19°C
Staroušci krmící holuby? „Akční důchodci zvládají i smartphony,“ zuří expert
Přes 750 tisíc seniorů ovládá počítač, surfují nebo nakupují na internetu a cizí jim nejsou ani chytré telefony. Stále více Čechů v důchodu je aktivních a boří zažitou představu o seniorech jako o starých a nemohoucích lidech, kteří jen sedí doma a pobírají dávky. Ve studiu Blesku to řekl ředitel seniorského centra Jiří Hrabě. „Hodně lidí v nižším seniorském věku pracuje. Musíme si také uvědomit, že dnešní senior je i člověk, kterému bylo v roce 1989 čtyřicet let,“ uvedl v rozhovoru.
Mladší senioři se dnes v mnohém vymykají tradičním představám o tom, jak Češi tráví své stáří. „Dávno to nejsou lidé, kteří v šátku sedí na lavičce před domem a krmí holuby. Většinou jsou to aktivní lidé, hodně jich v tom nižším seniorském věku ještě pracuje. Je jich v Česku přes 350 tisíc, to je dvojnásobek za posledních 10 let,“ říká v rozhovoru Jiří Hrabě, ředitel seniorského centra Elpida.
„Problém je v tom, že je společnost stále vnímá jako skupinu těch, kteří pobírají nějaké dávky a nejsou online,“ uvádí s tím, že lidé mají tendenci vnímat seniory jako jednotnou skupinu nemohoucích lidí.
Dříve nevěděli, co je myš. Dnes „frčí“ na Skypu
Realita je přitom opačná. Senioři jsou zdravější, aktivnější a podnikavější. Mnoho z nich už se také naučilo pracovat s počítačem a internetem. A platí to i o dnešních sedmdesátnících a osmdesátnících. Celkem moderní techniku pravidelně používá 750 tisíc seniorů, což je přibližně třetina.
„Když jsme před 15 lety začínali s počítačovými kurzy, tak ti první účastníci ani nevěděli, co je myš. A dneska běžně používají messengery, Skype i další nástroje, které jim umožňují být v kontaktu s rodinou,“ říká Hrabě. A dodává, že v poslední době i více nakupují přes internet. „Aby si nakoupili těžké věci, jako je balená voda, protože jim to donesou až domů.“
Zvyšování důchodů nepomohlo chudým
Hrabě si myslí, že standard seniorského života v Česku se zvyšuje, ale má značné rezervy. „V poslední době došlo například k plošnému zvýšení důchodů, což řada lidí ocení. Ale u řady to znamenalo jen to, že se zlepšil jejich životní standard, a těm, kteří žijí na hranici minimálního příjmu, to zase tolik nepomohlo. Při těchto změnách by bylo lepší, kdyby se akcentovali ti nejslabší senioři a pomohlo se výrazněji jim, než plošně,“ říká.
A více by se měl prý stát starat také o seniorské využití. „Naprosto zásadní věcí je, aby měl člověk program. Aby po odchodu do důchodu a ze stereotypu, kdy je zvyklý ráno vstát a jít do práce, nezačal fungovat tak, že ráno probudí a nebude vědět, co bude ten den dělat,“ říká Hrabě.
Ničivá samota má dopad i na zdraví
„Pokud člověk nemá nikoho, s kým by se mohl pobavit, má to negativní vliv na jeho zdravotní stav. V tomto ohledu by například dávalo smysl, kdyby senioři mohli část příspěvku na péči utratit za vzdělávání nebo za kulturu. To by podpořilo i vznik různých aktivit a center i v menších městech,“ říká s tím, že právě tam často aktivity pro seniory chybí.
a ještě staci baby si vodit klienty domu za prachy a pak je někdo picne fujjjjjjjjjjjjjjjjjjjjj