7°C
Blesk.cz: Pane starosto, s jakou průpravou vlastně vstupujete do svého funkčního období?
Vojtěch Zelenka: „Přes deset let jsem se pohyboval v konferenčním byznysu, který se dotýkal soukromého i veřejného sektoru. Tam jsem se poměrně často setkával i s lidmi z vedení městských částí či měst. Díky tomu jsem se seznámil i s inovativními řešeními konkrétních problémů a viděl jsem, jak lze dělat určité věci dobře, nebo přinejmenším lépe. Obrovskou výhodou, kterou bych doporučil každému aspirantovi na přední politický post, byly čtyři roky v opozici. To člověka okolnosti opravdu donutí rychle se v problematice zorientovat.“
Předešlé volební období byla vaše první politická zkušenost. Co vás vedlo k tomu, do politiky vůbec vstupovat?
„V roce 2013 jsme se sousedy řešili projekt tehdejšího vedení radnice (v letech 1998–2014 byl starostou Milan Coller za ODS – pozn. redakce) ohledně obvodové komunikace okolo Uhříněvsi. Radnice tehdy vůbec nejednala s občany, kterých se výstavba týkala, což mi přišlo přinejmenším zvláštní. Samotný projekt nebyl připravován korektně, protože při přípravách EIA (vyhodnocení vlivů na životní prostředí – pozn. redakce) se vycházelo z 10 let starých údajů. To byl pro mne takový první impuls k tomu, abych se zajímal, co přesně se na radnici děje. Zda je Praha 22 spravována opravdu tak, jak by měla.“
A byla?
„Nemyslím si. Problematické byly například i prodeje pozemků. Díky tomu dnes jako městská část nedisponujeme žádnými strategickými pozemky, protože je předešlé vedení radnice prodalo. Některé klíčové pozemky si však dle mého mínění mělo ponechat. Před pár lety se to například projevilo tím, že jsme potřebovali kvalitní a dostatečně velký pozemek pro novou školu, a neměli jsme jej.“
Odlišit se oproti předešlému vedení hodláte v čem?
„Určitě chceme s veřejností komunikovat projekty s dostatečným předstihem. Blíže je seznamovat s východisky, aby se neprohlubovala nedůvěra vůči radnici, která tady za poslední léta nastala. Představuji si to formou osobních setkání těch, kdo mají zájem, s představiteli radnice i třeba s projektanty jednotlivých projektů. Z toho mohou vzejít podstatné připomínky, které půjdou v rámci projektu zapracovat ke spokojenosti občanů.“
Je naopak něco, kde byste rád na předešlé vedení navázal?
„Jsou připravené projekty, které dávají smysl. My bychom je možná řešili trošku jiným způsobem, ale určitě to nejsou věci, které bychom smetli ze stolu jen kvůli tomu, že je dělalo bývalé vedení. Mám na mysli konkrétně výstavbu nové základní školy Romance, kde jedinou vadou na kráse zůstává, že návrh nebyl řešen formou architektonické soutěže, což je u investice přesahující 320 milionů korun ostuda. Jelikož se jedná o investici Magistrátu, měla předchozí radnice tlačit na vedení hlavního města, aby proběhla soutěž.”
Jak byste pojmenoval hlavní problémy, které Prahu 22 trápí?
„Bavíme-li se obecně o východním kraji Prahy, každý odpoví, že doprava. Bohužel je tomu tak i u nás. Velmi špatně se to přitom dá řešit, protože řešení jsou buď státního významu, nebo se jedná o záležitosti, které řeší Magistrát.”
Míníte tím Pražský okruh?
„Nejen Pražský okruh, tedy dostavba silnice 511 v úseku mezi Běchovicemi a Modleticemi, který má být veden i v katastru naší městské části. Zmíním také tzv. Hostivařskou spojku, která by pomohla odvézt tranzitní dopravu z centra Uhříněvsi. Realizace těchto staveb je pro nás klíčová.“
Vaše městská část sestává z několika katastrálních území – Uhříněves, Pitkovice, Hájek. Ty jsou od sebe poměrně vzdálené. Myslíte si, že by do budoucna bylo vhodné plochy mezi nimi zastavovat, aby se vzdálenosti zmenšily a Praha 22 nabyla více celistvějšího rázu?
„Jsme jednou z městských částí, které se za posledních deset let rozrostly nejvíce. Jenomže s tím se nese i problém infrastruktury, která dnes pokulhává. Dovedu si představit další rozvoj, aby se územní celky více propojily, ale aby šel ruku v ruce s infrastrukturou, respektive nejdříve se zaměřit na dopravní tahy a občanskou vybavenost, pak teprve na výstavbu nových obytných domů.“
Neexistují nějaké aktuální developerské projekty z dob minulého vedení, které musíte řešit?
„Je to tak a ideální situace to zdaleka není, protože demografická křivka, která sleduje vývoj naší městské části je strmá. Jen od roku 2001 se počet obyvatel zdvojnásobil. Aktuálně jsou ve vývoji developerské projekty na stavbu domů pro zhruba 3 500 obyvatel, a další se ještě řeší. S ohledem na Metropolitní plán, který ještě nevešel v platnost, jsme zaznamenali zvýšený tlak developerů na to, aby jejich projekty začaly být uskutečňovány dříve, než Metropolitní plán vstoupí v platnost. Jenomže já bych byl rád, aby ten příliv nových obyvatel byl spíše pozvolnější. Dnes je doba, kdy je třeba budovat školky, školy, chodníky, zdravotnická zařízení nebo třeba knihovnu.“
S ohledem na příští čtyři roky, který stěžejní projekt myslíte, že jste schopni zahájit a zrealizovat?
„Sice se nedá hovořit o projektu, ale slibuji si hodně od toho, že budeme vybírat architekta městské části. Řada měst i městských částí tuto funkci má, Praha 22 nikoliv. Myslím, že to bylo dlouhodobě na škodu, protože se jedná o osobu, která bude nápomocna v tom, aby vznikaly projekty, které budou koncepčně a jednotně řešené. Zmínil bych určitě i výstavbu nové mateřské školky, která by měla mít osm až deset tříd. Už jsme na ni nechali zadat studie šesti architektonickým firmám. Jejich projekty bychom pak rádi nechali na posouzení i místním občanům,abychom si vyslechli jejich názory. Je to totiž záležitost, která se týká především jich a jejich dětí. Do dvou let by mohla být postavena.“
Když se zahledíme dále do budoucnosti, jak vy si představujete Uhříněves a její okolí za takových deset, dvacet let?
„Bráno z hlediska dopravy, tak bych rád v Uhříněvsi viděl metro s přestupní stanicí na vlak. Dalším rozvojem metra se určitě bude zabývat vedení hlavního města. Ale bavíme se opravdu o horizontu 30 let. A je jedno, zda to bude prodloužení linky A z Hostivaře nebo C z Jižního Města - i když z našeho pohledu by větší smysl dávala linka C. Zároveň už se starosty sousedních městských částí, včetně pana Kořena z Říčan, řešíme možnou výstavbu parkoviště P+R, která by ale byla navázaná na silnici 511 čili Pražský okruh a železniční trať linky S9. Dovedu si představit i propojení Uhříněveské obory s lokalitou Podleského rybníkado jedné rekreační plochy. A v neposlední řadě i transformaci bývalého areálu Barev a Laků na novou čtvrť s industriálními prvky, podobně jako je tomu například v Ostravě.“
