„Kolik Romů máte ve třídách?“ Ředitelé škol opět počítají, řídit se mají vzhledem

Autor: Vera Renovica, David Budai, Jiří Nováček - 
18. 10. 2018
06:00

Kritéria jsou podivná, ale statistiku z nich udělat nejde. Přesto ale stát »moří« ředitele škol, aby i tento školní rok odevzdali ministerstvu školství (MŠMT) výkaz počtu romských dětí ve třídách. To vše ve jménu inkluze, která prý má pomáhat všem školákům a před jejímiž nedomyšlenými důsledky Blesk už 2 roky varuje...

Když se inkluze před dvěma lety zaváděla, ministryně školství Kateřina Valachová (42, ČSSD) tvrdila, že jde o dobro všech dětí. Až její nástupce Stanislav Štech (64) naznačil, že nebýt inkluze, hrozily by Česku postihy od Unie za to, že dobře neintegruje své Romy.

Ve zkratce: Dle Evropského soudu zde byly romské děti špatně diagnostikovány jako postižené a končí ve speciálním školství. Jak Blesk, tak Asociace speciálních pedagogů dlouhodobě poukazovaly na to, že o ostatní děti nejde vůbec! A že celá inkluze je plíživý způsob, jak zrušit základní školy praktické tak, aby romské děti nemohly chodit jinam než do základek obyčejných. Tím pádem Česko »lišácky« splní pokyny.

Vysvětlete nulu!

Kde jsme nyní? Ředitelé musí rok co rok vyplňovat formulář o tom, kolik k nim chodí romských dětí. A musí je umět poznat sami na základě 12 let staré analýzy. Ta za Roma považuje žáka, který se za něj považuje sám (případně ho za něj považuje okolí), anebo tak ve zkratce vypadá. A pokud škola uvede nulu takových žáků, musí to ve formuláři zdůvodnit.

Prsty už si procvičuje i ředitel Základní školy ve Strážnici Risto Ljasovský. „U nás žádný Rom ve škole není. A jestli se tak některý z žáků či žákyň cítí, jsem mezi nimi rozhodně nezjišťoval,“ řekl Blesku. Inkluze ho navíc trápí, protože přítomnost jednoho handicapovaného žáka s poruchou chování odnáší ostatní. „Jeden jediný problémový žák má vliv na odchod jeho spolužáků na osmiletá gymnázia,“ míní s tím, že talentované děti po 5. třídě radši odejdou. Anebo se pro jistotu ani nikam nedostanou.

Hledala příjmení

Také Jana Smetanová, ředitelka Základní školy v Pardubicích-Polabinách, je na pokraji zoufalství. „Já jsem ten výkaz vyplnila tak, že jsem si vzala seznam všech žáků a dívala jsem se na taková běžná romská příjmení,“ přiznala Blesku, že nevěděla, jak jinak postupovat. A nedělalo jí to dobře. „Mám s tím osobně velký problém, takové selektování dětí mi hodně vadí,“ posteskla si.

Na další problém upozornil prezident Pedagogické komory Radek Sarközi. „Když tam (ve formuláři – pozn. red.) má ředitel méně Romů než loni, tak mu vyskočí hláška a musí zdůvodnit proč,“ řekl Blesku. A sám má pro lidi ve školství za celou komoru překvapivou radu. „Doporučujeme tam napsat nulu a pak zdůvodnit, že to nedokážou posoudit. Ministerstvo chce, abychom ty počty odhadovali vyloženě čistě podle vzhledu, což mi připadá až rasistické,“ míní.

Hledejte kontext

I když si pak teoreticky odmyslíme, čím si musí procházet pedagogové odsouzení k takovémuto údělu, prapodivné jsou i výsledky. Například poslední na internetu dostupná zpráva ministerstva (školní rok 2016/2017) ukazuje, že počet romských žáků, kteří se vzdělávají podle běžného programu, se meziročně zvedl z 84,9 % na 85,4 %. Tedy jen o 0,5 procenta.

Ministerstvo to v tiskové zprávě vysvětluje tím, že je „… mírné zlepšení třeba chápat v širším kontextu, kdy jsou kvalifikované odhady počtu romských žáků závislé především na relevanci údajů předávaných řediteli základních škol, a nejedná se tak o žádnou statistiku.“ Jednoduše? Sám rezort obhajuje slabý výsledek tím, že údaje ze škol o ničem nevypovídají. Zbývá se tedy jen zeptat: nač je pedagogové sbírají?

Jak ministerstvo definuje Roma?

Za Roma je označen takový jedinec, který se za něj sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností hlásil, a/ nebo je za něj považován významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů.“ (Zpráva MŠMT za školní rok 2016/2017, definice vyplývá z analýzy vypracované roku 2006 pro MPSV. Sledování odhadů počtu romských žáků se provádí v MŠ, ZŠ, středních a vyšších odborných školách a konzervatořích.)

Rozsudek, který vše změnil

V listopadu roku 2007 rozhodl velký senát Evropského soudu pro lidská práva ve sporu »D. H. a ostatní proti ČR«, že Česko nepřímo diskriminovalo 18 romských školáků z Ostravska. Ti chodili do tehdy ještě zvláštních škol. Zároveň dle verdiktu Česko porušilo jejich právo na vzdělání. Soud každému školákovi přiznal náhradu 4 tisíce eur. Právě od rozsudku se odvíjejí některé povinnosti pro Česko, například i námi probírané počítání romských školáků.

„Údaje popisující romskou tematiku v oblasti základního vzdělávání jsou nezbytné pro sledování postupu plnění výkonu rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti ČR,“ napsal ředitelům v dopise náměstek ministerstva školství Václav Pícl. Tématu vzdělávání romských dětí se chopily i některé neziskové organizace, které úspěšně tlačily na ministerstvo pod vedením Valachové, aby prosadilo inkluzi.

2 roky poté

● Společné vzdělávání, tzv. inkluze, je model, kdy se tělesně a smyslově handicapované děti a pak také některé děti mentálně handicapované mohou vzdělávat v běžných základních školách. V Česku ale o jeho provedení pochybují největší kapacity.

● Po dvou letech mají školy nedostatek asistentů pedagogů, kteří se mají začleněným žákům během výuky věnovat. Pedagogická komora také varuje, že peníze, které měly jít na odměny učitelům, »zahučely« v inkluzi. A právě učitelé si stěžují na ohromnou administrativu, kvůli níž mají méně času na to věnovat se dětem.

● Samotná inkluze, v rámci které se nakupují pomůcky pro začleněné žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, se pak oproti předpokladům prodražila o miliardy. Jen za rok by dle odhadů oproti 1,5 miliardy měla stát 4 miliardy. Současný ministr školství Robert Plaga (40, za ANO) chce systém zrevidovat, zatím však neupřesnil jak.

Předseda asociace speciálních pedagogů Martin Odehnal: Ať řeknou, kolik jich dokončí vzdělání!

K čemu je podle vás sčítání romských žáků na školách?

„To by opravdu velice zajímalo i mě. Tedy kromě zjevného záměru předchozích dvou ministrů plíživě likvidovat školy, určené pro vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (tzv. ZŠ praktické – pozn. red.). A víc než počet romských žáků, kteří chodí na běžné základky, mě zajímá to, kolik z nich povinnou školní docházku ukončilo, aniž by získali základní vzdělání.“

Zjišťoval jste to?

„Když jsem se na to kdysi ptal na ministerstvu, v oficiální odpovědi uvedlo, že takové informace nemá k dispozici, jelikož, cituji: »údaje o etnickém ani národnostním původu nejsou povinným subjektem shromažďovány«. Jinými slovy, MŠMT po celou dobu vůbec nezajímalo, jak si romské děti v běžných základkách skutečně vedou, a pokud zde selhávají, co je toho příčinou.“

V poslední vládní zprávě o lidských právech se konstatuje, že je trend snižovat počet žáků ve speciálním proudu a učit jich více na běžných základkách. Jenže prý u Romů dochází k přesunu pomaleji. Proč?

„Autoři nejsou schopni pochopit, co je příčinou a co následkem. Všichni žáci do těchto škol (praktických – pozn. red.) přicházejí na základě dlouhodobého selhávání v základní škole, takže kořeny problému musíme hledat nikoli ve speciálním, ale v běžném školství. Jen si zkuste podívat se třeba do učebnic pro 6. třídu – který vysokoškolák by jen tak »z voleje « postoupil do sedmičky? A jak to asi má »dát« romský žák, jehož rodiče mu nedokážou vysvětlit ani tak jednoduchoučkou věc, jako co jsou to mitochondrie? A další závěr: Na ministerstvu je jim úplně »šumák«, co se romské děti v běžné škole skutečně naučí – hlavně když je můžeme do Bruselu vykázat jako »běžné žáky«. Jestli vyjdou s posledním vysvědčením ze šesté či sedmé třídy, už nikoho nezajímá.“

Doporučujeme
1080p 720p 360p
Další videa