Nádherně voní, na pultech obchodů bývají ještě teplé, když si je doneseme domů, krásně křupou. Koupit se dají světlé, posypané semínky i tmavé. Na sociálních sítích se ale začaly šířit informace, že jsou plné „éček“, upečené až z 30 ingrediencí, přesolené, navíc ze zmrazeného polotovaru, zvedají hladinu cukru v krvi a tloustne se po nich. Blesk se podíval pod jejich kůrku. Co je na všech těch tvrzeních pravdy?
Po chlebu, houskách či rohlících se kaiserek v českých obchodech prodá nejvíce. Řada z nás si je kupuje s tím, že se jedná o celozrnné a čerstvé pečivo. „Když je tmavá, není celozrnná. Často se označuje jako cereální, to ale vůbec neznamená, že by byla celozrnná! Cereální je například i bílý rohlík,“ píše se ve zprávě, která před jejich konzumací varuje. Dále se v ní píše: „Obsahuje 20 až 30 ingrediencí, z toho v průměru až osm i více éček! Na rozdíl od kvalitního čerstvého pečiva, které obsahuje pouze pět ingrediencí. Ještě pořád na ni máte chuť?“ Jak to tedy s křupavými houstičkami je…
Kaiserky se v českých supermarketech zpravidla rozpékají ze zmražených polotovarů. Na chuť ani kvalitu to však nemusí mít vliv, záleží na každém jednotlivém výrobci.
Většina kaiserek v českých obchodech patří mezi pšeničné pečivo. Občas nalezneme i vícezrnné. Ty musí obsahovat alespoň pět procent jiného druhu obilovin – například žito, ječmen nebo olejniny (mák, dýňová a slunečnicová semínka) či luštěniny. Neznamená to však, že jsou celozrnné. A jaké je celozrnné pečivo? Takové musí obsahovat až 80 procent celozrnné mouky, ať již jde o mouku pšeničnou, žitnou a další nebo jejich směsi.
Kaiserka obsahuje většinou mezi 1 až 1,7 gramy soli na sto gramů. Doporučená denní dávka soli u dospělého člověka je přitom 5 gramů. Pokud si je dáte ke snídani, svačině a večeři, hravě množství překročíte jen v tomto pečivu. Stačí jich sníst jen pět. ALE POZOR! Stejný problém představují i housky, a často i chleba.
Hodnoty glykemického indexu jsou však podobné jako u běžného světlého pečiva – rohlíků a housek. Co znamená vysoký glykemický index? Po konzumaci bílého pečiva rychle stoupne hladina cukru v krvi a vzápětí i rychle klesne. Proto dostaneme brzy hlad. Vhodnější je proto konzumace celozrnného pečiva. Nebo si k housce dát sýr, tvarohovou pomazánku a přidat zeleninu.
Pečivo ze zmražených polotovarů obsahuje přibližně stejné množství éček jako klasické pečivo a neblahý vliv na lidské tělo nebyl pozorován. Některá éčka mají naopak pozitivní vliv.
V tomto případě záleží na výrobci. Běžným trikem obchodníků je dobarvení pečiva karamelem. Lepší variantou je využití sladu praženého obilím. Vzniká tím dojem celozrnného pečiva.
Aditiva a emulgátory jsou považovány za bezpečné a nejsou doposud známé nežádoucí účinky na lidské zdraví.
Všechny druhy pšeničného pečiva jsou podle nutriční expertky Zuzany Šafářové podobné. „Mezi kaiserkou a rohlíkem není z nutričního pohledu příliš rozdíl,“ uvádí. Pokud si ji dáme ke snídani nebo svačině, neublíží. Jsou však zdravější varianty. „Doporučila bych konzumovat kváskový chléb a celkově jíst pečiva méně,“ říká Šafářová. Proč kváskový? Je pro organismus mnohem lépe stravitelný než chleba kypřený droždím. Z kváskového pečiva se lépe tráví lepek. Problémem bílého pečiva je také velký obsah tuku. Sice se nám zdá „suché“, ale nesmíme zapomínat, že rohlíky se v obchodě prodávají pod označením „tukové“.
Obecně je považováno za nejzdravější celozrnné pečivo, pak také žitné či vícezrnné. Naopak nejhorší vliv na naše zdraví má pečivo pšeničné (světlé), které obsahuje malé množství vlákniny a hodně tuku. Trikem obchodníků je pak označení cereální, pod které spadá jakékoliv pečivo vyrobené z obilí, ačkoliv u zákazníků vyvolává dojem zdravého výrobku.
Od sametové revoluce rapidně klesá spotřeba chleba a naopak oblíbenějším se stává bílé pečivo. Jedním z důsledků bývá obezita. Za rok 1989 snědl průměrný občan 56,8 kilogramů chleba, v roce 2017 se ale průměr snížil na 39,2 kilogramů na osobu. Popularita bílého pečiva naopak vzrostla, za rok 1989 připadlo na člověka 33 kilogramů a za rok 2017 již 50,4 kilogramů. Co se týče trvanlivého pečiva, jeho oblíbenost také mírně stoupá, ale množství na osobu je mnohem nižší, než v předchozích dvou případech. Za rok 1989 snědl průměrný občan 6,5 kilogramů a za rok 2017 zkonzumoval 7,8 kilogramů.
Podle výzkumu, který dělala v roce 2014 Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) v Praze, je rozmražené pečivo kvalitnější než to čerstvé. „Během celého procesu stárnutí vykazovaly vzorky baget a kaiserek měkčí střídu než zbytek pečiva typu rohlíky a housky. Bagety a kaiserky měly nejlepší hodnocení i z hlediska vzhledu, vlastností kůrky, chuti a vůně,“ shrnula výsledky Marcela Sluková z Ústavu sacharidů a cereálií VŠCHT. Postup při výrobě mraženého pečiva je podobný jako u toho čerstvého. To se nejdřív upeče klasickým postupem, případně s přidáním přírodních konzervačních látek. Poté se výrobek nejdříve šokově zmrazí na teplotu okolo –31 °C, následně je zabalen a uložen do mrazáku. Trvanlivost mraženého výrobku se pohybuje od 180 dní až do jednoho roku a polotovar je možné si koupit i domů a až tam ho rozpéct.
22°C
Kaiserky jsou to nejobyčejnější základní pečivo, jen jsou dražší, a především ze všeho pečiva snad nejvíce drobí - proto je zásadně ani nekupuji, ani nejím!