14°C
Češi vyhodí jídlo za 20 tisíc. Pozvěte na zbytky souseda, radí Martin s aplikací
Domácnosti v Česku plýtvají jídlem ještě víc než supermarkety, míní předsedkyně Potravinové banky Věra Doušková. Ročně je vyhozených potravin „na hlavu“ za 20 tisíc nebo také 80 kilogramů, chcete-li. Podle vývojáře Martina Svátka by lidé jídlo i peníze mohli ušetřit tím, že by své recepty sdíleli, stejně tak se podělili i o „pozvánky k večeři“. Vymyslel proto aplikaci „Dobrey“, kde mohou lidé zvát své sousedy na zbytky z večeří nebo jim poradit, co s potravinami, kterým se blíží datum minimální trvanlivosti.
Evropan vyhodí i přes 100 kilogramů jídla ročně. Čech je na tom o trochu lépe, podle měření vyhodí ročně „jen“ 80 kilogramů potravin. „Plnou třetinu jídla, co nakoupí, české domácnosti vyhodí. Průměrně tak na potravinách vyplýtvá až 20 tisíc korun,“ upozornila Doušková pro server Aktuálně.cz.
Nejčastějším důvodem je, že se jídlo zkazí, a proto putuje do koše. Vyhazují se ale i různé odkrojky nebo jídlo, které se uvaří, ale nestihne dojíst. Paradoxní je, že se vařením domácích jídel snaží lidé ušetřit. Za oběd v restauraci dá člověk mnohdy přes stovku, večeře například v Praze vyjde ještě výrazně dráž. Uvařit si jídlo doma vyjde většinou levněji a pochutnat si může celá rodina.
„Ráda uvařím, šetřím tak. Když si ale člověk spočítá, kolik času stráví nákupem, pak vařením a úklidem, možná mu to i vyjde nastejno,“ řekla pro Blesk Zprávy maminka Helena (28). Dodává ale, že vaří střídmé porce, málokdy tak zůstanou zbytky, které by se nedaly zamrazit nebo dojíst druhý den.
„Lidé si také často pletou pojmy minimální trvanlivost a spotřebujte do. Po skončení doby minimální trvanlivosti je zboží obvykle zcela v pořádku a nemusí se vyhazovat. Termín spotřebujte do značí, že jídlo nemusí být po datu zdravotně nezávadné,“ uvedla již dříve pro Blesk Zprávy Anna Strejcová z iniciativy Zachraň jídlo.
Sdílení receptů i nedojedených večeří
Právě nedojedené večeře, zbytky jídel a procházející potraviny trápily i ekologa a vývojáře Martina Svátka. Vymyslel aplikaci, která vybízí ke sdílení receptů a nedojedených večeří. „Tímto počinem chci nejenom otevřít svět domácích kuchyní, ale také vnést do společnosti o něco více té „lidskosti“ spojené se zážitkem,“ řekl Blesk Zprávám.
„Je to takové AirBnB v oblasti stravování. Dobrey je mobilní aplikace, která jednoduše chce, aby lidé mohli vařit lidem,“ zmínil Martin Svátek. Aplikace nabídne i hodnocení souseda nebo babičky od naproti a doporučuje tak, jak moc si může člověk na domácí kuchyni pochutnat. Sdílejí se i recepty, které nabádají k stravování v teple domova.
Aplikace Dobrey vznikla jako projekt podpořený Českou zemědělskou univerzitou (ČZÚ). Ta se snaží kombinovat moderní technologie se znalostí oborů, jako je pěstování rostlin nebo chov zvířat. A vytvořila tzv. podnikatelský inkubátor.
„Inkubátor dává společnostem a nápadům zázemí a odborné vedení. Dobrey je hezký koncept a příklad, jak mohou vznikat nové nápady s přidanou hodnotou. V tomto případě při sdílení a prodeji jídla splňujete vyšší cíl – a tím je šetření potravin,“ pochvaluje projekt i aplikaci samotnou tisková mluvčí ČZÚ Jana Kašparová.
K nápadu přišel Martin Svátek náhodou, když šel domů po tréninku. „V bytě před námi to úžasně vonělo, měl jsem chuť zaklepat, jestli na mě nezbyde. Potom už jsem si jen psal s právníky a hygieniky, jak by se podobná věc dala uchopit. Vyvstaly hlavně názory, zda si dokážu představit, že jdu k cizímu člověku domů - tak jsem to zkusil a na Ivanku (svou tehdejší hostitelku, pozn. red.) moc rád vzpomínám,“ dodává Svátek. Prozatím využívá aplikaci asi 150 lidí.
Plýtvání jídla řeší i řada restaurací. Před nedávnem se v restauraci Salt'n'Pepa kitchen v pražských Holešovicích rozhodli každou druhou neděli darovat zbytky z vaření bezdomovcům. Informoval o tom server Hatefree.
V Brně se zas dvojice Jakub s Michaelou rozhodli prodávat jídla pod cenou, aby tak omezili vyhazování potravin.
Témata:
Související
Dobrý , soused nakoupí s*r*a*č*k*u jinde a u soudu budu jako travič .