Kolchoznický synek na oběžné dráze. Proč Sověti vybrali Gagarina za prvního kosmonauta?
Nejlepší, nebo ideologicky nejvhodnější? První kosmonaut musel samozřejmě splnit přísná kritéria pro kosmický let, ale ta splňovalo víc konkurentů, někteří snad i lépe. Jurij Gagarin však vedle fyzických kvalit disponoval řadou dalších.
Gagarin měl ideální původ: otec tesař, matka dojička v kolchozu vsi Klušino u Gžatsku (dnes Gagarin) ve Smolenské oblasti. Vyučil se slévačem v Ljubercích u Moskvy, díky dobrému prospěchu pokračoval na průmyslovku. Od jara 1955 létal v aeroklubu, na podzim už ho přijali na vojenskou leteckou školu v Orenburgu.
Vše v kokpitu zvládal dobře, jen přistání měl vždy tvrdá. Nakonec se našlo prosté řešení: polštář pod zadek. Pilot nízké postavy (podle různých pramenů měřil 157-165 cm) totiž z kokpitu špatně viděl na ranvej. Pro kosmickou misi byl naopak nízký vzrůst výhodou, v lodích Vostok bylo málo místa a například Alexej Leonov (172 cm) si musel počkat až na větší Voschod.
Výběr kosmonautů
Armádní lékaři posuzovali na 2200 letců, postupně z nich vyfiltrovali dvacítku nejvhodnějších, která začala s kosmonautským výcvikem. Společenský Gagarin se snadno spřátelil s většinou z nich a svým úsměvem a entuziasmem si hned získal i hlavního konstruktéra Sergeje Koroljova.
„Gagarin nebyl lídr, ale byl s každým kamarád a Koroljov se k němu choval jako k synovi,“ popsal kolega kosmonaut Boris Volynov. Jen vztah s poněkud povýšeneckým Germanem Titovem byl spíše chladnou rivalitou, jak se začalo jevit, že oba patří mezi přední kandidáty pro první let.
Výběr a výcvik (a ideologickou spolehlivost) kosmonautů dostal na starost generál Nikolaj Kamanin. Své postřehy si zaznamenával do notesů, které v 90. letech vyšly knižně – a poodhalily mnohé dosud utajované aspekty kosmického programu. Včetně rozhodování, kdo poletí jako první.
Do jara bylo jasné, že buď Gagarin, nebo Titov. „Klid, sebevědomí a informovanost byly hlavní Gagarinovy rysy. V jeho chování jsem nezaznamenal jediný nevhodný detail,“ poznamenal si Kamanin. A Titov? „Cvičí a trénuje přesněji a neztrácí čas planými řečmi. Je silnější povaha. V rozhodnutí v jeho prospěch mi brání jen nutnost ponechat silnějšího kosmonauta na 24hodinový let. Je těžké se rozhodovat, koho poslat na smrt či který se má proslavit po světě.“
Roli nejspíš sehrála i vysoká politika: generálnímu tajemníkovi strany Nikitovi Chruščovovi, rovněž venkovskému synovi, Gagarinův příběh mohl pomoci s upevněním jeho postavení. „Gagarin a Chruščov si byli v mnohém podobní. Oba měli tu stejnou ruskou povahu,“ řekl Gagarinovým životopiscům kremelský poradce Fjodor Burlackij a dodal: „Gagarina nevybral jen Chruščov. Vybral ho osud.“
Uznal prohru
„Chtěl jsem být první. Ale zvolili správně. Jura se ukázal být člověkem, kterého každý miluje. Uměl mluvit řečí pionýrů, dělníků, vědců, rolníků. Mě milovat nelze,” uznal po letech Titov před dokumentaristy BBC. A Gagarin se skutečně po letu ukázal jako rozená celebrita, když cestoval po vlasti i po světě – Chruščov jej rád využíval k propagaci sovětských triumfů.
Více o historii, přítomnosti i budoucnosti kosmonautiky najdete na blesk.cz/gagarin.
Jak svou slávu Gagarin využil? A čím se Kremlu zase znelíbil? Těmito tématy i řadou dalších se zaobírá nová kniha edice Blesk extra s názvem Gagarin a ti druzí aneb 60 let kosmonautiky. Přináší rozhovory se současnými kosmonauty ze sojuzů, raketoplánů i nového crew dragonu, velké srovnání kosmických lodí či ohlédnutí se za méně známými českými stopami ve vesmíru.
132 stran skvělého čtení jen za 59 Kč. Kupujte u všech dobrých prodejců tisku a přes ikiosek.cz.
Velky respekt, riskovalo se,ale dopadlo vse odbre. USA nerozdychalo, ze SSSR bylo prvni v kosmu.