Epidemie petlahvoňů v českých lesích: Správci prozradili, kdo jsou největší „prasáci“
Nežádoucí ničitelé přírody jsou hlavně Petlahvoň odhozenec, Vlhčenec ubrouskový nebo Sáčkovec šustilka - umí lítat, umí plavat, a dokonce jsou různého tvaru a velikosti. V nové kampani na ochranu přírody je zařadili do čeledi „odpadkoušovitých“. Nejkritičtější je situace kolem polských hranic. Turisté prostě dělají z národních parků přehlídku „sajrajtů“, míní tiskový mluvčí Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Prozradil, že ročně sesbírají až 4 tuny odpadků. Podle Drahného totiž nejen polští turisté nemají zafixované zlaté pravidlo hor: Co si přinesu, to si i odnesu.
„Zhruba dvakrát ročně sesbíráme po letní a zimní sezóně 3-4 tuny odpadu a to jen v KRNAP. Před deseti lety přitom stačilo uspořádat po letní sezóně úklidovou akci, se kterou pomáhaly děti ze škol v rámci environmentální výchovy. Nyní uklízí všichni zaměstnanci, včetně správců z Polska,“ pohoršuje se Drahný. Zvyšující se počet odpadků je způsoben i rozšířením cestovního ruchu. Jen za loňský rok navštívilo Krkonoše 3,8 milionu turistů.
Nejhorší je situace kolem polských hranic, kde se také nachází nejvzácnější a nejzranitelnější části parku. „Čím jdete blíže k polské hranici, tím více přibývá odpadků. Bohužel je to tak, že jsou Poláci velcí turisté, ale chybí jim ten přirozený návyk, že co si do hor přinesu, to si také odnesu. Jsou schopní pohodit plechovku, skleněnou láhev,“ míní Drahný a zdůrazňuje, že právě pravidlo přinést a odnést by mělo být svatým pro všechny návštěvníky.
„Občas nad tím zůstává rozum stát,“ konstatuje ředitel KRNAP Robin Böhnisch. Během úklidu totiž nešťastní správci parku nachází i takové „poklady“ jako pneumatiky od aut, boty, lyžařské hůlky nebo lahve od alkoholu.
Není zvěř jako zvěř
Krizovou situaci se rozhodla správa parku řešit spolu s boudaři, kteří už také nestíhali uklízet závaly odpadků. Originální kampaň tak zařadila nejrozšířenější a nejklasičtější pohozené věci do zvířecí říše pod čeleď odpadkouškovitých. Tato nebezpečná čeleď ničící přírodu má pod sebou hlavně Petlahvoně odhozence, Vlhčence ubourskového a Sáčkovce šustilku.
Právě PET lahve, obaly od sušenek, igelitové sáčky a vlhčené ubrousky dělají správcům parku nejvíc vrásek. Jejich doba rozkladu se pohybuje od 15 do 250 let. „U vlhčených ubrousků se lidé mylně domnívají, že se rozloží, ale to je materiál podobný plastu, tak se drží dlouho,“ vysvětluje Drahný a dodává, že ani papírové ubrousky a organický materiál není žádnou výhrou.
„Papírové ubrousky se sice rozloží, ale jsou bílé. Jdete pak podél cest, a čím jste blíž k lesu, tak prostě šlapete v pozůstatcích potřeby po jiných turistech a pak najednou koukáte na jeden papír vedle druhého. Sice to za půl roku zmizí, ale ten pohled když jdete po krajině, která je národní přírodní památkou, takový přírodní ekvivalent Hradčan, a prostě jdete takovýmhle sajrajtem, to je strašné,“ svěřil se Blesk Zprávám šokovaný mluvčí, který vybízí k rychlé akci a nabádá turisty ke zlatému pravidlu hor: Co si přinesu, si také odnesu.
Kampaň „Není zvěř jako zvěř“ by mohla problému pomoci, podle informací od ředitele Böhnische už se chystají i výjezdy zoologů, kteří do čeledě odpadkouškovitých zařadí i další „poklady přírody“.
Odpadkové koše do CHKO nepatří
Zoologové spolu se správci parku už přišli na to, jak se tato nová moderní čeleď rozmnožuje. „Někdo jde a fyzicky to vyhodí jako prasák, to je špatně. Někdo zas má obal od sušenek nebo lahev a při odskočení mu to vypadne, taky to není sice správně, ale není to „agresivně házím“ odpad do přírody,“ vysvětluje Drahný. Dodává, že by si lidé měli uvědomit, že když schovají u odpočívárny igelitový pytlík pod nohu stolu, že nezmizí – naopak podtrhuje nechutnou atmosféru a může se rozfouknout do okolí.
Řada lidí přišla s argumentem většího rozšíření útulků pro tyto tvory, v jiných lokalitách jsou známy pod jménem odpadkové koše. Ty ale podle ředitele KRNAPU nemají v panenské přírodě, jako je národní park, co dělat.
„Odpadkové koše mají své místo v městských parcích, nikoli v přírodě, kde by jejich obsah byl vystaven nejen povětrnostním vlivům, ale i divokým zvířatům,“ uvedl Böhnisch. Drahný vysvětluje, že to mohou zvířata brát jako laciný zdroj potravy a navíc by podlehnutí tlaku na odpadkové koše srazilo na nohy ono zlaté pravidlo „Přinést a odnést“.
Na závěr dodávají odborníci dožití odpadkoušů. Nejméně úspěšný je takový ohryzek od jablka, ten se dožívá maximálně tří týdnů. Hned za ním je s pěti měsíci papírový ubrousek, následuje jej pomeranč s dobou rozkladu kolem jednoho roku a naprostým rekordmanem je dětská plena, která bude v přírodě strašit ještě 500 let poté, co ji někdo zahodí. Nesmrtelným druhem je pak láhev skleněná.
Zase sedíš v kombiné u klávesnice a hraješ si na ženu, viď.