Pátek 29. března 2024
Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt
Oblačno, déšť 14°C

Řada Romů vzpomíná na KSČ v dobrém, říká expertka. Nový projekt zmapuje dějiny etnika

Autor: Matěj Hynek - 
29. září 2017
06:00

Romové jsou nedílnou součástí střední a východní Evropy, o jejich historii toho ale veřejnost mnoho neví. I samotný výzkum této problematiky je v rámci kontinentu poněkud roztříštěný. Změnit to má nově ustavené Pražské fórum pro romské dějiny při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, které minulý týden uspořádalo první konferenci. Jde o jediný mezinárodní projekt tohoto typu. O fóru i životě Romů v minulých 100 letech pro Blesk.cz promluvily doktorky Kateřina Čapková z AV ČR a Helena Sadílková, vedoucí semináře romistiky na FF UK.

Blesk.cz: Jak to, že v Evropě neexistuje instituce, která by se studiem romské historie podrobně zabývala?

V Evropě, v Severní i Jižní Americe a dalších kontinentech existuje celá řada historiků, antropologů a sociologů, kteří se zabývají dějinami a současností Romů, jejich literaturou, jazyky. Je také několik organizací, které romisty sdružují, žádná z těchto organizací se ale nezaměřuje přímo na historii. 

Blesk.cz: Na co se tedy zaměřují?

Vědce a instituce sdružené ve velkých mezinárodních romistických akademických sítích sdružuje většinou společné téma, kterým jsou Romové, nikoli přístup definovaný konkrétní disciplínou. Platforma zaměřená na špičkový výzkum dějin Romů v evropském kontextu tu chyběla. Měla by navíc zprostředkovat debatu mezi historiky zabývajícími se romskými dějinami a těmi, kteří se na Romy přímo nespecializují, pro něž ale jsou výsledky bádání o Romech velkým obohacením. Na druhou stranu i historikové romských dějin mohou jen získat z debat s odborníky specializujícími se na jiné skupiny obyvatel.

Blesk.cz: Fórum vzniklo při Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd, dá se tedy předpokládat, že se zaměří především na moderní dějiny?

Důraz Pražského fóra je kladen právě na posledních zhruba dvě stě let. Je to také stěžejní období, kdy se vytvářela v Evropě občanská společnost, kdy se tvořily podmínky pro rovná práva před zákonem, kdy ale národní státy také často přísně vymezovaly, kdo se může stát jejich občanem. Je pro nás nesmírně důležité analyzovat romské dějiny právě jako součást těchto obecných dějin.

Blesk.cz: Co nám tedy romská historie může v tomto směru ukázat?

Romové nebyli a nejsou jedinou skupinou, která byla diskriminována. A na dějinách Romů se také velice jasně ukazuje obrácená stránka politiky jednotlivých evropských států. Skrz dějiny Romů se tak učíme i velice zásadní věci o státu, státní politice, ale také o chování lidí okolo.

Blesk.cz: Jak tedy byli Romové v Československu omezováni v průběhu let?

Výrazná diskriminace Romů nepřišla až s nacistickou okupací českých zemí, ale o řadu let dříve. Určitým evropským unikátem je prvorepublikový zákon „o potulných cikánech“ z roku 1927, který kriminalizoval především kočovné Romy, ale často též i ty Romy, kteří dlouhodobě patřili mezi usazené obyvatelstvo českých zemí. Zákon navíc nakazoval povinnou registraci Romů. Dostali speciální legitimace s detailním popisem a otisky prstů.

Blesk.cz: Následovala druhá světová válka a krátce po ní komunistický puč, jak se k Romům chovaly diktatury?

Za války byla naprostá většina místních Romů a Sintů vyvražděna, diskriminace však s koncem války neskončila. Zákon z roku 1927 byl v platnosti až do roku 1950. Na konci 50. let pak byl přijat další zákon zaměřený oficiálně na tzv. „kočovné a polokočovné“ obyvatelstvo, v praxi ovšem na „kočovné a polokočovné“ Romy, který byl v rozporu s tehdejší ústavou a který se opět dotkl i celé řady Romů usedlých.

Na druhou stranu ovšem například pracovní povinnost a potřeba nekvalifikované pracovní síly v poválečném Československu vedla k významné integraci Romů. Jistota práce a slušného výdělku, umožňující dostatečné materiální zajištění pro rostoucí počet romských rodin v Československu, je pak něco, na co v současné době pamětníci vzpomínají jako na jeden z velmi pozitivních aspektů jejich života za komunismu. Což ovšem samozřejmě neznamená, že na „komunismus“ vzpomínají všichni romští pamětníci veskrze pouze pozitivně.

Blesk.cz: Uvedly jste, že Romové nebyli jediní, kdo se setkal s diskriminací, jaké další skupiny obyvatel se mohly setkat s podobným zacházením?

Svým způsobem můžeme příběh utlačování Romů přirovnat k utlačování práv homosexuálů. Homosexualita byla za první republiky kriminálním činem, za války byli gayové internováni v koncentračních táborech, jejich ostrakizace a kriminalizace však také s koncem války neskončila. To přirovnání ale také v mnohém pokulhává, protože v poválečném Československu neexistovala politika zaměřená přímo na homosexuály.

Blesk.cz: A co podobná zjištění ukazují o minulých režimech, ať demokratických, či nikoli?

Příběh obou skupin jasně dokazuje, že i z mnoha důvodů právem oslavovaná demokracie první republiky měla také své limity a že komunisty proklamovaná rovnost před zákonem a spravedlivá společnost bez předsudků byla jen chimérou. Komunismus nejen že vytvářel nové bezpráví a nespravedlnost tzv. třídním bojem, z velké části také pokračoval v diskriminaci skupin lidí na okraji společnosti z období před válkou. 

Blesk.cz: Z jakých pramenů lze čerpat při studiu romské historie?

Toto je velice zásadní otázka. Většina dokumentů, které máme k dispozici, jsou státní provenience. A to je velký problém. Mnohé z těchto dokumentů jsou plné předsudků a zachycují jen určitou výseč událostí, typů kontaktů. I proto používá řada badatelů pro svůj výzkum orální historii – natáčení rozhovorů.

Blesk.cz: A existují i písemnosti sepsané přímo Romy?

Právě na naší konferenci minulý týden dokazovala Helena Sadílková a Milada Závodská na příkladu poválečné reflexe pronásledování Romů, že v českém prostředí existují také písemné dokumenty od Romů, kteří v tomto případě sepisovali své zážitky z války a často také historii své rodiny z doby před válkou. Některé z nich byly i publikovány, některá z těchto písemných svědectví se uchovala v rodinách jejich autorů, některá jsou archivována institucemi či jednotlivci s nimi spojenými, pro které je jejich autoři psali, anebo jim je předali. 

Blesk.cz: A jaké existují další zdroje?

Jedinečným dokumentem jsou také fotografie v osobním vlastnictví. Jeden z členů našeho předsednictva Pražského fóra – Ilsen About z Paříže – připravuje na příští rok velkolepou výstavu fotografií Romů z celého světa. Zamýšlí se nad tím, jak fotografie vznikly, jak některé z nich byly použity v médiích, často vytrženy ze souvislostí, a jak se skrz fotografie můžeme o Romech dozvědět věci, které mnohé naše předsudky nabourávají. 

Video  Romské divadlo Romathna se připravuje na 25. výročí.  - Youtube.com/Gipsy TV
Video se připravuje ...

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině