Marie pomáhá neslyšícím, sama nemá ani na synovo plavání. Stát platí pozdě

19. 3. 2019
05:25

Marie (28) žije sama se šestiletým synem a pracuje jako sociální pracovnice na plný úvazek ve Svazu neslyšících. Handicapovaní se bez ní neobejdou zejména ve chvílích, kdy jim dojde dopis z úřadu či z banky. Pro mnohé neslyšící je totiž čeština cizí jazyk, nerozumí jí. Rozumí pouze znakové řečí a Marie jim dělá překladatelku. Ale stejně jako dalších tisíce zaměstnanců neziskovek musí v těchto dnech žít z minimální mzdy a nemůže si dovolit synovi zaplatit ani kroužky. Organizacím totiž ještě nedorazily peníze od státu. 

Marie je pro neslyšící a nedoslýchavé velkou pomocí. Pokud jim přijde dopis z banky či úřadu, potřebují právě její pomoc. „Pro neslyšící je čeština v podstatě cizí jazyk, nerozumí jí. Mateřština je pro ně právě jazyk znakový,“ vysvětluje Marie, která pracuje pro Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR. S neslyšícími klienty a kolegy tlumočníky obíhá stavební úřady, matriky, městské úřady, úřady práce... Marie zkrátka pracuje na plný úvazek a téměř se nezastaví. 

Jenže jako každý rok v tyto dny žije z minimální mzdy, stejně jako další tisíce zaměstnanců, kteří pracují v neziskových organizacích. Ty jsou totiž závislé na penězích od státu a ty ještě nedorazily. Situace se navíc rok co rok opakuje. A to i přesto, že například tlumočnické služby pro neslyšící či osobní asistence pro lidi s tělesným postižením jsou služby, které musí stát svým občanům zajistit.

Neziskové organizace tedy za stát zajišťují služby lidem s různými druhy handicapu. Tyto služby jsou financovány z dotací krajů a ze státního rozpočtu. Ten je schvalován ale nejdříve v prosinci předchozího roku. Neziskové organizace tak nemohou získat peníze dříve než v polovině března. Služby občanům však samozřejmě poskytují po celý rok.

Marie promluvila o synově smutku

Nejvíce na tuto situaci doplácí syn paní Marie. Jeho maminka řeší každoročně nedostatek financí na bydlení, musela pobírat i příspěvek. „Nejhorší je, že jsem nemohla synovi zaplatit kroužky, které chtěl. Mohl si vybrat jen jeden. Mrzelo ho, že nemůže chodit na sportovní gymnastiku,“ popisuje smutně Marie.

Problém nastal i v případě, kdy chtěla maminka zaplatit synovi půlroční kurz plavání. „Peníze chtěl sportovní klub najednou, poprosila jsem, jestli mohu na splátky, nedovolili, musela jsem si tedy půjčit od rodiny, které jsem to pak vrátila,“ přiznává žena.

Prezidentka svazu: Je to neudržitelný stav

„Stát si od neziskovek objednává služby, které sám není schopen zajistit. Není ale možné, aby na tom byli biti zaměstnanci, kteří chodí celý měsíc do práce, ale dostanou pouze minimální mzdu a dorovnání platu až po několika měsících. Je to naprosto demotivující a tento stav není dlouhodobě udržitelný,“ říká Šárka Prokopiusová, prezidentka Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR.

Navíc se jednotlivé neziskové organizace dozvědí až koncem února, kolik peněz vůbec na aktuální rok dostanou.

„Většina grantů či dotací je vázána na kalendářní rok a zpravidla musí být využity do konce prosince. Na podzim předchozího roku – obvykle do konce října – musíme podat žádost o finance na naše služby pro klienty podle předepsaných pravidel. Výsledky dotačního řízení se dozvídáme až koncem února, podle dat konání zastupitelstva daného kraje. Poté musí ještě příslušné odbory krajů dotace zpracovat, což trvá opět další zhruba tři týdny. Teprve poté přicházejí první peníze na účet,“ dodává Prokopiusová.

Video Aplikace pro neslyšící (upravená verze) - Blesk TV
1080p 720p 360p

Nízké platy v sociálních službách

Pracovníci v sociálních službách mají podle Svazu obecně nízké platy. Reakce zaměstnanců na minimální mzdu se liší. „Ti zkušenější, kteří jsou u nás již delší dobu nebo pracovali v jiné neziskovce, si už zvykli... Ale šok je to pro nové zaměstnance, kteří k nám přišli v lednu a s tímto nepočítali. Měli například naplánované jarní prázdniny s dětmi a tato informace je dost zaskočila,“ vysvětluje Šárka Prokopiusová.

„Jsem asi jedna z mála, která se o tom nestydí mluvit, mnoho lidí se za to stydí - že dělají práci, která je ohodnocena už tak docela špatně a ještě jim pak přijde minimální mzda,“ svěřila se samoživitelka Blesk Zprávám.

Řešení? Systém záloh

A co prezidentka Svazu navrhuje za řešení tohoto problému, o kterém se neziskovky stydí mluvit? „Vzhledem k tomu, že se systémem státního rozpočtu se toho asi nedá moc udělat, měli bychom mít možnosti, jak toto období překlenout. Jednou z nich by mohlo být například financování těchto tzv. služeb veřejného zájmu nikoli dle kalendářního roku, ale dle účetního – např. od 1. července do 30. června,“ myslí si prezidentka, která samozřejmě také nedostává svoji mzdu včas. 

„Ale asi nejschůdnější a nejrychlejší cestou by bylo vytvoření systému záloh, které by kraje poskytovaly bezúročně těm poskytovatelům služeb, s nimiž mají uzavřenou smlouvu o pověření k výkonu služby veřejného zájmu – a tedy jim finance pro daný rok poskytnout musí – pouze je třeba řešit v jaké výši. Řešením by rovněž mohlo být víceleté financování s možností zálohové dotace na mzdy,“ dodává Prokopiusová. 

Ministerstvo: Proces maximálně urychlujeme

Zásadní změna v systému se ale zřejmě očekávat nedá. „Neziskové organizace, které jsou financovány z veřejných zdrojů, zejména tedy z dotace ze státního rozpočtu, si musí být dobře vědomé toho, že zákon o státním rozpočtu se schvaluje před koncem roku na rok následující a finanční prostředky jsou jednotlivým resortům, tj. ministerstvům, přidělovány až v průběhu ledna,“ řekla Blesk Zprávám Andrea Vašáková z tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí.

Podle Vašákové je tento proces a postup stejný již dlouhá léta, je zakotven v legislativě a například MPSV má zákonem stanovený termín pro výplatu dotací do krajských rozpočtů na podporu poskytování sociálních služeb do 31. března daného dotačního roku.

„MPSV tento proces maximálně urychluje a dotace pro kraje vyplácí již v lednu,“ dodala Vašáková. Prezidentka Svazu nicméně v prohlášení uvedla, že se chce sejít s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD) a problémy neziskových organizací s ní řešit.

Video Maláčová: Zvyšme životní minimum. 3410 Kč je k přežití málo, ceny vylétly nahorů - Jaroslav Šimáček, Blesk Zprávy
1080p 720p 360p

1080p 720p 360p
Další videa