povšík: Zaměstnavatelé byli laxní
„ČSSZ vnímá, že masivní zájem zaměstnavatelů o zřízení notifikačních služeb - respektive podávání žádostí o zasílání notifikací - vzniká až v posledních několika dnech. Žádosti o notifikační služby, které není možné automatizovaně zpracovat - tedy zejména papírové formuláře, jednotlivé okresní správy zpracovávají podle svých kapacitních možností, a to zpravidla ve lhůtách několika málo pracovních dnů,“ uvedla mluvčí ministerstva Kristýna Křupková.
Náměstek ministryně práce Robin Povšík (ČSSD) před týdnem uvedl, že je určitá chyba na straně zaměstnavatelů. Podle něj byli „velmi laxní“, a přestože se mohli přihlásit do systému v prosinci, zapojují se až nyní.
Zaměstnavatelé se ohrazují, že v prosinci nebylo možné se do systému připojit. Podle Křupkové mohly firmy ale žádosti o zasílání oznámení už posílat a přes portál je mohly podávat od 9. prosince. „Svědčí o tom i to, že už k 1. lednu bylo k odběru notifikací registrováno téměř 28 000 zaměstnavatelů,“ dodala mluvčí.
👍👍👍