Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.

Vladimir Putin rozhodl o třídenním klidu zbraní v bojích proti Ukrajině během dní kolem 80. výročí konce druhé světové války, informoval Kreml, ukrajinský prezident Zelenskyj označil oznámení za „pokus o manipulaci“ a dodal, že není důvod, proč čekat na příměří do 8. května.
„Je tu další pokus o manipulaci,“ řekl večer ukrajinský prezident Zelenskyj ohledně třídenního příměří. Podle něj si chce Putin jen zajistit klid na vojenskou přehlídku ke konci druhé světové války, která se uskuteční 9. května v Moskvě.
Na síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že příměří by mělo být reálné a nejen pro vojenskou přehlídku připomínající v Rusku konec války. „Ukrajina je připravena podpořit trvalé, odolné a úplné příměří. Navrhujeme to neustále,“ napsal šéf ukrajinské diplomacie.
Šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko Putinovo jednostranné příměří označil za manipulaci. „Proč ne plné a komplexní příměří? Cokoli, co není celkovým klidem zbraní, je ruskou manipulací pro informační a vojenské účely,“ uvedl Kovalenko podle serveru RBK-Ukrajina.

„Je politováníhodné, že Ukrajina blokuje dodávky zemního plynu,“ řekl maďarský premiér Viktor Orbán v reakci na rozhodnutí Kyjeva, který po vypršení platností příslušné smlouvy s ruskou stranou přestal na začátku letošního roku přepravovat ruský plyn přes ukrajinské území.
Podle Orbána krok, kvůli kterému slovenský premiér Robert Fico dříve pohrozil Ukrajině odvetnými opatřeními, jen stěží přiblíží tuto východoevropskou zemi k členství v EU.
„Oceňuji, že maďarská vláda a premiér jsou zastánci dodávek plynu přes Ukrajinu na západ, což je pro Slovensko a celou Evropu mimořádně důležité,“ řekl Fico, který s Orbánem po společném jednání v Bratislavě podepsal memorandum o přeshraničním rozvoji.

Francouzský prezident Emmanuel Macron podepíše s polským premiérem Donaldem Tuskem smlouvu o přátelství mezi oběma zeměmi 9. května ve východofrancouzském Nancy. Macron to uvedl pro týdeník Paris Match. „Přijmu polského premiéra 9. května v Nancy, abychom podepsali smlouvu o přátelství, která je historicky první mezi Polskem a Francií,“ podotkl Macron.
Spolu s návštěvou nového německého šéfa vlády Friedricha Merze v Paříži to podle Macrona „upevňuje strategickou pozici Evropy“. „V příštích osmi až deseti dnech zvýšíme tlak na Rusko,“ uvedl také v rozhovoru podle agentury AFP Macron, podle kterého se podařilo přesvědčit Američany o hrozbě další eskalace a možnosti zavedení dalších sankcí.
Macron to zmínil v komentáři k sobotnímu setkání Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského na pohřbu papeže Františka ve Vatikánu. „Příštích čtrnáct dní bude klíčových pro pokus o realizaci příměří“, o které usilují Spojené státy a Ukrajina ho přijala.
Evropané podle Macrona příměří podporují, ale Rusko jej zatím nepřijalo. Macron týdeníku řekl, že s americkým prezidentem hovořil „ve středu večer, aby ho povzbudil k tomu, aby zaujal tvrdší postoj“ vůči svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi. Uvedl také, že neměl naplánovanou schůzku s prezidentem Trumpem v římské bazilice svatého Petra, ale že si nakonec vyměnili několik slov.
„Znovu jsem mu řekl: ´Musíte být vůči Rusům mnohem tvrdší‘,“ sdělil francouzskému časopisu Macron. „Věřím, že díky tomuto setkání ve Vatikánu se nám podařilo opět vyvinout tlak na Rusko. To bylo cílem, protože nebylo spravedlivé, aby byl tlak vyvíjen pouze na Ukrajinu,“ dodal.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.