Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Dobrou noc, drazí čtenáři. Online zpravodajství k Ukrajině pokračuje zase od rána.
V Rusku vznikla nová nevládní organizace, jejímž úkolem je pomáhat s imigračním procesem lidem ze Západu, kteří touží po „tradičnějším“ způsobu života. Informuje o tom server The Moscow Times. V čele organizace stojí poslankyně Marija Butinová, která v minulosti skončila v americkém vězení jako agentka cizí mocnosti.
Skupina bude podle Butinové poskytovat informace týkající se možnosti „duchovního azylu“, organizovat cesty po Rusku, aby případní zájemci viděli, jak se v zemi žije, a plánuje rovněž vytvořit společenství těch, kdo se do Ruska přestěhovali. The Moscow Times připomínají, že v dubnu Putin podepsal dekret, na základě kterého je snadnější získat povolení k pobytu pro lidi, kteří podle Kremlu sdílejí „tradiční ruské duchovní a morální hodnoty“. Podle Butinové jde například o ty, kdo nepodporují hnutí za práva komunity LGBT+ nebo se domnívají, že jejich děti by měly být vychovávány tradičním způsobem. „Jde o to pomoci rodinám zachovat ideu matky a otce, tedy něčeho, čeho se jim na Západě nedostává,“ tvrdí Butinová.
V Buči pohřbili starostu obce Dniprorudne, který zemřel v ruském zajetí. Jeho tělo se do vlasti vrátilo nedávno v rámci výměny pozůstatků mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusové ho v zajetí mučili, uvedl ve středu šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov.
Matvjejev stál v čele města Dniprorudne v Záporožské oblasti roky. Když se ruské jednotky na začátku invaze blížily k této obci, které se nachází nedaleko nyní okupovaného Enerhodaru, neuprchl. Zůstal, aby koordinoval humanitární pomoc pro obyvatele obce a řešil jejich bezpečnost. Rusové se mezitím města zmocnili a starostu zajali. Zadrželi ho 13. března 2022 na kontrolním stanovišti, o jeho pobytu a zdravotním stavu poté nebyly žádné informace.
Ve středu šéf Záporožské oblasti Fedorov na telegramu napsal, že starosta zahynul v ruském zajetí a jeho tělo se vrátilo na Ukrajinu v poslední výměně s pěti stovkami padlých vojáků. „Okupanti ho drželi v zajetí dva roky a osm měsíců, a mučili ho,“ uvedl Fedorov, který Matvjejeva označil za vlastence. „Dnes vyšlo najevo, že starosta Dniprorudneho Jevhen Matvjejev zemřel na následky mučení v ruském zajetí,“ napsal tentýž den na telegramu starosta Kyjeva Vitalij Kličko.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.