Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Česko se naprosto shoduje s Německem v potřebě dál pomáhat Ukrajině, a to jak se současným kancléřem Olafem Scholzem, tak s jeho možným nástupcem Friedrichem Merzem. Po setkání s předákem německé konzervativní opozice Merzem na okraj Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl český prezident Petr Pavel. Nová spolupráce by se podle něj po volbách, které se uskuteční příští týden v neděli, mohla otevřít v jaderné energetice.
Páteční schůzka s Merzem byla podle Pavla mimořádně otevřená a věcná. Potvrdilo se na ní, že názor na to, že je Ukrajině třeba pomáhat v její obraně proti ruské agresi, mají Česko a Německo stejný, a že to tak zůstane i po volbách. Merz patří v Německu dlouhodobě k velkým podporovatelům Ukrajiny, současného kancléře Scholze v předvolební kampani často kritizuje, že Ruskem napadené zemi poskytoval v minulosti pomoc příliš malou a příliš pomalu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh administrativy prezidenta Donalda Trumpa, aby Spojené státy získaly práva na přibližně 50 procent nerostů vzácných zemin na Ukrajině. S odvoláním na několik zdrojů obeznámených se situací to dnes napsal list Financial Times (FT). Návrh dohody podle jeho zdroje zmiňoval, že USA získají ukrajinské přírodní zdroje výměnou za minulou vojenskou pomoc a neobsahovala nic o podobné podpoře v budoucnu. Kyjev se podle listu snaží vyjednat lepší dohodu, která by obsahovala bezpečnostní záruky a chce do budoucího využívání ukrajinských přírodních zdrojů zapojit i další země, včetně států Evropské unie.
Ukrajinský ministr národní jednoty Oleksij Černyšov a německý spolkový ministr pro zvláštní úkoly Wolfgang Schmidt podepsali 15. února společné prohlášení, v němž se dohodli na otevření ukrajinských „center jednoty“ v Berlíně.
„Podpis společného prohlášení o záměru otevřít v Berlíně ukrajinské „centrum jednoty“ je důležitým krokem k podpoře našich občanů v zahraničí. Jedná se o profesionální prostor, který spojuje komunitní, obchodní a kulturní iniciativy,“ uvedl Černyšov. Deklarace byla podepsána na Mnichovské bezpečnostní konferenci v době, kdy německá vláda pokračuje v debatě o právním postavení a výhodách pro ukrajinské uprchlíky v zemi.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.