Domy v Česku vlastní mrtví lidé i zaniklé podniky. Pohrobky socialismu dál straší

Šest pozemků o celkové rozloze téměř 2000 metrů čtverečních ve středních Čechách nedaleko Říčan leželo přes čtvrt století ladem. Nikdo se o ně nestaral. Jejich vlastník, socialistický Stavební podnik Praha-východ, přestal existovat v roce 1992, takže reálně na nich nemohl nikdo hospodařit ani stavět. 

„Je to v oblasti, která byla nepřístupná, nehezká. A my jste na tom nemohli stavět ani dělat nic dalšího, protože ten pozemek nikomu nepatřil,“ řekl pro Blesk Zprávy starosta Říčan Vladimír Kořen.

Loni se však podařilo pozemek odkoupit od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který ho po neexistujícím podniku převzal, a nyní tudy povede cyklostezka propojující několik okolních obcí. „Nám to velmi pomohlo. Chystáme se tu lokalitu pozvednout výš, kromě cyklostezky tam uvažujeme o veřejném sadu. Tak to bude lákat lidi k procházkám, cyklisty i bruslaře na inlajnech,“ popsal starosta Kořen s tím, že stavba by se měla začít stavět už během několika týdnů.

Katastr plný absurdit

Podobných úspěchů v Česku přibývá. Úřednici z ÚSZVM se systematicky „prohrabují“ katastrem nemovitostí a pátrají po bezprizorních nemovitostech a jejich nedohledatelných vlastnících. Chyby nebo absurdity postupně opravují a pozemky či stavby se snaží prodat nebo jinak zužitkovat.

Hroznýš, akcie i 200 ponožek: Česko je „superdědic“, lidé odkázali miliardový majetek

Jen za loňský rok se podařilo vyřešit 726 nemovitostí, které byly zapsány na neexistující a zaniklé socialistické podniky a instituce. Například ve Vyškově patřil pozemek pod silnicí na zaniklé Cukrovary Uherské Hradiště. A 47 hektarů lesoparku na jihu Čech zase patřil nezprivatizovanému podniku TSM České Budějovice. Dalších více než 2600 nemovitostí „bez majitele“ byly pozůstatky z konkurzů nebo likvidací.

„Prošetřování takových případů je mimořádně časově i odborně náročné. Údaje je nutné často vyhledávat například v archivech, pozemkových knihách nebo zemských deskách,“ uvedla ve Studiu Blesk ředitelka úřadu Kateřina Arajmu. Nejprve se musí zjistit, jestli má neexistující podnik právního nástupce. „Pokud tomu tak není, tak legislativa umožňuje přepis na nás,“ dodala.

Video „Katastr je plný nesmyslů,“ zuří ředitelka majetkového úřadu. Domy a pozemky vlastní socialistické podniky a ministerstva. - Blesk Zprávy

Když se tímto problémem začal její úřad zabývat, byl katastr plný nesmyslů. „Výsledky byly naprosto skandální. Nemovitosti byly evidovány na 1906 státních institucí, ale z nich naprostá většina byla nedohledatelná, zaniklá nebo v konkurzu. A na ně bylo zapsáno 25 tisíc nemovitostí, které pak blokují rozvoj v obcích a krajích, protože na ně nelze postavit žádná infrastruktura,“ popsala Arajmu.

Ruina uprostřed obce ohrožuje děti. Zoufalý starosta: „Zbourat ji nesmíme“

Chudobinec i ministerstvo pracovních sil

Šéfka vzpomíná, že její podřízení objevili i naprosté pohrobky předchozího režimu, například ministerstvo pracovních sil, podniky JAS a Tepna nebo třeba Gramofonové závody a Svaz požární ochrany ČSSR.

„Zatím se nám podařilo snížit nemovitosti zapsané na tyto instituce o 60 procent. Šlo například o zahradu, kterou jsme bezplatně převedli na město Litomyšl a dnes je využívána pacienty v tamním Centru sociální pomoci,“ řekla s tím, že doposud tyto pozemky o rozloze přes 1500 metrů vlastnil již neexistující chudobinec z Nadace Václava – Antonie Prokeš.

Jak vůbec mohl takový nepořádek v nemovitostech vzniknout? Na vině je především dřívější režim, který katastr nemovitostí prakticky ignoroval. „Katastr byl velmi přesný do roku 1938. Později již nebyla jeho údržba dostatečná, po roce 1945 se začal hrubě rozcházet se skutečností a po roce 1956 se katastr přestal udržovat vůbec,“ popsal mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka. Svou roli podle něj hraje také rychlá a mnohdy nedůsledná privatizace podniků, při které se na některé pozemky úplně zapomnělo.

Video „O Čtyřlístek a bunkr se Češi poprali.“ Šéfka majetkového úřadu popsala, co stát prodává - David Budai, Jan Jedlička, Pavel Kříž