7°C
Boj o zvířata v manéži: Ochránci volají po zákazu, cirkusáci mluví o bludech
Ochránci zvířat žádají úplné zrušení drezury v cirkusech volně žijících druhů. Argumentují tím, že se zvířatům nedostává péče, jakou by si zasloužila. A že v cirkuse nežijí přirozený život. Prostředí manéže a časté transporty jsou podle nich zcela nevhodné a nepřirozené pro divoké druhy šelem. Cirkusy se brání, že své zvířecí kolegy berou jako součást rodiny a že jim nijak neubližují. Tvrdí i to, že jsou šelmy spokojené a vitálnější než například v zoologických zahradách. Veřejnosti i odborníkům otevírají svá šapitó, aby tvrzení dokázali.
Zákaz drezury a vystupování volně žijících druhů zvířat už se dostal na stůl i vládě. O jejím úplném zrušení pojednávala novela zákona na ochranu zvířat proti týrání v říjnu loňského roku.
Jenže po legislativní úpravě se slehla zem a poslední zmínka o ní padla ve Sněmovně v lednu. Ministerstvo zemědělství se tehdy vyjádřilo tak, že zákaz vystupování a drezury do novely zapracuje v rámci meziresortního řízení, nicméně dosud se tak nestalo. Ochránci zvířat tak v dubnu vyšli do ulic.
„Chceme upozornit na příkoří, kterým jsou zvířata jako tygři, lvi, sloni nebo medvědi v cirkusu vystavována. Jedná se o krajně nedostačující životní prostory, pokořující drezuru s cílem pobavit publikum, či neustálé transporty z místa na místo,“ řekl pro Blesk Zprávy asistent kampaně David Gardáš.
Gardáš doufá, že se díky kampani i organizace „Svoboda zvířat“ podaří Českou republiku zapojit k dalším 15 státům Evropy, kde už je využívání volně žijících druhů zvířat postaveno mimo zákon.
Cirkusáci: Nejsme zrůdy
Majitelé cirkusu se brání, že všechna chovaná zvířata berou jako sobě rovné. A dokonce otevřeli své stany pro veřejnost, aby mohla posoudit jejich styl výcviku. „Opravdu nejsme zrůdy vydělávající na utrpení zvířat. Jsou pro nás plnohodnotnými členy rodiny, v manéži kolegové,“ řekl Blesk Zprávám Hynek Navrátil mladší, ředitel cirkusu Humberto.
„Od podzimu pořádáme pro veřejnost zdarma otevřené tréninky a komentované prohlídky cirkusového zákulisí. Každý, včetně našich odpůrců, má možnost se přijít podívat na vlastní oči,“ řekl pro Blesk Zprávy Jaromír Pavlík z iniciativy Cirkusy společně.
„Práci se zvířaty vnímáme jako výsadu a obrovskou zodpovědnost. Pokud bychom zjistili, že se některý z českých cirkusů chová v rozporu s tím, jak se zvířaty jednáme, sami ho označíme a distancujeme se od něj,“ dodal Pavlík.
„V zoo jsou zvířata znuděná, v cirkusu jen září“
Cirkusy a ochránci se nyní osočují z polopravd. Podle ochránců žijí zvířata v nevhodných podmínkách a jsou nucena předvádět triky, které nejsou pro jejich druh přirozené.
„Tělo slona není uzpůsobeno trikům, které musí v cirkuse předvádět. Většina jich představuje pro tato zvířata zdravotní riziko kvůli namáhání kloubů a šlach. To vede k bolestem, zanícení a otokům a může vést k ochromení,“ míní zahraniční expertka na chov slonů Marion E. Garai.
Veterinářka: Zvířata žijí ve strachu před ránou
Omezené možnosti výběhu i klecí navíc podle odborníků neodpovídají přirozeným sociálním, mentálním i fyziologickým potřebám zvířat. „Sloni, zebry a další nejsou přirozeně poslušní, jejich drezura potřebuje nutně donucovací prostředky. Z malých výběhů pak trpí psychickým poruchami a stereotypem. Žijí ve strachu před donucovací ranou,“ řekla veterinářka Lenka Čepková.
Proti takovým tvrzení se ale cirkusy brání. „Šíří dezinformace, které se nám daří vyvracet. Otevřeli jsme brány pro veřejnost, aby viděla, jak se o zvířata staráme. Současný výcvik probíhá nenásilnou metodou tzv. pozitivního posilování (motivace za odměnu). Stejné metody používá i zoologická zahrada,“ kontroval Navrátil.
Ředitel cirkusu Humberto oponujte kritice s tím, že si přizvali řadu odborníků, kteří potvrdili, že forma hry poskytuje zvířatům dostatek nových impulzů a prospívá jim. „Například šelmy mají v cirkusech kvalitnější život než v zoo. Tam s nimi totiž z bezpečnostních důvodů cvičit nemohou, ošetřovatelé se střídají. Při návštěvě vidíte často znuděné, apatické šelmy, popřípadě se nervózně procházejí tam a zpět. Toto v kvalitních cirkusech nenajdete. Zvířata jsou krásná, vitální a prospívají,“ pochválil cirkusy ředitel.
Cirkusy ale mají jiné podmínky než zoologické zahrady. Vyhláška chov upravuje, a dokonce umožňuje menší výběhy i klece, než jaké musí mít v zoo. „Pumy musí mít ze zákona klec velkou alespoň 15 metrů, v cirkuse je to jen 12 metrů. Výběh pro pět pum je pak v zoo velký 75 metrů. V cirkuse jen 50 metrů,“ upozornila organizace Svoboda zvířat. Aktivistům dělají největší starosti medvědi, kteří dokonce nemusí mít žádný venkovní výběh.
„Je absurdní, že pro stejný druh zvířete, například slona nebo lva, se vyžadují rozdílné podmínky pro chov podle toho, v jakém zařízení se ocitne. Dokazuje to, že právní úpravy nejsou tvořeny na základě potřeb zvířat, ale s ohledem na potřeby jejich majitelů a podnikatelů,“ rozhněvaly odlišnosti v zákoně Lucii Hemrovou z organizace Svoboda zvířat.
„Bez šelem není cirkus“
Část odborníků je proti zvířatům v cirkusech především kvůli častému transportu, který je podle nich velkou psychickou zátěží. Zvířeti trvá delší dobu se po příjezdu na místo aklimatizovat. Navrátil se ale hájí, že zvířata vyrůstající v cirkusu jsou už na naprosto jiné úrovni.
„Divoká zvířata v cirkuse nevystupují. Jsou chována v lidské péči již po mnoho generaci. Jejich zákaz si představit nedokážeme. Není k němu důvod. Jeho prosazení bychom považovali za vítězství demagogie,“ zmínil Pavlík z iniciativy Cirkusy sobě. „Neprovádí nic, co by pro ně bylo nepřirozené,“ dodal pak Navrátil.
Ochránci ale mluví o volně žijících druzích zvířata. Přičemž definice volně žijících zvířat je „volně žijícím zvířetem je zvíře, patřící k druhu, jehož populace se udržuje v přírodě samovolně, a to i v případě jeho chovu v zajetí“.
Stanislav Lhota, vědecký pracovník České zemědělské univerzity a ústecké zoo, souhlasí s tím, že není se zvířaty zacházeno podle jejich přirozených návyků. „Nejsem vyhraněným odpůrcem chovu zvířat v lidské péči ani drezury. Vhodně pojaté cvičení je pro ně vítaným zpestřením programu. Cvičení před zraky diváků navíc pomáhá k porozumění o projevech zvířat. Bohužel drezura v cirkusech je tomuto vzdálená,“ zmínil Lhota.
„Nic neskrýváme. Do dnešního dne jsme ze strany organizátorů protestu neslyšeli jediný relevantní argument. Jen dojmy a nepodložená obvinění. Sami zástupci těchto organizací otevřeně prohlašují, že do cirkusů nechodí. A opakovaně také odmítli naše pozvání. Z našeho pohledu vůbec nevědí, o čem mluví,“ bránil cirkusy Navrátil.
Bez zvířat není cirkus, jak míní šéf cirkusu Humberto. Zajedno je s ním i část veřejnosti. Ve spojení se slovem cirkus se lidem nejčastěji vybaví právě zvířata, s odstupem pak následují klauni a akrobati. Do cirkusu, ve kterém nevystupují žádná zvířata, by nešlo 40 procent dotázaných. „Na druhou stranu ale stejné množství lidí uvádí, že by takový cirkus klidně navštívilo,“ uvedla agentura STEM/MARK, která provedla online průzkum veřejnosti.
Češi jsou podle průzkumu pro to, aby se chov přísně hlídal a reguloval, stejně tak žádají licence na chov, což vítají i sami majitelé cirkusu. Svoboda zvířat ale uvádí, že podle průzkumu agentury Focus je proti drezuře 74 procent dotazovaných. A žádají spolu s ochránci změnu legislativy.
Témata:
Související
Přesně!