Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Novým předsedou Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) byl dnes zvolen francouzský soudce Mattias Guyomar, který ve funkci nahradí Slovince Marka Bosnjaka. Oznámil to soud v tiskové zprávě.
Guyomar je bývalým předsedou jedné z komor francouzské státní rady (Conseil d'État), která je obdobou nejvyššího správního soudu a také nejvyšším poradním orgánem vlády. Soudcem ECHR je Francouz od června 2020. Ve funkci předsedy vystřídá slovinského soudce Bosnjaka, kterému končí devítileté funkční období soudce a který instituci předsedá od července 2024. Guyomar nastoupí do čela ECHR 30. května.
Evropský soud pro lidská práva byl zřízen ve Štrasburku členskými státy Rady Evropy v roce 1959. Rada má nyní 46 členských států a několik zemí se speciálním statusem. Česká republika se k Radě Evropy připojila 30. června 1993. Rusko bylo vyloučeno v březnu 2022 kvůli útoku na Ukrajinu.
Blízcí sedmnáctiletého Danyla Khudia, kterého i s jeho rodiči zavraždili Rusové 24. dubna, se dnes sešli na jeho pohřbu. Na fotografiích pláče šestnáctiletá přítelkyně Khudia u jeho rakve.
Slovensko a Maďarsko odmítají pokračování bojů na Ukrajině, spoléhají na kroky USA k nastolení míru. Novinářům to dnes řekl slovenský premiér Robert Fico po schůzce se svým maďarským kolegou Viktorem Orbánem.
Ten podpořil Bratislavu v jejím sporu s Kyjevem ohledně ukončené přepravy ruského plynu přes Ukrajinu. Fico opětovně kritizoval stávající fungování EU a od nadcházejícího maďarského předsednictví v uskupeni visegrádská čtyřka (V4-Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) očekává oživení této formy regionální spolupráce.
„Jsme za okamžité ukončení války na Ukrajině. Odmítáme všechny válečné operace, jejichž cílem je prodlužovat tuto válku. Věříme, že mimořádná aktivita americké administrativy bude vést k dobrým výsledkům, že se budeme moci těšit z míru na Ukrajině,“ uvedl Fico.
Podle Orbána konflikt na Ukrajině nemá vojenské řešení. Spojené státy pod novou administrativou prezidenta Donalda Trumpa tlačí obě strany k dohodě o ukončení bojů.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.