Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.

Vážení čtenáři, děkujeme za vaši pozornost, pro tuto chvíli se zpravodajství k Ukrajině odmlčí a bude pokračovat zase od rána. Dobrou noc.

Investigativní dokument britského deníku Financial Times (FT) přinesl nové důkazy, že ruské zabíjení ukrajinských válečných zajatců nejsou ojedinělé excesy, ale systematická politika. Novináři také podle FT odhalili identitu ruského vojáka, který se podle videa účastnil hromadného zabíjení ukrajinských vojáků, kteří se předtím vzdali. Jednotka, která je spojována s několika válečnými zločiny, obdržela vyznamenání od hlavy ruského státu Vladimira Putina.
Investigativní tým FT zmapoval více než 30 případů zabíjení ukrajinských zajatců. Případy zachycené drony a mobilními telefony ukazují, že se odehrávají po celé frontové linii. To podle FT vyvolává otázky ohledně řetězce velení a role Kremlu v těchto válečných zločinech. Podle prokurátorů a lidskoprávních organizací jako Human Rights Watch jde o systematickou praxi, nikoliv o excesy jednotlivých vojáků.
Mezinárodní humanitární právo, a zejména třetí Ženevská úmluva, hovoří o ochraně válečných zajatců a jejich poprava je válečným zločinem. Ukrajinské úřady od začátku invaze zahájily přes 125 000 řízení týkajících se válečných zločinů. Počet případů poprav zajatců se v roce 2024 výrazně zvýšil. Ukrajinští prokurátoři zahájili vyšetřování 43 incidentů zahrnujících 133 podezřelých úmrtí.

Nejméně čtyři lidé dnes zemřeli při ostřelování Kosťantynivky v Doněcké oblasti, informoval šéf regionální vojenské správy Vadym Filaškin. Město se nachází jen několik kilometrů od frontové linie. Mrtví jsou však hlášeni také z jiných regionů Ukrajiny. V Rusy okupované části Chersonské oblasti podle tamních úřadů na různých místech zemřeli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění.
Ruská armáda podnikla na Kosťantynivku čtyři vzdušné útoky a útočila na ni s nasazením dělostřelectva. Filaškin podle serveru RBK Ukrajina uvedl, že poškozených je sedm soukromých domů a čtyři větší obytné domy, dále například plynovod a na třech místech elektrické vedení. „V poslední době jsou Rusové mimořádně aktivní v útocích na Kosťantynivku. Pobývat tam i jinde v regionu je nebezpečné,“ upozornil Filaškin a připomněl, že „evakuace zachraňuje životy“.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.