Úterý 27. července 2021
Svátek slaví Věroslav, zítra Viktor
Oblačno, bouřka 27°C

Nová vesmírná stanice má první posádku. Co to znamená pro Čínu a pro svět?

Autor: Washington Post, mav - 
17. června 2021
17:23

Trojice tchajkonautů ve čtvrtek dorazila na vesmírný modul Tchien-che (Nebeská harmonie), jenž je první částí nové čínské orbitální stanice. Podobně jako Mir a ISS se bude postupně rozrůstat. Pro nastupující kosmickou velmoc je to dalším milníkem, píše Washington Post.  

Tříčlenná posádka má v obytném modulu zůstat tři měsíce. Budou provádět vědecké experimenty, ale hlavně ověřovat chod nejrůznějších technologií – včetně výstupů do volného kosmu. Také začnou jádro stanice připravovat na dva vědecké moduly, o něž se má rozrůst v příštím roce.

Čtvrteční start přišel po skoro pětileté pauze, kdy Čína pilotované lety nevypouštěla. První tchajkonaut startoval roku 2003, čímž se Čína stala třetí zemí světa, která do vesmíru vlastními silami dostala člověka, po Sovětském svazu a Spojených státech. A brzy také vlastní orbitální stanice Nebeský palác (Tchien-kung). První navštívily na pár dní dvě posádky (2012 a 2013), druhý jedna (2016), jež se zdržela 33 dní. Na malých, desetimetrových stanicích šlo o testování techniky a přípravu na Tchien-che, který už umožní dlouhodobé mise a pořádné vědecké experimenty.

Do orbitálních stanic se země, jak sama uznává, pustila relativně pozdě, ujišťuje však, že nové zařízení je moderní. Fungovat by mohlo patnáct let, je tedy možné, že přežije skoro sedmkrát větší Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), jejíž životnost se blíží ke svým limitům a není jasné, jak dlouho ji budou mezinárodní partneři ještě chtít udržovat v provozu.

Na ISS Čína nesmí

Na ISS se Čína nesmí podílet, zejména jí v tom brání Spojené státy, které její kosmický program považují za příliš tajnůstkářský a spjatý s armádou. Je však pravděpodobné, že by Čína i tak budovala své vlastní stanice.

„Shromažďujeme zkušenosti pro celé lidstvo,“ pronesl na tiskové konferenci před startem Ťi Čchi-ming, zástupce ředitele agentury pro pilotované lety. Zatímco spolupráce s Američany je takřka nemožná, s evropskými i dalšími zeměmi se jisté projekty rýsují, například skrz Úřad OSN pro vesmírné záležitosti.

Když čínská ekonomika začala v raných 90. letech nabírat vysoké obrátky, Peking nastolil plány pro kosmický průzkum, které pak pomalým, vytrvalým tempem realizoval. Kosmický program je ohromným zdrojem národní hrdosti, ztělesňuje její vzestup z bídy na pozici druhé nejsilnější ekonomiky světa. Obojí je zdrojem moci Komunistické strany Číny a zejména prezidenta a šéfa strany Si Ťin-pchinga, jejichž autoritativní vládu a tvrdé potlačování politických aktivit většina Číňanů toleruje, alespoň dokud ekonomika roste. Je možné, že datum startu bylo (i s rezervou pro případné odklady) stanoveno s ohledem na sté výročí strany – založena byla 1. července 1921.

Zároveň Čína rapidně modernizuje své ozbrojené složky, což znepokojuje její sousedy, Spojené státy i jejich spojence z NATO. Peking prohlašuje, že průzkum vesmíru bere jako mírovou záležitost založenou na rovnosti a vzájemném respektu.

Jenže v lednu 2007 vystřelila Čína na oběžnou dráhu balistickou střelu, kterou zničila vlastní meteorologickou družici. Jednak šlo o demonstraci síly (jakou ovšem v dřívějších dobách provedli i Američané a Rusové), v praxi pak potenciálně demonstrace uškodila všem: Satelit se rozletěl na tisíce úlomků, smetí tak ohrožuje veškeré další družice kolem jeho oběžné dráhy.

Obavy také vyvolalo vypuštění nového orbitálního modulu na raketě Dlouhý pochod 5B. Zatímco standardně se nosná raketa oddělí relativně brzy a podle vypočítané trajektorie spadne do moře či do neobydlené oblasti, tentokrát tzv. booster dosáhl oběžné dráhy, načež k Zemi padal nekontrolovaně a zároveň celý neshořel třením o atmosféru, čili mohl napáchat nemalé škody, připomněl Washington Post.

Velitelem posádky je generálmajor Nie Chaj-šeng (56), který už za sebou dvě vesmírné mise má. Poprvé letěl na dvoumužné misi Šen-čou 6 v říjnu 2005, což z něj dělá druhého/třetího Číňana v kosmu. Vrátil se tam jako velitel Šen-čou 10 (2013), a to na stanici Nebeský palác 1. Podruhé nyní vystartoval Liou Po-ming (54) veterán Šen-čou 7 (2008). Tehdy ve skafandru nakouknul do volného prostoru, když kolegovi pomáhal s jeho úplnou „vesmírnou procházkou“ – podával mu čínskou vlajku. Nováčkem je Tchang Chung-po (45), 12. Číňan a 567. člověk v kosmu.  Všichni tři jsou původně stíhací piloti, mají ale i univerzitní diplomy z vědeckých oborů.

Následující mise budou opět zahrnovat ženy, potrvají až šest měsíců (což je standard na ISS) a při střídání posádek může nějaký čas pobývat na stanici i šest lidí. „Je jen otázkou času, kdy se k čínským kolegům přidají zahraniční kosmonauti,“ uvedl zástupce ředitele Ťi.

Vedle programu pilotovaných letů dělá Čína pokroky i v průzkumu sluneční soustavy robotickými kosmickými loděmi. V květnu na Mars dorazila sonda s roverem (vozítkem) Ču-žung (Zhurong); dosud na Rudé planetě úspěšně přistály jen americké stroje – sovětské a ruské pokusy vždy skončily špatně. Rover bude zejména pátrat po zmrzlé vodě, jež by mohla napovědět, zda na sousední planetě kdysi býval život.

Naprosté prvenství si pak Čína připsala v lednu 2019, kdy její sonda Čchang-e 4 jako vůbec první lidský výtvor přistála na odvrácené straně Měsíce. I ta vezla rover, jmenuje se Nefritový králík 2 (Jü-tchu). Následující sonda pak v prosinci 2020 dodala na Zemi první vzorky lunární půdy po skoro půlstoletí. Nedávno Čína s Ruskem oznámily ambiciózní plán do roku 2036 vybudovat společnou Mezinárodní lunární výzkumnou stanici. Jeví se jako konkurence programu Artemis pod vedením americké NASA; na něm se Čína také nesmí podílet, Rusko pak pozvání odmítlo, že je moc „americko-centrický“.

Video Velitel kosmické stanice umravnil robota kladivem. Ovčinin o životě ve vesmíru - Blesk

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa