Knihovníci mají často plat jako uklízečky. Láskou k práci nájem nezaplatíte, zoufá Monika

Aktualizováno -
5. září 2019
10:13
Autor: Mii - 
5. září 2019
05:44

Mnohdy mají vysokou školu, pomáhají vzdělávat veřejnost, a přesto si domů odnáší peníze, které jsou jen nepatrně nad hranicí minimální mzdy. Řeč je o lidech, kteří se v Česku starají o miliony knih – knihovnících. Jejich finanční ohodnocení je často tak špatné, že raději odcházejí do jiných oborů, aby mohli vést „normální“ život. Situaci má pomoci změnit iniciativa Za knihovny, ve které knihovníci požadují otevřít otázku svých platů. Podle její zástupkyně Moniky Horákové by totiž vymizení této profese bolelo všechny.

Průměrná mzda se vyšplhala na rekordních 34 105 korun, zněla v úterý zpráva Českého statistického úřadu (ČSÚ) . Stejně tak vyrostl medián mezd, momentálně činí 29 127 korun. Na první pohled to vypadá, jako by se Čechům dařilo a žili si v čím dál větší hojnosti.

U někoho to skutečně platí. Bohatství ale nepociťují knihovníci, kteří jsou odkázaní na platové tabulky a o financích, které se k nim dostanou, rozhoduje stát. „Sedmdesát procent knihovníků v oblasti kultury je zařazeno v 6. až 9. platové třídě. Jejich nástupní plat se tedy pohybuje od 13 800 Kč do 17 600 Kč hrubého,“ upozornila pro Blesk Zprávy Horáková, která se angažuje v iniciativě.

Pro porovnání, minimální mzda je v Česku aktuálně 13 350 korun. Řada knihovníků tedy při nástupu do profese dostane doslova jen o pár stovek více, než je absolutní minimum. Přitom i takové uklízečky mají podle portálu Platy.cz v průměru více (15 800 korun) nebo třeba prodavačky (23 400 korun). „Řada kolegů opouští práci kvůli nízkým příjmům. S informačním vzděláním se snadno uplatní jinde, kde je umí zaplatit. Informace jsou dnes velmi ceněné,“ zmiňuje knihovnice důsledky tohoto stavu.

Přitom podle ní by mělo být v zájmu společnosti, aby tato profese nevymizela. „Spravujeme miliony knih, časopisů a digitálních zdrojů. Lidé díky knihovnám ušetří dost velké množství peněz. Podle odborných výpočtů ušetří 1 návštěva knihovny čtenáři více než 700 Kč, které by utratil, pokud by knihy musel sám kupovat. A čtenáři to, myslím, také vědí. V loňském roce si vypůjčili knihy celkem 52 milionkrát! Knihovny ale zároveň poskytují velké množství dalších služeb,“ zdůrazňuje Horáková, proč je třeba za knihovny bojovat.

„Všichni knihovníci a knihovnice, které znám, milují svoji práci. Jak ale víme, láskou se nájem nebo školní potřeby pro děti zaplatit nedají,“ dodává. I proto vznikla iniciativa Za knihovny. „Je to letos přesně 100 let od vydání zákona, díky kterému dnes máme unikátní síť knihoven po celé republice. Naším cílem je v tomto slavnostním roce upozornit na špatné finanční ohodnocení knihovnic a knihovníků nejen veřejnost, ale také ministerstvo kultury,“ vysvětluje, proč se s kolegy rozhodla řešit problém právě teď.

Horáková přiznává, že má strach, že pokud bude situace pokračovat, řada knihovnických pozic by mohla zaniknout, jelikož by je jednoduše nikdo nechtěl vykonávat, nebo by se zhoršila kvalita poskytovaných služeb. „Pokud bychom přišli o knihovny, přišli bychom o mnohé, zejména o bezplatný přístup k informacím, a došlo by k celkovému poklesu informační gramotnosti. Knihovny jsou tu pro všechny. Díky knihovnám můžeme bezplatně číst, vzdělávat se, používat internet, koukat na filmy, poslouchat hudbu, účastnit se kulturních akcí,“ říká.

Hlavním požadavkem iniciativy je proto debata o finančním ohodnocení. „Požadujeme takovou výši platu, aby dobří knihovníci zůstávali v oboru. Jinak na to doplatí zejména uživatelé knihoven, od malých dětí po seniory. A tomu chceme zabránit,“ popsala knihovnice.

Souhlasí knihovníci napříč republikou

Petice, která vzniká pod záštitou Za knihovny, již čítá přes 1500 podpisů. Převážně jde o lidi z oboru, včetně knihovníků z institucí, jako je Akademie múzických umění, Krajská vědecká knihovna v Liberci, Česká zemědělská univerzita v Praze, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Národní technická knihovna, Knihovna Národního muzea, Národní lékařská knihovna nebo Ústav informačních studií.

Mnoho pracovníků vyjádřilo svou podporu i veřejně. „Svou vědeckou ani pedagogickou činnost si bez knihoven a jejich služeb neumím představit. Žasnu nad tím, co všechno dokáží knihovnice a knihovníci přes nízké ohodnocení a nepříznivé materiální podmínky zařídit a obstarat. I přes rozvíjející se digitalizaci zůstanou knihovny důležitými společenskými centry pro informace a vzdělávání,” napsal docent Pavel Himl z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

S nutností změny souhlasí i Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP). „Práce knihovníků je záslužná, ale málo ceněná. Polovina knihovníků má VŠ vzdělání, přesto drtivá většina z nich nedosáhne ani na průměrný plat,“ uvedl s odkazem na iniciativu.

Život s platovými tabulkami

Petra Hrušová z tiskového oddělení ministerstva kultury pro Blesk Zprávy uvedla, že resort se zabývá platovými podmínkami zaměstnanců v kultuře dlouhodobě. „Jak již pan ministr několikrát od svého jmenování zmínil (Lubomír Zaorálek pozn. red.), chce pro příští rok docílit valorizace platů alespoň o 3%,“ prozradila Hrušová.

„Zároveň chce zajistit jeden ze systémových kroků vedoucí k lepším platovým podmínkám zaměstnanců v kultuře, a to prostřednictvím posunu tabulek ze stávající stupnice č. 1 do č. 2 v rámci úpravy nařízení vlády č. 341/2017 Sb. o platových poměrech státních zaměstnanců. Tento posun odpovídá cca 3,5 % navýšení platů (v průměru cca 1450 Kč „na hlavu“). Valorizace platů o 3 %, v průměru znamená cca 1300 Kč „na hlavu“,“ dodala. 

V současnosti jsou knihovníci zařazeni do platových tříd od 6 do 16, přičemž nejčastěji se pohybují ve třídách 8 a 9. Aby se člověk mohl dostat do vyšší třídy, potřebuje určité vzdělání, například na třídu 10 vyšší odborné nebo bakalářské vysokoškolské a u tříd 11 až 16 magisterské vysokoškolské.

Tak zní minimálně teorie. Jak ale upozorňuje SKIP na svých stránkách, mnohdy reálná situace neodpovídá. „Pokud budeme vycházet ze skutečnosti, že výše průměrného hrubého platu v ČR v roce 2016 dosáhla 28 152 Kč, můžeme konstatovat, že 85 % knihovníků ve veřejných knihovnách průměrného platu nedosahuje,“ uvádí svaz. Průměrný plat pracovníků v oblasti kultury pro rok 2018 činil 29 216 korun.

MichalSpacek ( 11. září 2019 11:55 )

Pro představu, co dělám v knihovně:
Zajišťování chodu knihovny. Organizování knihovního fondu v knihovnách s lokální a regionální působností. Revize knihovních sbírek. Zajišťování vnitrostátních meziknihovních služeb v knihovnách s lokální působností. Knihovnické a bibliografické, referenční a informační služby v knihovnách s lokální působností. Samostatná katalogizace podle standardů a stanovených metodik v knihovnách s lokální působností. Komunikace s uživateli vztahující se k jejich členství v knihovně, výpůjčním a reprografickým službám. Registrace uživatelů, vystavení uživatelských průkazů, práce s osobními údaji uživatele. Poskytnutí výpůjčních služeb a jejich evidence, vydávání a přebírání dokumentů a kontrola vrácených dokumentů. Rozeslání upomínek, vyřízení rezervací. Příprava pro poskytnutí meziknihovních a dodávacích služeb, evidence požadavků a způsobu jejich realizace, spedice listovních a balíkových zásilek. Poskytnutí reprografických a kopírovacích služeb, zhotovení kopií z připravených předloh skenováním a kopírováním, kalkulace podle ceníku. Vedení pokladny a evidence plateb; manipulace s hotovostí, uzávěrky tržeb, odvody a statistika plateb. Dozor v půjčovnách, studovnách, čítárnách, badatelnách a dalších prostorách s volným přístupem k fondu. Vedení operativní evidence přímých služeb. Kalkulace poskytovaných placených služeb podle ceníku. Poskytnutí knihovnických a informačních služeb. Poskytnutí referenčních a faktografických služeb a informací. Vyhledání a formulace odpovědí na informační požadavky uživatelů s využitím interních a externích informačních zdrojů. Sledování a hodnocení informačních potřeb a požadavků uživatelů ve vazbě na profilaci a aktualizaci fondů. Sestavení jednoduchých rešerší. Poskytnutí meziknihovních služeb (informačních, výpůjčních, reprografických). Bibliograficko-lokační zpracování požadavků na meziknihovní služby, ukládání a vyhledání dat v provozovaných databázích. Evidence poskytovaných meziknihovních služeb. Komuni

Reinalda ( 8. září 2019 12:55 )

Nemusí. Stačí být jen nadaný na IT, na strategii vyhledávání informací a umět komunikovat na špičkové úrovni i v cizích jazycích. A docela se hodí i být trpělivý ve styku s uživateli.

Reinalda ( 8. září 2019 12:50 )

A ty údaje o knihách do počítačů naskakuje samy? A knihy do obalů a do polic. A do skladu se také uklízí samy. Akce a přednášky se organizují samy. V sobotu a v neděli a do večerních služeb chodí zaměstnanci z čisté radosti, že nemusí být doma. Njn. Tak učitelky si JEN povídají ve škole s dětmi a inženýři si JEN tak malují do počítače nákresy. Ach jo.

Jan Brandis ( 7. září 2019 08:48 )

Tak s tím souhlasím. Ale pořád nechápu proč člověk co v podstatě jenom "hledá" na to musí mít vysokou školu.

Monika_Horakova ( 6. září 2019 09:55 )

Je v zájmu nás všech, aby ČR měla vědu a výzkum na úrovni, např. v oblasti medicíny. Věda a výzkum bez elektronických cizojazyčných databází moc nefunguje. Na vysoké škole se knihovníci učí s těmito databázemi pracovat, spravovat je a umějí v nich dělat rešerše pro výzkumné týmy.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud