Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět ve středu ráno, dobrou noc.
Reuters píše, že ačkoliv Rusko běžně přesouvá odsouzence do jiných vězeňských zařízení, aniž by o tom informovalo jejich příbuzné a advokáty, počet přemístěných v posledních dnech a podobnost jejich profilů jsou neobvyklé. Agentura přitom upozorňuje na mínění aktivistů, že se může jednat o znamení možné blížící se výměny vězňů.
„Všichni doufáme, že jsou to dobrá znamení,“ řekl obhájce lidských práv Ivan Pavlov, který z Ruska uprchl a podle Reuters žije v Praze. „Doufáme, že je (úřady) pravděpodobně vzaly z jejich věznic, aby je shromáždily na jednom místě v rámci přípravy na výměnu,“ uvedl právník, podle něhož by vězni mohli být převezeni do moskevské věznice Lefortovo. Před samotnou výměnou by je pak musel formálně omilostnit prezident Vladimir Putin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dnes navštívil nemocnici ve městě Rovno v Rovenské oblasti, kde jsou léčeni ukrajinští vojáci. Všem lékařům a sestřičkám poděkoval za jejich práci. „Uspořádali jsme také zasedání Kongresu místních a regionálních samospráv. Jsem vděčný všem představitelům obcí a šéfům ukrajinských firem, kteří se snaží zachovat pracovní místa pro naše lidi a vytvářet nová,“ napsal Zelenskyj ke své návštěvě.
Today, I visited a hospital in the Rivne region where our soldiers receive care. I express my gratitude to every doctor, every nurse – everyone who brings our defenders back to life.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 30, 2024
We also held a regional meeting of the Congress of Local and Regional Authorities. I am grateful… pic.twitter.com/UVbHa7zrqF
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.