Fiala v Bruselu: Unijní lídři probrali zbrojení i Ukrajinu. Fico blokuje další ruské sankce!
Státy Evropské unie musí pokračovat ve výrazném zvyšování výdajů na obranu a bezpečnost a lépe společně investovat, shodli se dnes na summitu EU lídři členských zemí. Za existenční výzvu pro unii označili ruskou agresi proti Ukrajině a její dopady na evropskou i globální bezpečnost. Na zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2035 se ve středu dohodli členové Severoatlantické aliance na summitu v Haagu. Summit Evropské unie dnes rovněž vyzval k okamžitému příměří v Pásmu Gazy a k bezpodmínečnému propuštění všech rukojmích.
Předseda Evropské rady António Costa doufá, že by se mohlo podařit, aby byl summit pouze jednodenní. V případě, že se diskuze protáhnou, se ale státníci setkají také v pátek.
Česko zastupuje premiér Petr Fiala, jenž se hned ráno zúčastnil takzvané migrační snídaně, kterou tentokrát pořádala italská premiérka Giorgia Meloniová. Na schůzce se mělo v užším kruhu unijních států debatovat zejména o efektivních návratech migrantů a dalších inovativních řešeních nelegální migrace.
„Evropská rada důrazně odsuzuje pokračující bombardování civilního obyvatelstva a civilní infrastruktury Ruskem a vyzývá k úplnému, bezpodmínečnému a okamžitému příměří,“ stojí v návrhu závěrů summitu, který má ČTK k dispozici.
„Evropská rada vyzývá Rusko, aby projevilo skutečnou politickou vůli ukončit svou agresivní válku, aby souhlasilo s příměřím a aby se zapojilo do smysluplných jednání,“ dodává dokument s tím, že Evropská unie je připravena v případě potřeby zvýšit tlak na Rusko, a to i prostřednictvím nového robustního balíčku sankcí. Podle zdrojů ČTK zatím není jasné, zda se k části závěrů o Ukrajině připojí Maďarsko i Slovensko. Půjde tedy možná jen o shodu 26, či 25 států.
EU musí zvyšovat výdaje na obranu
Lídři zemí EU dnes v závěrech summitu vzali závazek zemí NATO na vědomí. Dohoda dosažená v Haagu počítá s tím, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnout nejméně 3,5 procenta HDP a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
„Evropská rada vyzývá členské státy, aby mezi sebou koordinovaly plnění příslušných závazků,“ stojí v závěrech unijního summitu. Schopnější a silnější EU v oblasti obrany podle nich přispěje ke globální a transatlantické bezpečnosti a doplňuje NATO, které pro své členské státy zůstává základem kolektivní obrany.
Obrana a bezpečnost byla prvním tématem dnešního summitu. Zástupci států podle nejmenovaného unijního představitele diskutovali o tom, jak zajistit, aby zvýšení rozpočtů na obranu členských zemí vedlo k efektivnímu výsledku pro všechny, a aby měl z navýšení prospěch evropský obranný průmysl.
Premiéři a prezidenti zemí EU dnes také znovu zdůraznili, že Evropa se musí stát zodpovědnější za svou vlastní obranu a lépe vybavená ke koordinovanému řešení bezprostředních i budoucích výzev a hrozeb. Za existenční výzvu pro EU označili ruskou agresi proti Ukrajině a její dopady na globální a evropskou bezpečnost.
Nový finanční nástroj
Evropská rada v závěrech přivítala nový finanční nástroj Evropské unie SAFE, díky kterému budou moci státy EU společně nakupovat vojenské vybavení a získat půjčky na obranu ve výši až 150 miliard eur (3,7 bilionu Kč). Návrh Evropské komise odsouhlasili ministři pro evropské záležitosti EU na svém jednání na konci května.
V závěrech summitu se premiéři a prezidenti shodli i na důležitosti mobilizace soukromého financování pro obranný průmysl. Vyzvali také Evropskou investiční banku, aby pokračovala v úsilí o úpravu svých postupů při poskytování půjček obrannému průmyslu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová ve středu k tématu obrany lídrům adresovaly dopis, obsahující čtyři strategické priority.
Jsou jimi využití všech dostupných nástrojů k posílení investic do obranných schopností, pokrok směrem ke skutečnému celoevropskému obrannému trhu, zajištění trvalé a včasné vojenské podpory Ukrajině a posílení mezinárodního partnerství v oblasti obrany a bezpečnosti. K tématu obrany se na zástupce sedmadvacítky před summitem obrátily poprvé, v minulosti je šéfka EK oslovovala jen v souvislosti s migrací.
Fico sankce proti Rusku nepodpoří
Slovenský premiér Robert Fico po dnešní schůzce s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou zopakoval, že Slovensko nyní nepodpoří 18. balíček protiruských sankcí. Uvedl to v příspěvku na svém facebooku, v němž zároveň jednání s von der Leyenovou označil za konstruktivní a pragmatické.
Při pátečním setkání velvyslanců při EU bude Slovensko žádat o odložení hlasování. Pokud se návrhu nevyjde vstříc, dostane slovenský velvyslanec jasný pokyn přijetí 18. balíku sankcí vetovat, uvedl Fico.
Slovensko chce podle svého premiéra od Evropské komise záruky a ujištění v souvislosti se zastavením dodávek ruského plynu, bojí se zejména dopadů na slovenské domácnosti a podniky a možného zvyšování cen energií. „Když to sečteme, zvýšení ceny komodity, a k tomu dáme ještě vyšší tranzitní poplatky, tak se může stát, že cena vyletí pro domácnosti možná o 30 až 50 procent,“ řekl slovenský premiér.
Fico již několikrát v minulosti kritizoval plán Evropské komise postupně zastavit veškerý dovoz ruského plynu do konce roku 2027. Ten je součástí projektu REPowerEU s cílem odbourat závislost evropského bloku na energiích z Ruska.
Evropská komise nedávno představila osmnáctý balíček sankcí proti Rusku, který cílí zejména na energetický a bankovní sektor. Bratislava podle všeho nemá výhrady k samotným omezením, nicméně nechce je schválit, dokud nebudou vyřešeny slovenské výhrady a obavy související s REPowerEU.
Zvýšení tlaku na Rusko
Prezidenti a premiéři 26 členských zemí Evropské unie se dnes v Bruselu shodli na další podpoře Ukrajiny a zvýšení tlaku na Rusko i prostřednictvím sankcí zaměřených na energetiku. Vyplývá to ze závěrů schůzky. Proti byl podle informací ČTK maďarský ministerský předseda Viktor Orbán. Text proto nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu, k jejichž schválení je potřeba jednomyslnost.
„Evropská rada důrazně odsuzuje pokračující bombardování civilistů a civilní infrastruktury Ruskem a vyzývá k úplnému, bezpodmínečnému a okamžitému příměří,“ stojí v textu o Ukrajině podpořeném 26 státy. Jejich premiéři či prezidenti vyzvali Rusko, „aby projevilo skutečnou politickou vůli ukončit válku, aby souhlasilo s příměřím a aby se zapojilo do smysluplných jednání“.
„Evropská unie je připravena v případě potřeby zvýšit tlak, a to i novým robustním balíčkem sankcí, který zahrnuje i způsoby, jakými by mohly být zasaženy ruské příjmy z energetiky,“ dodává text.
Maďarský premiér Viktor Orbán, který je považován za nejbližšího spojence ruského prezidenta Vladimira Putina, je známý kritikem protiruských sankcí. Stejně tak odmítá, aby Budapešť vojensky podporovala Ukrajinu, a staví se i proti členství Ukrajiny v Evropské unii.
Původně se očekávalo, že by dnes mohlo být dosaženo politické shody o novém osmnáctém balíčku protiruských sankcí, Maďarsko a Slovensko ale svou blokaci nestáhly. Unijní lídři tak pouze v závěrech uvítali přijetí předchozího sedmnáctého balíčku a vyzvali Radu EU, v tomto případě ministry zahraničí, aby „urychleně přijali nový balíček sankcí“.
Výzva k příměří v Pásmu Gazy
Summit Evropské unie dnes rovněž vyzval k okamžitému příměří v Pásmu Gazy a k bezpodmínečnému propuštění všech rukojmích. Humanitární situaci v Gaze přitom označili za katastrofální a zoufalou; zmínili se v této souvislosti zejména o nepřijatelném počtu civilních obětí a rozsahu hladovění.
„Evropská rada vyzývá Izrael, aby zcela zrušil blokádu Gazy, aby umožnil okamžitý a nerušený přístup a trvalou distribuci humanitární pomoci do Gazy a aby umožnil OSN a jejím agenturám a humanitárním organizacím pracovat nezávisle a nestranně na záchraně životů a zmírnění utrpení,“ stojí ve schváleném dokumentu.
Současně představitelé členských zemí EU apelují na Izrael, aby plně dodržovat své závazky podle mezinárodního práva, včetně mezinárodního humanitárního práva. Zajištěna by měla být ochrana všech civilistů, včetně humanitárních pracovníků, i civilní infrastruktury, včetně zdravotnických zařízení, škol a zařízení OSN. Unijní lídři rovněž vyjádřili politování nad tím, že Hamás dosud nevydal zbývající rukojmí.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová oznámila na konci května, že Evropská unie kvůli katastrofální situaci v palestinském Pásmu Gazy přehodnotí asociační dohodu s Izraelem, zejména pokud jde o porušení článku 2, který se týká lidských práv. Mezinárodní tlak na Izrael se v posledních týdnech zvýšil poté, co izraelská armáda ještě zesílila a rozšířila vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy.
Tento týden v pondělí Kallasová představila ministrům zahraničí výsledek přezkumu, ze kterého vyplynulo, že postup Izraele v Pásmu Gazy mohl porušit podmínky asociační dohody. Další kroky ale mají být projednány až na červencovém setkání ministrů zahraničí bloku.
„Evropská rada bere na vědomí zprávu týkající se dodržování článku 2 asociační dohody mezi EU a Izraelem ze strany Izraele a vyzývá Radu EU, aby v červenci 2025 pokračovala v jednáních o navazujících opatřeních s ohledem na vývoj situace na místě,“ stojí v závěrech z jednání.
Právě kolem tohoto odstavce se podle zdrojů ČTK točila diskuse mezi zástupci těch členských států, které jsou stoupenci Izraele, a těch, které židovský stát naopak kritizují. Někteří chtěli rozšíření textu, jiní, například Rakousko, naopak odmítali jakoukoli zmínku o přezkumu.
Evropská rada rovněž odsoudila vyostření situace na okupovaném Západním břehu Jordánu, včetně východního Jeruzaléma v důsledku narůstajícího násilí ze strany osadníků, rozšiřování nelegálních osad a vojenské operace Izraele. Vyzvala pak zástupce členských států, tedy v tomto případě ministry zahraničí, aby přijali další omezující opatření vůči extremistickým osadníkům, ale zároveň i vůči Hamásu.
