Osahal hadr od vraha a šel omylem sedět. Pachové stopy jsou nespolehlivé, ví vědci

Autor: Sabina Dračková - 
9. prosince 2019
06:26

Byl neprávem ve vazbě rok a půl, vrah si mezitím chodil na svobodě. Pachové stopy muže s iniciály J. Š. z Ústecka se našly na místě činu. Případů, kdy k odsouzení zločince pomohly pachové stopy, jsou tisíce. Jenže psi často chybují, anebo je ovlivňují psovodi. Na veřejnost se dostává čím dál víc důkazů o tom, že pravidla, kterými se mají řídit psovodi i soudní znalci, mají spoustu chyb. Policie chce metodu vylepšit a počet psů ještě zvýšit.

Za vraždu otce své partnerky strávil J. Š. rok a půl ve vazbě. Až testy DNA ukázaly, že seniora nezabil on, ale někdo jiný. Potom, co mu zasadil 32 bodných ran, ucpal digestoř a pustil plyn. Čtyři měsíce po vraždě kriminalisté muže obvinili, protože na hadru a sporáku se našly jeho pachové stopy. To byl prakticky jediný důkaz, který mluvil o jeho vině.

Nebýt toho, že se po roce a půl ukázalo, že za nehty mrtvého seniora bylo DNA jiného člověka, zůstal by potrestaný nevinný člověk. Policisté nakonec obvinili muže, který se k činu přiznal. A nevinný dostal odškodnění. „Ministerstvo spravedlnosti pana J. Š. odškodnilo již v květnu roku 2016, a to převážně za nemajetkovou újmu,“ sdělila Lucie Machálková z tiskového odboru resortu.

Počet případů, kdy pykají nesprávní kvůli pachovým stopám, není možné s jistotou říct. Podle expertů jich ale mohou být i tisíce. Dva roky například pobýval ve vězení L. N. Viny za vraždu kadeřnice ho soud zprostil až po šesti letech.

Ústavní soud: Jen pachová stopa nestačí

Podle stanoviska Ústavního soudu nesmí být pachová identifikace jediným důkazem. „Soudy si to ale vyložily tak, že to tedy nebude jediný důkaz, přidáme k tomu ještě jeden podobně hodnotný důkaz, třeba psychologický posudek. Ty ale někdy u vražd vypadají tak, že podle soudního znalce byl třeba pachatel levák. A odsouzený má zrovna tu smůlu, že je levák a ve spojení s pachovou stopou je to už okruh nepřímých důkazů,“ popsal pro Blesk Zprávy příležitostnou praxi Ludvík Pinc, který se věnoval výzkumu chování psů na České zemědělské univerzitě.

Policie ale říká, že metodu vylepšila už v minulých letech. V roce 2017 například přijali řadu organizačních opatření, které mají lépe bránit případné kontaminaci pachových snímačů při manipulaci.

„Při stanovování nových pravidel byly pochopitelně respektovány i požadavky Ústavního soudu formulované v nálezu z roku 2016, tak, aby mohl být důkaz metodou pachové identifikace v trestním řízení použit jako nepřímý důkazní prostředek. Efektem všech provedených změn je potom zvýšení objektivnosti metody jako takové,“ brání využívání metody vrchní komisařka z policejního prezídia Hana Rubášová.

Výborný čich psů nestačí

Problému se věnovali experti i ze zahraničí na půdě Poslanecké sněmovny. „Psi mají vynikající čichové schopnosti a lidské pachové stopy jsou pro ně velmi výrazné. Psi jsou také velice chytří a můžeme je leccos naučit, jsou tu ale věci, které mohou lidský pach měnit, to je například stres,“ poznamenala mezinárodně uznávaná odbornice na pachové stopy Adee Schoon z Nizozemska.

Pro psy může být těžké reagovat na proměny pachu a nemusí vždy označit viníka správně. Zpráva, kterou dřív policie tajila, dokazuje, že tuto metodu není možné používat jako důkaz třeba proto, že pachová stopa se může na předměty, kterými se vraždilo, dostat, i když je dotyčný vůbec neměl v ruce. Přenáší se totiž z jednoho člověka na druhého i pouhým sáhnutím na kliku.

Česká zemědělská univerzita v rámci výzkumu psy testovala. Setkala se ale s nevolí psovodů, ti nerespektovali pravidla, nebo tvrdili, že jsou psi unavení, aby se nemohli testu účastnit. I přes snahu podvádět dopadly testy špatně.

„V sedmi případech ze čtyřiceti by psi ztotožnili dvojice vzorků, které vůbec být ztotožněné neměly, to by v praxi znamenalo odsouzení nevinných osob,“ upozornil Ludvík Pinc z ČZU. To podle odborníků znamená, že se označení psa nedá používat jako důkaz, který by někoho usvědčil. To, zda se pes trefí do správného výsledku, je přitom podle výzkumu jen lehce nad hranicí náhody.

Psovodi chybují i nevědomky

Centrum pro výzkum chování psů ČZU se zaměřilo i na samotné psovody. Experimenty ukázaly veliké nedostatky. Jedním z nich je třeba to, že se při odhalování pachových stop nepracuje takzvaně naslepo. Pokud má pes ve výcviku nebo při testování odhalit shodnou pachovou stopu s tou, jakou dostal jako vzorek, nesmí znát správnou volbu ani psovod.

Většinou jde o skleněné plechovky s látkou, mezi kterými má pes vybrat. Experimenty ale ukázaly, že pokud správnou odpověď zná psovod, i když se snaží nedat na sobě nic znát, pes to vycítí. „Díky tomu psi úspěšně prošli atestací či certifikací, i když jejich výsledky ve skutečnosti nebyly tak povzbudivé. Ukázalo se třeba, že si psovodi sami stavěli řadu vzorků, to samozřejmě mělo dopad,“ řekl Ludvík Pinc.

Video  Policejní psovodi kontrolují na Novojičínsku chaty. Jejich práce nese úspěch, letos díky jejich práci nevykradli ani jednu chatu.  - Lukáš Havran, Blesk

Vědci, kteří provedli celou řadu experimentů, volají po tom, aby je justice a policie vyslyšela. „Vědomost cíle může ovlivnit výsledek, to víme už víc než sto let, víme, že experimentátor nesmí vědět, co je kontrola a co experiment,“ řekl profesor ČZÚ Luděk Bartoš, podle kterého je současný postup hazardní. Nikdo, kdo se psem jakkoli pracuje, podle vědců, nesmí vědět, na jaký vzorek má pes ukázat.

„Pokud má usvědčení pachatele psem na základě jeho pachové stopy sloužit u soudu jako důkaz, musí být stoprocentně spolehlivé,“ rázně poznamenal Tadeusz Jezirski z Institutu genetiky a šlechtění zvířat polské Akademie věd. Podle něj ani při použití metody naslepo nemůžeme věřit, že pes bude spolehlivý na sto procent, protože je to dle jeho slov „pořád jenom zvíře“.

Vědci přitom berou v potaz veškeré zjištěné schopnosti psů. Například to, že dokáží reagovat na velmi jemnou mimiku, stres a další pocity lidí okolo sebe. Pachové stopy by do budoucna měly sloužit pouze jako podpůrný důkaz, nikoli jako hlavní důkaz, který lze použít k usvědčení u soudu.

Policie v Česku využívá 40 služebních psů. Podle vyjádření Rubášové pro Blesk Zprávy chtějí policisté metodu zdokonalovat a psy školit. Na tom, aby byly výsledky do budoucna spolehlivější, spolupracují s univerzitami. Psů chtějí mít jěště víc.

„Ředitelství služby pořádkové policie pracuje na dalším zvýšení počtů služebních psů potřebných pro naplnění aktuálních požadavků policejních orgánů, provádíme další školení psovodů s cílem zvyšování jejich odbornosti,“ dodala.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Volby 2020 (podzim)

Krajské volby 2020 Senátní volby 2020

achach ( 9. prosince 2019 13:33 )

Nebýt toho, že se po roce a půl ukázalo, že za nehty mrtvého seniora bylo DNA jiného člověka, zůstal by potrestaný nevinný člověk...

Rok a půl trvalo zjištění DNA ?? Rok a půl???

(tak ještě že nemáme trest smrti, když už máme nespolehlivé pachové stopy )

pajato73 ( 9. prosince 2019 09:31 )

ty jsi fakt k o k o t

hurybury ( 9. prosince 2019 08:24 )

A kolik vrahu je na svobodě k vúli těm psům?

oxygene.p ( 9. prosince 2019 06:58 )

Muz z Ustecka - takze rok a pul mel 3x denne jidlo , sprcha , v zime teplo , takze mu vlastne nic nechybelo. Ted jeste dostal odskodneni a muze byt vysmatej. Mozna by se v civilu takhle dobre nemel.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud