Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc. Online zpravodajství k dění na Ukrajině pokračuje zase od rána.
Ruská generální prokuratura označila za nežádoucí dvě organizace z České republiky a dvě z Německa. Uvedla to ruská agentura TASS. Podle ní se v případě Česka jedná o spolek Kulturus a iniciativu Za vaši a naši svobodu. Rozhodnutí prokuratury znamená faktický zákaz činnosti pro tyto organizace na ruském území.
Rozhodnutí se týká také německých organizací Russland hinter Gittern a MRR-Fund gemeinnützige UG. Čtveřice organizací má podle prokuratury společné vedení a podílí se na aktivitách proti Rusku.
Skupina Za vaši a naši svobodu podle Moskvy poskytuje „materiální pomoc bojovým jednotkám ozbrojených sil Ukrajiny“. Spolek Kulturus podle ruských úřadů organizuje akce namířené proti Rusku. Spolek například pořádá v Praze festival ruské kultury a v březnu uspořádal uctění památky kritika režimu prezidenta Vladimira Putina Alexeje Navalného v den jeho pohřbu v Moskvě.
Estonsko příští týden posílí kontroly na hranici s Ruskem, oznámil premiér Kristen Michal. Opatření má podle něj ztížit obcházení sankcí proti Rusku. Estonské úřady očekávají, že zpřísnění režimu povede k snížení provozu na hranici.
Od čtvrtka 8. srpna bude estonská policie provádět u vozidel odjíždějících do Ruska „úplnou celní kontrolu“. To znamená, že bude prohledávat všechna vozidla, která směřují do Ruska. Například lidé, kteří cestují autobusem, budou muset vystoupit a ukázat policii zavazadla. Přísnější kontroly se budou týkat i nákladních vozidel. V současné době jsou kontroly jen namátkové.
„Nadále tu bohužel jsou pokusy o obcházení sankcí a přepravu zakázaného zboží (do Ruska),“ uvedl premiér Michal. Podle ministra financí Jürgena Ligiho estonské úřady zaznamenávají mnoho pokusů o obcházení sankcí, například skrze uvádění falešné cílové země při přepravě zboží. „Zavedením úplné kontroly nad zbožím můžeme Rusku ztížit obcházení sankcí a zásobování jeho válečné mašinerie,“ uvedl dále premiér Michal.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.