9°C
Chřipka může seniory zabít, personál LDN ale nebývá očkovaný. V USA by je žalovali, říká lékařka
Video se připravuje ...
S přicházejícím sychravým počasím začínají na Čechy opět útočit bacily. Nebezpečné jsou především pro seniory. U těch je riziko úmrtí na chřipku 60krát vyšší než u zbytku populace. Pneumokok u nich může zase vyvolat zápal plic, při kterém každý čtvrtý nad 65 let umírá. Nemocím lze předcházet očkováním, vakcíny ale mnohdy nevyužívá ani personál nemocnic, LDN či domovů pro seniory. Ohrožuje tak pacienty, jak uvedla pro Blesk Zprávy Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice na Bulovce. A dodala, že v USA za podobné jednání padají žaloby.
Očkování proti chřipce a pneumokoku není u personálu v nemocnicích, LDN či domovech pro seniory povinné. To ovšem představuje pro pacienty - obzvláště ty s oslabenou imunitou či chronickými nemocemi - značné riziko.
„Považuji to za poměrně závažný problém. Jsou tu dvě hlediska, dva aspekty. Jeden problém je onemocnění personálu samého, což vede k pracovní neschopnosti a tak dále. Ale druhým aspektem je daný pacient, protože personál může nakazit i nemocného. A pokud mluvíme o domovech pro seniory či léčebnách dlouhodobě nemocných, tak tam ti lidé jsou základně nemocní a chřipka či pneumokok pro ně skutečně může být onemocněním, které je i usmrtí,“ popsala pro Blesk Zprávy Hana Roháčová.
Expertka: V USA padají žaloby
Zatímco v Česku jde zatím spíše o izolované případy, v USA jdou podle ní podobné případy i před soud. „V USA, když se prokazatelně nakazí pacient v nemocnici od zdravotníka, tak je to potom předmětem soudního sporu. Vymáhají se tam poměrně vysoké částky, které pacient vyžaduje jako odškodnění,“ uvedla.
V reakci na to tak řada amerických nemocnic již při podepisování zaměstnanecké smlouvy nutí budoucí personál, aby závazně odsouhlasil, že se každý rok nechá očkovat. Pokud lékař či sestra odmítnou - nedostanou práci. Podobný princip by expertka schvalovala i v Česku.
„Já bych se tomu nebránila. Ale určitě by to naráželo na naši legislativu, tedy dobrovolnost v tom očkování. Ve státně zřízených organizacích by to byl asi problém, v privátní sféře by to asi bylo jednodušší,“ okomentovala Roháčová.
Podle ní sama Nemocnice na Bulovce již několik let v rámci benefitního programu pro zaměstnance nabízí očkování proti chřipce. A to i ze zcela praktického hlediska - pracovníků je málo, a když onemocní například jedna či dvě sestry, může dojít i k uzavření oddělení. „Zaměstnanci toho programu využívají. I tak bych si ale představovala zájem ve vyšším procentu,“ dodala doktorka.
Podobně to vidí také praktický lékař Igor Karen. „Já jako praktický lékař samozřejmě nechávám sebe i svůj personál každoročně očkovat proti chřipce, jsem očkován i proti pneumokokoku. Když je lidem totiž špatně, tak to jdou na mě do ordinace takříkajíc plivnout, a když já onemocním a budu týden doma, tak nevím, kam by ti lidé šli, všichni by byli naštvaní. Stejně tak já bez sestry nemohu v ordinaci sám fungovat. Zaměstnance k očkování nenutím, dávám jim to jako benefit a hradím to ze svého,“ popsal Karen.
Antivakcinační kampaně
Důvody, proč se ani sám zdravotnický personál někdy neočkuje, budou zřejmě podobné jako v běžné populaci - nechuť za vakcínu platit, podceňování situace nebo dokonce víra v různé antivakcinační kampaně.
„Je to individuální záležitost. Lékaři, kteří jsou uvědoměni o průbězích těchto nemocí a možných následcích, by očkování jednoznačně propagovat měli. Je řada lékařů, kteří očkování nezdůrazňují, ale je to i obor od oboru. Co se týče praktických lékařů, tak tam by skutečně mělo k propagaci docházet,“ řekla Roháčová s tím, že u vakcín proti chřipce či pneumokoku jednoznačně převažují benefity nad riziky.
„Lehké vedlejší účinky ve formě mírné bolesti, otoků v místě očkovací látky, zvýšené teploty mohou být, ale jednoznačně efekt látky převažuje nad drobnými potížemi. Závažné potíže po očkování jsou zcela raritní a ty antivakcinační kampaně tohle vůbec nezohledňují. Jen laickou veřejnost utvrzují v tom, že očkování provází mnoho rizik, ale vůbec si neuvědomují, že neočkování může vést k významným problémům v rámci celé populace,“ uvedla expertka.
Neperlí ani ministerstvo
Igor Karen k tomu dodává, že ideální osvětu k vakcínám vždycky nepředvádí ani ministerstvo zdravotnictví. „Je potřeba podpory i představitelů ministerstva zdravotnictví. A ne že jednoho dne vystoupí nejmenovaný náměstek ministerstva zdravotnictví a do kamery prohlásí, že se ještě proti té chřipce nenechal očkovat. Když tohle řekne národu, co si má pak pacient pomyslet,“ popsal lékař.
Proočkovanost v České republice je tak obecně nízká. Například v seniorské populaci je očkováno proti chřipce zhruba 20 – 30 %, což zdaleka nedosahuje 75% úrovně doporučované Světovou zdravotnickou organizací. V případě vakcinace proti pneumokokovým infekcím je situace ještě horší.
„Důvodů je řada. Prvním je, že někteří lidé o této možnosti třeba neví, někteří se obávají očkování. Velkým argumentem bývá já jsem se nechal někdy očkovat a pak jsem onemocněl chřipkou. To tak ale není. Řada lidí směšuje chřipku a jiná respirační onemocnění, což jsou taková ta běžná nachlazení. Dalším aspektem - možná o něco méně důležitým - je určité finanční vynaložení částky, ale v současné době pojišťovny plně hradí u některých skupin očkování proti chřipce i pneumokokům, což jsou onemocnění, která jsou právě v tomto období aktuální,“ uzavřela Roháčová.
Témata:
Související
Každý má na očkování svůj názor. Já třeba jsem ráda, že něco takového je. Maminka má slabé srdce a očkování ji zachránilo. Hold někdo to vidí jako nesmysl někdo zase v tom vidí záchranu. Jem i vděčná že i pojišťovny očkování hradí je to hlavně dobré vůči těm co otáčí každou korunu. Maminka je u oborové pojišťovny a opravdu rok co rok hradí, mamka je samozřejmě ráda,ale i kdyby nehradili zdraví je na prvním místě aˇto stojí co to stojí.