Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a události s ním související. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

V centru Oděsy na jihu Ukrajiny dnes někdo zastřelil protiruského aktivistu Demjana Hanula, informovala policie a ukrajinská média. Policejní šéf Ihor Klimenko na místo vyslal speciálně vytvořenou vyšetřovací skupinu i policejní pluk. Ukrajinská tajná služba SBU později oznámila, že byl zatčen šestačtyřicetiletý dezertér z armády, a dodala, že nevylučuje vraždu na objednávku nebo ruskou stopu, napsala agentura AFP.
Tísňové linky přijaly oznámení o střelbě kolem 10:30 místního času (09:30 SEČ). Podezřelý z útoku z místa činu utekl. „Osobně přebírám kontrolu nad vyšetřováním a řešením tohoto zločinu,“ uvedl Klimenko a informoval o vyslání vyšetřovací skupiny a policejního pluku. Ministr později oznámil zadržení podezřelého. „V bytě, kde se skrýval, byla nalezena zbraň, která byla údajně použita ke spáchání trestného činu,“ dodal podle AFP.

Rusko záměrně klade podmínky, protože chce, aby diplomacie ztroskotala a válka pokračovala, tvrdí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyjádřil se tak dnes na síti X, kde informoval o svém hovoru se státním sekretářem Vatikánu Pietrem Parolinem. Kyjev je podle Zelenského připraven učinit kroky vedoucí k míru, Moskva ale podle něj vše komplikuje a protahuje. Ukrajinský prezident podle agentury Reuters vyzval Spojené státy a další spojence, aby vyvinuli tlak na Moskvu.
„Pokud se objeví silná odezva ze strany Spojených států, nenechají je hrát si. A pokud přijdou kroky, kterých se Rusko nebojí, budou proces zdržovat,“ řekl dnes Zelenskyj novinářům. Podle Reuters uvedl, že na dodržování příměří podél frontové linie by mohlo být dohlíženo s pomocí Spojených států prostřednictvím satelitů a zpravodajských služeb.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.