Maláčová chystá tresty pro rodiče záškoláků z ghett. Starostka: Přinese to potíže
Rodičům, kteří neposílají své děti do školy, má stát úplně sebrat dávky. Dalším krokem, který by chtěla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) s šéfem školství Robertem Plagou (za ANO) prosadit, je prodloužení povinné školní docházky. Jenže podle starostů obcí, kde mají s nepřizpůsobivými problémy, takové řešení moc nedává smysl, jak řekli Blesk Zprávám. Lidé totiž podle nich vždy peníze dostanou, protože musí mít alespoň životní minimum. A jako problematické vidí i další opatření.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) by ráda zlepšila situaci ve vyloučených lokalitách. Dlouhodobě se mluví o tom, že jde o závažný problém. Jeho vyřešení je ale stále v nedohlednu, situace se totiž například na Mostecku a Chomutovsku stále nemění.
Ministerstvo Maláčové už proto navrhlo patnáct opatření, na kterých pracuje i s dalšími resorty. Šéfka práce a sociálních věcí tvrdí, že by se nemělo jít cestou represe. To zopakovala i na jednání výboru pro sociální politiku, když řekla, že je potřeba se takovým lidem věnovat. „Musíme těm rodinám dát jasný signál, že je normální chodit do práce a posílat děti do školy,“ řekla ministryně. Chce proto investovat hlavně do sociální práce.
Děti do školy bude vypravovat sociální pracovník?
„Dětem, které jsou velmi malé na to, aby samy chodily do školy a zároveň jejich rodiče nejsou schopní ráno vstát a vypravit je do školy, v tuto chvíli nepomůže nic jiného, než aby se sociální pracovník ráno stavil u té rodiny a pomohl ty děti vypravit,“ řekla Maláčová s tím, že ví, že to lidi pobouří. A budou špatně přijímat, že budou takové věci platit. Podle ministryně jde ale o to nevychovávat další generaci nepřizpůsobivých.
Oslovení starostové na plány z ministerstva reagovali rozpačitě. „Vnímám to tak, že rodičům se odebere jejich povinnost starat se o děti, bude to za ně zajišťovat stát a ještě je nějaké úřednice budou chodit vypravovat do školy, aby se rodiče vyspinkali po flámu a budou doma pobírat dávky,“ zlobila se starostka Neštěmic v Ústí nad Labem Yveta Tomková. Podle ní takoví lidé dokonce berou děti jako zdroj příjmu, když z dávek, které na ně dostávají, žijí.
Maláčová chce pro školáky limit 100 omluvených hodin
Zároveň se ministryně Maláčová chystá dávky lidem škrtat. „Co se týká finančních úspor, tak ty nejsou primární motivací,“ podotkla. Kalkuluje s tím, že se tak zřejmě ušetří 200 milionů korun. Sebrat chce dávky třeba právě těm rodičům, jejichž děti nechodí do školy.
„Kdo neposílá děti do školy, tak je okrádá o jejich budoucnost, myslím si, že to je jedna z nejhorších věcí, které můžou rodiče svým dětem udělat,“ posteskla si ministryně. Ráda by zavedla, aby rodiče dětí, které mají zameškaných víc než 100 hodin, přídavky nedostali. Výjimkou mají být nepřítomnosti ze zdravotních důvodů.
První připomínku k tomu měl člen výboru pro sociální politiku Petr Bendl (ODS). „A co ty děti, které jsou nadané, mají mimoškolní aktivity, které přesahují běžný rámec fungování školy?“ ptal se.
Nápad ministerstva práce a sociálních věcí vnímá pozitivně třeba starosta obce Dvorce na Bruntálsku Jan Božovský. „Myslím, že by to bylo rozumné, jiným způsobem na ty sociálně slabší skupiny nelze působit,“ řekl starosta. Podle jeho slov by se dávky měly dávat „za něco“.
Na mezery ale upozornila starostka jedné z vyloučených lokalit. „Já se obávám, že to životní minimum jim stejně zůstane, stejně jsou i na dávkách v hmotné nouzi. Obávám se, že to nebude mít účinek a ty peníze stejně dostanou jinou cestou,“ zhodnotila pro Blesk Zprávy Tomková.
„Já se tomu směju, sama jsem pracovala dřív ve školství. Nevím, jestli to vůbec bude působit,“ podotkla místostarostka Čelechovic na Hané Milada Dosedělová. I tady mají s nepřizpůsobivými problémy.
Zanedbání povinné školní docházky přitom může být sankcionováno už teď. „Ti lidé to neplatí, takže je jim to jedno,“ popsala bolest nynější praxe starostka Tomková. Maláčová uvedla, že se v pondělí domluvila s ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), že přesné podmínky budou ještě společně řešit.
Ná základce i v osmnácti letech?
Dalším návrhem, na kterém chtějí Maláčová s Plagou pracovat, je prodloužení povinné školní docházky. Ta je v současnosti nastavená na devět let. Jenže dítě, které propadne, může školu ukončit třeba v osmé třídě. Nebo ještě v nižším ročníku, když si jich pár zopakuje.
Ve vyloučených lokalitách se dokonce objevují i případy, kdy děti propadají tolik, že jsou stále v šestém ročníku. Vůbec nejhorší je situace v Ústeckém kraji, tam předčasně odejde ze školy 14 procent dětí.
O děti bez základního vzdělání firmy nezavadí
„V patnácti letech bez dokončení povinné školní docházky odcházejí na úřady práce a žádají o dávky. Bez ukončení povinné školní docházky zaměstnavatelé o tyto děti, omlouvám se za ten výraz, nemají zájem,“ podotkla Maláčová s tím, že sice můžou děti zapojit do systému rekvalifikací. To prý ale zaměstnavatelům v těchto případech často nestačí.
V praxi by to ale podle starostky Neštěmic přineslo velké problémy. „To bude extrémně narušovat výuku těch ostatních žáků. Pokud tam bude dítě, které má sedmnáct nebo osmnáct let a je pořád v deváté třídě, tak to si to v té škole tedy neumím představit, jak to tam bude vypadat a jak budou reagovat rodiče,“ varovala starostka.
Z nového nápadu není nadšený ani starosta Dvorců. „Tomu teda moc nevěřím, nedokážu si to zatím ani představit, slyším to poprvé. Budeme mít teď dokonce nějaké sezení k problémům s inkluzí, tak se na to odborníků zeptám,“ řekl Božovský.
Podle Tomkové je také možné, že si děti zvyknou na to, že ve škole zůstanou. A nebude jim vadit, že ji nedokončí. „Dokonce si myslím, že by některé školy nechaly ty děti úmyslně projít, aby byl klid, aby je tam neměly a aby jim nenarušovaly výuku a tím se zase snižuje úroveň toho vzdělávání,“ nastínila Tomková.
Docházka se nezlepší, míní místostarostka
Skeptická je i místostarostka Čelechovic na Hané. „Vždy záleží, jak se k tomu ty rodiny postaví, některé děti z těchto rodin si udělají třeba i maturitu, ale někteří jen do školy nastoupí a okamžitě odejdou,“ řekla Milada Dosedělová.
Podle místostarostky je častým problémem i to, že dotyčným chybí řád. „Nemají potřebu pravidelnosti, chodili třeba hrát fotbal, ale pak už je to třeba po roce, dvou přestalo bavit,“ nastínila. Podobný přístup mají prý některé tamní děti i ke škole.
To, že by i starší děti měly ve škole zůstávat déle, se ani Dosedělové příliš nepozdává. „Nedovedu si to představit, protože oni opravdu chodit nebudou...,“ zmínila místostarostka. Naznačila, že větší problém je v romské komunitě.
V seznamu patnácti opatření, která by měla situaci pomoct, je i návrh „délku školní docházky neohraničovat věkem, ale například stanovit povinnou školní docházku do ukončení vzdělávání, například dosažením výučního listu“.
Zatím se stále řeší, jestli by tedy děti musely být ve škole tak dlouho, než ji dokončí, nebo jestli by se pro ně stanovila povinnost odchodit navíc například dva roky. Člen výboru Petr Bendl, někdejší středočeský hejtman, zde ale upozornil na to, že by se docházka neměla prodlužovat plošně i bezproblémovým dětem.
