Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.

Jeden ze dvou severokorejských vojáků zajatých Ukrajinci potvrdil těžké ztráty v řadách svých krajanů, kteří bojují po boku ruské armády proti Ukrajině. Videozáznam z další části jeho výslechu dnes na síti X zveřejnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Zajatec prostřednictvím tlumočníka odpovídá na otázky agenta ukrajinské tajné služby a tvrdí, že mezi jeho spolubojovníky je mnoho raněných. „Obecně je obtížné dát odpovědi ohledně tak velkých počtů,“ řekl voják.
Stejný voják v předchozím videu vyprávěl, jak se 3. ledna ukryl a viděl umírat své spolubojovníky, načež byl o dva dny později zraněn a zajat. Do Ruska údajně přicestoval se zhruba stovkou krajanů zjevně na ruském civilním trajektu. Poté skupina severokorejských vojáků pokračovala v cestě vlakem.
Voják zopakoval, že jim nikdo neřekl, že budou bojovat a proti komu. „Především, jak jsem už řekl, před příjezdem do Ruska jsem nevěděl, že tam budu bojovat, a dokonce jsem ani nevěděl, proti komu bojujeme,“ řekl Severokorejec. Řekl také, že v armádě slouží od svých 17 let, a to u průzkumného praporu. O světě mimo KLDR prý nevěděl mnoho, a to ani o sousední Jižní Koreji. „Já jenom vím, že Jižní Korea má méně hor než Severní Korea,“ řekl zajatec.

Slovenský premiér Fico kritizoval generálního tajemníka NATO Marka Rutteho za jeho nedávné prohlášení, že trvalého míru bude podle něj dosaženo, když „Ukrajina usedne k jednacímu stolu v posílené pozici“.
„Kolik Rusů a kolik Ukrajinců, kolik civilistů ještě musí zemřít, aby někdo nabyl pocit, že Ukrajina je dostatečně silná, aby mohla jednat? Já jsem pro okamžité příměří. Odmítám postoje vícero členských zemí Evropské unie, které podporují pokračování této války. Strategie, která je nastavena pro Ukrajinu, nemá žádný efekt,“ řekl Fico, jehož nynější vláda po předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze stáních zásob.
Fico v Ankaře podle serveru Pravda.sk také prohlásil, že je zastáncem suverénní zahraniční politiky Slovenska, které je členskou zemí Evropské unie a NATO. „To ale neznamená, že nebudeme hovořit o výzvách, které toto členství přináší. Neznamená to, že nebudeme rozvíjet vztahy se všemi zeměmi, které mají zájem,“ uvedl a prohlásil, že Slovensko z cesty suverénní zahraniční politiky, založené na členství v EU a NATO, nikdy nesejde.

Ve srovnání s prvním inauguračním projevem se Donald Trump dnes výrazně více věnoval zahraniční a obchodní politice, kde se od něj rovněž čekají zásadní změny. V projevu mluvil o tom, že bude „mírotvůrcem“, aniž by konkrétně zmínil ruskou agresi na Ukrajině, a zároveň avizoval zavádění nových cel.
„Zastavíme války a přeneseme do násilného a rozervaného světa jednotu,“ tvrdil Trump a zmínil ukončené války i války, „do kterých se nikdy nezapojíme“.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.